... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...
složek nejistot vyhodnocovaných
postupem jde většině případů použití jiného typu rozděle-
ní pravděpodobnosti, než normální rozdělení.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005
27
vstupujících veličin, ale základě přepočtu těchto vlivů vstup-
ních veličin veličinu výslednou. Centrální limitní věta výsledné rozdělení kombinované
nejistoty měření, která stanovena základě zákona šíření ne-
jistot jednotlivých složek nejistot měření, někdy aplikována slepě
a neodpovídajícím způsobem.
4. Zde pak nutno postupovat souladu návodem
uvedeným příloze dokumentu GUM. Obecně platí, při spl-
nění předpokladu normálním rozdělení nejčastěji používaná
hodnota koeficientu rozšíření interval vzniklý základě tak-
to rozšířené nejistoty měření znamená, pravá hodnota výsled-
ku měření leží tomto intervalu pravděpodobností přibližně 95
%.5 Stanovení rozšířené nejistoty měření
Až doposud jsme vlastně mlčky přepokládali, zdroje složek
nejistoty měření, které jsou vzájemně nezávislé mají náhodný
charakter, svém součtu výsledném účinku řídí normálním
rozdělením. Vazba mezi koeficientem rozšíření pravděpodobností (1-α)
pokrytí pravé hodnoty sledované veličiny odvozena vlastností
normálního rozdělení známými parametry představuje jeho
(1-α)-kvantil. Většinou zde
vychází rozdělení rovnoměrného nebo rozdělení trojúhelníko-
vého. tam, kde jsou
dobré důvody domnívat, zdroj nejistoty měření řídí jiným
rozdělením pravděpodobnosti. většině případů prostě priori
předpokládá, výsledek podobě kombinované nejistoty měření
má normální rozdělení, což nemusí být pravda. Zejména nepla-
tí, pokud vychází kombinovaná nejistota statistických pozoro-
vání relativně nízkým počtem stupňů volnosti (zpravidla uvádí
méně než 6). Poněvadž praxi nejsou uvedené parametry rozděle-
ní běžně známy odhadují získaných výsledků měření, mělo
by souladu teorií při konstrukci příslušného intervalu nejis-
toty místo kvantilem normálního rozdělení pracovat kvantilem
t-rozdělení, jehož hodnota však závisí počtu stupňů volnosti =
n-1, kde počet nezávislých výsledků měření, pomocí nichž sta-
novujeme aritmetický průměr výběrovou směrodatnou odchyl-
. nemusí být pravdou speciálně tam, kde existuje
pouze velmi nízký počet měřených hodnot, popř
