Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 103 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
22) . Tyto neurčitosti nemají původ přístroji, nýbrž přírodě.9c, bude veliké Ax. Ap ve (4. Proto není označení princip neurčitosti obecně přijato mlu­ ví pak prostě relacích neurčitosti.20) dostáváme neboli (4.21) Dosazením hodnoty (4. Zde světelné fotony dopa­ dají elektron. Werner Heisenberg roce 1927.22) jsou nutným důsledkem vlastností nekomutujících operátorů. Princip neurčitosti lze odvodit různými způsoby. Každý foton hybnost h/1, když srazí elektronem, změní se původní hybnost elektronu. 4. Předpokládejme, chceme změřit polohu hybnost něja­ kého objektu určitém okamžiku. musíme dotknout prstem, osvětlit nebo ním nějak jinak interagovat.Vlnové vlastnosti částic Neurčitost vlnového čísla Broglieho vln příslušejících částici tudíž za následek neurčitost hybnosti částice podle vzorce (4.22) jednou forem principu neurčitosti4”1), kterou poprvé získal (4.22) tak představují neredukovatelné minimální hodnoty, které jsou důsledkem vlnové povahy pohybujících těles; všechny přístrojové statistické neurčitosti, jež vznikají průběhu skutečného měření, jen zvětšují součin Ap.11. rec. 4. Blochincev 1956, /JaBMflOB 1963, JlaHflay-JlH<jmiHu 1963), nerovnosti obdobné vztahu (4. Odvodíme nyní tak, že založíme naše úvahy nikoli vlnové povaze částic jako minulém odvození, ale na částicové povaze vln. Můžeme tak třeba zkoumat elektron pomocí světla vlnové délce Ajako obr. Přesná velikost změny nedá předpovědět, ale bude pravděpodobně téhož řádu jako hybnost fotonu /¡/A. Zařídíme-li experiment tak, aby Ax bylo malé, což odpovídá úzkému vlnovému klubku obr. Znaménko důsledkem toho, vlnová klubka mohou mít různý tvar. Omezíme-li nějakým způsobem Ap, což odpovídá širokému vlnovému klubku na obr. Tento princip uvedeném tvaru říká, součin neurčitosti polohy tělesa daném okamžiku neurčitosti jeho hybnosti v témže okamžiku nejméně rovná Planckově konstantě Nemůžeme současně měřit polohu hybnost naprostou přesností.9b, bude velké.23) 106 . Abychom mohli provést měření, musíme těleso zasáhnout něčím, nám přinese požadovanou informaci, tj. Pozn. Vztah (4. Proces měření tudíž zavádí neurčitost 4-1) Jak dokazuje učebnicích kvantové mechaniky (viz např. 4