Cílem vydávání této edice bylo přiblížit technické veřejnosti
principy a procedury technické legislativy, zaváděné v souladu
s harmonizačními procesy v Evropské unii (EU) i v České republice.
I když dnes existují daleko širší zdroje informací, než tomu bylo
před několika lety, považujeme za potřebné v této iniciativě pokračovat,
neboť jsme přesvědčeni, že napomáhá pochopení právní
úpravy v oblastech působnosti ÚNMZ a jejímu správnému uplatňování.
Navíc existuje řada dokumentů, které nejsou součástí práva,
ale jsou důležité pro praxi. I v mnoha státech EU je technická regulace
a harmonizace doprovázena ze strany státních orgánů širokou
informační kampaní.
Metodika posouzení nebezpečí měla zahrnovat profily ne-
bezpečí včetně náhodných parametrů, které mohou být rozum-
ně předpokládány.
Možnosti, které vztahují nebezpečným situacím, které nej-
více přispívají celkovému riziku, mají největší potenciál pro sní-
žení rizika.
b) Odhad rizik: určení pravděpodobnosti výskytu identifikované-
ho nebezpečí určení úrovní závažnosti možné škody po-
suzovaného nebezpečí, viz také 1050). Avšak další čas, spo-
třebovaný při použití více než jedné techniky, musí být vyvážen
zvýšením důvěryhodnosti výsledků. Hlavním výstupem etapy
identifikace nebezpečí očíslovaný seznam nebezpečných situací,
které mohou vzniknout hodnoceného výrobku jako vstup pro
etapu odhadu rizik.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2006
49
Použitím více než jedné techniky minimalizována možnost
přehlédnutí nějakého závažného nebezpečí.
32
Další informace hodnocení rizik viz 1127-1 -1997: Výbušné atmosféry Prevence
a ochrana proti výbuchu Část Základní koncepce metodologie.
Posouzení nebezpečí principu skládá čtyř kroků32
:
a) Identifikace nebezpečí: systematický postup pro nalezení všech
nebezpečí, která jsou výrobky spojena. konstrukci vlastní bezpečností. Pokud není nebezpečí rozeznáno, nemůže být návrhu
ošetřeno.
d) Analýza možností snížení nebezpečí: konečným krokem posou-
zení nebezpečí proces identifikování, výběru modifikování
konstrukčních změn, které mohou celkovou rizikovost výrob-
ků snížit. když vždy lze riziko neustále snižovat, pouze zřídka
může být sníženo nulu, aniž provoz eliminuje.
c) Vyhodnocení nebezpečí: porovnání odhadnutých nebezpečí po-
mocí kritérií tak, aby bylo možno rozhodnout, zda riziko při-
jatelné nebo zda musí být návrh (konstrukce) výrobku změněn
tak, aby riziko snížilo. Jakmile bylo nebezpe-
čí rozeznáno, pro jeho minimalizaci může být návrh změněn
bez ohledu to, zda stupeň rizika již byl nebo nebyl odhad-
nut. Pro praktické
příklady viz 13463-1
. Tyto aspekty stanou předmětem posouzení
nebezpečí jako „série logických kroků umožňujících přezkoumání
nebezpečí spojených výrobky systematickým způsobem“. Účinnost snižování rizika vždy začíná změnami
v návrhu koncepce, tj
