Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 144 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Takto excitované atomy vodíku pak téměř ihned zpětně vyzařují svou excitační energii, avšak tyto emitované fotony odletují náhodných směrech jen několik nich letí stejném směru jako původní paprsek bílého světla. dosažení určité kritické energie elektronů však proud destičky náhle klesá. Tmavé čáry absorpčním spektru nejsou tedy nikdy úplně černé, nýbrž jen tak jeví kontrastu jasným pozadím. Počínaje rokem 1914, provedli Franck Hertz řadu pokusů, založených na prvním mechanismu excitace minulého odstavce. Prochází-li bílé světlo, které obsahuje všechny vlnové délky, vodíkovým plynem, pohlcují fotony těch vlnových délek, jež odpo­ vídají přechodům mezi energetickými hladinami.6.12 páry rozličných prvků elektrony s danou energií. 6. 6. Tento jev vysvětluje tím, že elektron během srážky jedním atomů pozbyde částečně nebo úplně svou kinetickou 147 . Franck Hertz bombardovali použitím aparatury obr. zvyšováním urychlovacího potenciálu dopadá na destičku stále větší počet elektronů stoupá (obr.5 Franckův-Hertzův pokus Atomová spektra nejsou jediným prostředkem studia existence energetických hladin atomů.S takovým mechanismem srážka atomu jinou částicí, při níž část jejich společné kinetické energie pohlcena atomem; atom excitovaný tímto způsobem vrací prů­ měru 10“ svého základního stavu emisí jednoho nebo více fotonů. Neonové reklamy rtuťové lampy jsou známým příkladem toho, jak silné elektrické pole mezi elektrodami tru­ bicích naplněných plynem vede emisi charakteristického spektrálního záření plynu, což načervenalé světlo neónu modravé světlo rtuťové páry. 6. Protože elektron tolik lehčí než atom, neztrácí při tomto procesu téměř žádnou kinetickou energii. Očekáváme pak, ab­ sorpční spektrum libovolného prvku bude totožné jeho emisním spektrem, což souhlasí pozorováním. Mezi mřížkou sběrnou destičkou udržuje malý potenciálový rozdíl V0, takže proudu jenž prochází galvanometrem, přispívají jen elektrony s energií vyšší než jisté minimum. Například emisi fotonu vlnové délce 1217 dojde, když atom vodíku stavu s přejde stavu absorpce fotonu vlnové délce 1217 vodíkovým atomem počátečním stavu tudíž přivede stavu Tento proces vysvětluje původ absorpčních spekter. Tyto pokusy jsou přímou demonstrací toho, atomové energetické hladiny skutečně exitují že^jsou navíc shodné hladinami, stanovenými pozorování čárových spekter. Jiný mechanismus excitace nastává, když atom pohltí světelný foton, jehož energie právě taková, aby mohla vzbudit atom vyšší energetickou hladinu.13). Zachovává-li kinetická energie při srážce elektronu jednoho atom páry, elektron pouze odskakuje ve směru odlišném původního. Takový viditelný elektrický výboj lze zředěném plynu vyvolat tak, vytvoří elektrické pole urychlující elektrony atomové ionty, dokud nemají dostatečnou kinetickou energii, aby mohly excitovat atomy nimiž srazí