V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Dosazením (4. nejlepším případě
(4.24) .
Čím kratší vlnová délka, tím menší neurčitost polohy elektronu.23) (4.6
hybnosti elektronu. Čím větší vlnová délka světla použitého při „prohlížení“
elektronu, tím menší výsledná neurčitost jeho hybnosti.11 Elektron nelze pozorovat, aniž jeho hybnost změnila neurčitou veličinu. skutečnosti tomu naopak: tato ne-
107
.
Z rovnic (4.23) je
odkud dostaneme opět vztah (4.4. 4.24) jasné, použijeme-li zlepšení přesnosti určení
polohy světlo kratší vlnovou délkou, sníží odpovídajícím způsobem přesnost
určení hybnosti, kdežto dlouhovlnné světlo bude dávat přesnou hodnotu hybnosti,
ale nepřesnou polohu.
Vzhledem vlnovým vlastnostem světla nemůžeme žádných okolností
očekávat nekonečnou přesnost stanovení polohy elektronu, avšak lze dost dobře
doufat, udržíme neurčitost jeho polohy rovnou jedné vlnové délce používaného
světla, tj.
hledáček hledáček hledáček
p ozorovatele
O br.22)
Ax h
K úvahám způsob předešlého odvození, první pohled lákavým, se
však zpravidla musí přistupovat opatrně. Tak hořejší úvaha vlastně předpokládá,
že elektron každém čase určitou polohu určitou hybnost proces
měření, který zavádí neurčenost Ap
