Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 104 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
24) . hledáček hledáček hledáček p ozorovatele O br. 4.24) jasné, použijeme-li zlepšení přesnosti určení polohy světlo kratší vlnovou délkou, sníží odpovídajícím způsobem přesnost určení hybnosti, kdežto dlouhovlnné světlo bude dávat přesnou hodnotu hybnosti, ale nepřesnou polohu. Dosazením (4. Z rovnic (4. nejlepším případě (4.11 Elektron nelze pozorovat, aniž jeho hybnost změnila neurčitou veličinu.22) Ax h K úvahám způsob předešlého odvození, první pohled lákavým, se však zpravidla musí přistupovat opatrně.23) je odkud dostaneme opět vztah (4. skutečnosti tomu naopak: tato ne- 107 .4. Čím kratší vlnová délka, tím menší neurčitost polohy elektronu. Vzhledem vlnovým vlastnostem světla nemůžeme žádných okolností očekávat nekonečnou přesnost stanovení polohy elektronu, avšak lze dost dobře doufat, udržíme neurčitost jeho polohy rovnou jedné vlnové délce používaného světla, tj. Tak hořejší úvaha vlastně předpokládá, že elektron každém čase určitou polohu určitou hybnost proces měření, který zavádí neurčenost Ap.23) (4. Čím větší vlnová délka světla použitého při „prohlížení“ elektronu, tím menší výsledná neurčitost jeho hybnosti.6 hybnosti elektronu