V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Závěrečným krokem teprve porovnání hodnoty konstantního
členu výrazech (6.
6. 6.17) hodnotou Rydbergovy konstanty empirických
vztahů (6.5).11 Spektrální čáry vznikají přechody mezi energetickými hladinami. Jedním
146
. Hodnota tohoto konstantního členu je
me* _____________9,1 (1,6.Bohrův model atomu
Nicméně nemůžeme ještě považovat dokázané naše tvrzení, podle něhož
má čárové spektrum vodíku původ elektronových přechodech vyšších nižších
energetických stavů.
Obr.11 schematicky ukazuje souvislost spektrálních čar energetickými hladinami
atomu. 6.13) (6.4 Excitace atomu
Existují dva hlavní mechanismy, jimiž lze excitovat atom energetickou hladinu
nad jeho základním stavem poskytnout tak možnost vyzařování. 10~19C)4___________ _
Se2
0ch3 (8,85 10“ F/m 108 m/s (6,63 10“ s)3 ~
= 1,097.1) (6.
Bohrem roce 1913, tedy souhlasí kvalitativně kvantitativně experimentem. 107 ,
což skutečně shodné Tato teorie vodíkového atomu, podstatě vypracovaná
Lymanova Balmerova Paschcnova Brackettova
série *írie série s*rie
Obr
