V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
důležité uvědomit rozdíl mezi oprávněnou otázkou, na
kterou nedá odpovědět, protože naše existující znalosti nejsou dostatečně podrobné
či pokročilé, mezi otázkou, jejíž samotný obsah rozporu experimentem.
4. Zjistěte Broglieho vlnovou délku protonu energií eV.
3. Najděte vlnovou délku tělesa hmotě kg, jehož rychlost m/s.)
Ukazuje tak, původní otázka, totiž jak může foton interferovat sám se
sebou, nemá smysl. (Použití fotoelektrických buněk
k detekci interferenčního obrazce není současným experimentem tomto smyslu,
neboť fotobuňka nemůže nijak určit, kterou štěrbinou prošel daný foton, jenž ni
dopadá.
Cvičení
1.
2.30) .
Otázky, jež usilují roztržení článků duality vln částic, spadají této druhé kate
gorie světle principu neurčitosti, jehož vlastní empirická platnost byla důkladně
prokázána. Zajímáme-li se
o vlnové aspekty daného jevu, můžeme demonstrovat případě našeho zájmu
můžeme ukázat rovněž částicové vlastnosti téhož jevu; avšak nelze demonstrovat
oba aspekty jedním současným experimentem. Nelze tedy pozorovat žádnou interferenci; cenou určení
přesné dráhy každého fotonu zničení interferenčního obrazce. Ukažte, Broglieho vlnová délka částice blíží nule rychleji než íjv, když
se rychlost částice blíží rychlosti světla.
nd
Avšak elementární optiky víme, vzdálenost mezi maximem (tj. „světlou
čarou“) interferenčním obrazci sousedním minimem („tmavou čarou“) je
Tato vzdálenost téměř stejná jako posunutí minima při zjišťování, kterou štěrbinou
jednotlivé fotony procházejí. Jaká Broglieho vlnová délka elektronu, jehož rychlost 107 m/s?
5. jinak tvořilo obraz střídajících světlých tma
vých čar, rozmazává tady následkem interakce fotonů částicemi, užívanými ke
sledování jejich dráhy.Cvičení
takže
S ApyXL
h
Ze (4.29) máme Apy 2hjd, což znamená, posunutí polohy fotonu stínítku je
(4.
113
. Zjistěte Broglieho vlnovou délku elektronu energií keV
