PŘÍRUČKA
pro uplatňování
směrnice Rady 89/336/EHS. Směrnice se stala závaznou k 1. lednu 1996 a z toho důvodu je nyní dosaženo „úplné“
harmonizace. Elektromagnetická kompatibilita je však skutečnou otázkou značné složitosti.
Kromě toho je oblast působnosti směrnice mimořádně široká včetně všech druhů elektrických
a elektronických zařízení, systémů a dokonce instalací obsahujících elektrické nebo
elektronické součástky. Konečně mnoho výrobků, které spadají do oblasti působnosti této
směrnice, je rovněž předmětem plnění požadavků spadajících do oblasti působnosti dalších
směrnic: směrnice pro nízké napětí, směrnice pro strojní zařízení apod. Z toho důvodu vznikla
naléhavá potřeba vypracovat podrobnou příručku týkající se podstatných aspektů praktického
uplatňování směrnice o elektromagnetické kompatibilitě.
Příručka usiluje o vybudování společného shodného postoje pro usnadnění účinného
a důsledného uplatňování směrnice všemi, kterých se to týká. Směrnice byla vypracována péčí
Komise s přispěním a souhlasem expertů příslušných správních orgánů členských států,
průmyslu, schvalovacích orgánů a evropských normalizačních organizací. Přál bych si, abych
měl příležitost jim všem poděkovat.
Doufám, že uvedený dokument tímto skutečně usnadní uplatňování směrnice, čímž
pozvedne na vyšší úroveň konkurenceschopnost příslušných průmyslových odvětví a povede
k většímu uspokojení uživatelů a spotřebitelů. Tento dokument rovněž usnadní předběžné
vyjednávání o přistoupení zemí východní Evropy pomocí osvěty, aby tak byl lépe pochopen
náš přístup k EMC. Komise bude pokračovat v důkladném sledování vývoje a pokroku v této
oblasti.
Každý nich podléhá normalizačnímu mandátu vypracovanému
Komisí. Vysílače určené pro použití systémech řízení letového provozu smyslu směrnice
Rady 93/65/EHS 19. prosince 1995.Příručka pro uplatňování směrnice Rady 89/336/EHS
14.1 Obecné pravidlo
Na téměř všechna rádiová telekomunikační koncová zařízení nyní vztahuje
směrnice R&TTE 1999/5/ES, jejíž uplatňování povinné dubna 2000. zřejmé, pro rádiová zařízení, která nejsou rozsahu směrnice 1999/5/ES,
ustanovení článku 10.
Směrnice 1999/5/ES neruší ani nemění směrnici 89/336/EHS, ale omezuje její pole
působnosti. Všechny vysílače, které jsou vyloučeny podle článku 1.1. Vysílače určené pro provoz pracovních kmitočtech nižších než kHz. rámci těchto mandátů mají
příslušné normalizační organizace vypracovat normy týkající elektromagnetických
vyzařování odolnosti.
Druhý mandát byl určen pro CEN, CENELEC ETSI (M/237) byl přijat výborem
ustaveným podle směrnice 83/189 dne 13.
Nevyčerpávající seznam rádiových zařízení podléhajících ustanovení článku 10.
2. těchto případech může národní orgán
nařídit svá vlastní opatření, která mohou nebo nemusí být sladěna těmi, která jsou ve
směrnici.5 směrnice R&TTE (vysílače
výlučně používané pro veřejnou bezpečnost, obranu, bezpečnost státu (včetně
hospodářského blahobytu státu případě činností týkajících bezpečnosti státu)
a činností státu oblasti trestního práva).
15.
3.1 Radiokomunikační telekomunikační koncová zařízení
15.5
směrnice EMC:
1.5 příslušných případech aplikuje nadále.2 Normalizační program
Příloha uvádí pro informaci dva normalizační programy určené pro evropské
normalizační organizace. UPLATŇOVÁNÍ SMĚRNICE NĚKTERÉ SPECIÁLNÍ PŘÍPADY
15.
*)
Poznámka vydavatele: Směrnice 83/189/EHS byla nahrazena „směrnicí Evropského parlamentu Rady
98/34/ES dne 22. Tyto normy budou definovat meze zkušební metody, které jsou
potřebné dostatečné pro poskytování předpokladu shody směrnicí pro přístroje, které jsou
sestaveny shodě příslušnými harmonizovanými normami.
75
.
První mandát byl určen pro CENELEC (BC/CLC-02/92) byl přijat výborem
ustaveným podle směrnice 83/189/EHS*)
dne října 1992. června 1998 postupu při poskytování informací oblasti technických norem
a předpisů“ znění směrnice 98/48/ES. července 1993
