V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
2) odpovídá Balmerova série (6. me4 \
(616> . Navíc měly tyto vlnové délky vytvářet
určité posloupnosti, jež závisejí kvantovém čísle konečné energetické hladiny
elektronu. Lymanova série (6. —~
8elh2 '■
?) »?)
m 1
8£q/i2 n2
Kmitočet fotonu, emitovaného při tom přechodu, je
(6.3) Brackettova série (6.1)
hodnotě Paschenova série (6.12) n
A Se^ch3 ])
Spektrum vodíku
Vztah (6.
145
.5) odpovídá 5.11) v=^ =^(± _±y
to 8eoft3 f/
Pro vlnovou délku c/v tak máme vztah
(6. Poněvadž počáteční kvantové číslo musí být každém případě vždy
větší než konečné kvantové číslo abychom měli dispozici přebytek energie
uvolňovaný prostřednictvím fotonu, jsou vypočtené vzorce pro prvních pět sérií
, me4 ,
(613) 4-
t me4 „
(614) -
1 me* 1
4
( "
.
, we4 „
(617) -
Tyto posloupnosti jsou svým tvarem totožné výše uvedenými empirickými spek
trálními sériemi.3
Energetický rozdíl mezi těmito stavy tudíž
E.4) 4,
a konečně Pfundova série (6.6.12) říká, záření vysílané excitovaným vodíkovým atomem by
mělo obsahovat jen určité vlnové délky
