V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Předpokládejme, chceme změřit polohu hybnost něja
kého objektu určitém okamžiku. Proces měření tudíž
zavádí neurčitost
4-1) Jak dokazuje učebnicích kvantové mechaniky (viz např.22) tak představují neredukovatelné minimální hodnoty, které jsou důsledkem
vlnové povahy pohybujících těles; všechny přístrojové statistické neurčitosti,
jež vznikají průběhu skutečného měření, jen zvětšují součin Ap.22) . Zařídíme-li experiment tak, aby Ax
bylo malé, což odpovídá úzkému vlnovému klubku obr.21)
Dosazením hodnoty (4. 4.
Omezíme-li nějakým způsobem Ap, což odpovídá širokému vlnovému klubku na
obr. 4. musíme dotknout
prstem, osvětlit nebo ním nějak jinak interagovat.
Princip neurčitosti lze odvodit různými způsoby. Tento princip uvedeném tvaru říká, součin
neurčitosti polohy tělesa daném okamžiku neurčitosti jeho hybnosti
v témže okamžiku nejméně rovná Planckově konstantě Nemůžeme současně
měřit polohu hybnost naprostou přesností.9b, bude velké.20) dostáváme
neboli
(4.22) jsou nutným důsledkem
vlastností nekomutujících operátorů. Pozn.
Werner Heisenberg roce 1927.Vlnové vlastnosti částic
Neurčitost vlnového čísla Broglieho vln příslušejících částici tudíž za
následek neurčitost hybnosti částice podle vzorce
(4. Tyto neurčitosti nemají původ přístroji, nýbrž přírodě.11. Blochincev 1956, /JaBMflOB
1963, JlaHflay-JlH<jmiHu 1963), nerovnosti obdobné vztahu (4. 4.23)
106
. Každý foton hybnost h/1, když srazí elektronem, změní
se původní hybnost elektronu.
Vztah (4. Můžeme tak třeba zkoumat
elektron pomocí světla vlnové délce Ajako obr. Odvodíme nyní tak, že
založíme naše úvahy nikoli vlnové povaze částic jako minulém odvození, ale
na částicové povaze vln. Abychom mohli provést měření, musíme těleso
zasáhnout něčím, nám přinese požadovanou informaci, tj. Zde světelné fotony dopa
dají elektron. Ap
ve (4.22) jednou forem principu neurčitosti4”1), kterou poprvé získal
(4. Proto není označení princip neurčitosti obecně přijato mlu
ví pak prostě relacích neurčitosti.
Znaménko důsledkem toho, vlnová klubka mohou mít různý tvar.9c, bude veliké Ax. Přesná velikost změny nedá předpovědět, ale
bude pravděpodobně téhož řádu jako hybnost fotonu /¡/A. rec
