PŘÍRUČKA
pro uplatňování
směrnice Rady 89/336/EHS. Směrnice se stala závaznou k 1. lednu 1996 a z toho důvodu je nyní dosaženo „úplné“
harmonizace. Elektromagnetická kompatibilita je však skutečnou otázkou značné složitosti.
Kromě toho je oblast působnosti směrnice mimořádně široká včetně všech druhů elektrických
a elektronických zařízení, systémů a dokonce instalací obsahujících elektrické nebo
elektronické součástky. Konečně mnoho výrobků, které spadají do oblasti působnosti této
směrnice, je rovněž předmětem plnění požadavků spadajících do oblasti působnosti dalších
směrnic: směrnice pro nízké napětí, směrnice pro strojní zařízení apod. Z toho důvodu vznikla
naléhavá potřeba vypracovat podrobnou příručku týkající se podstatných aspektů praktického
uplatňování směrnice o elektromagnetické kompatibilitě.
Příručka usiluje o vybudování společného shodného postoje pro usnadnění účinného
a důsledného uplatňování směrnice všemi, kterých se to týká. Směrnice byla vypracována péčí
Komise s přispěním a souhlasem expertů příslušných správních orgánů členských států,
průmyslu, schvalovacích orgánů a evropských normalizačních organizací. Přál bych si, abych
měl příležitost jim všem poděkovat.
Doufám, že uvedený dokument tímto skutečně usnadní uplatňování směrnice, čímž
pozvedne na vyšší úroveň konkurenceschopnost příslušných průmyslových odvětví a povede
k většímu uspokojení uživatelů a spotřebitelů. Tento dokument rovněž usnadní předběžné
vyjednávání o přistoupení zemí východní Evropy pomocí osvěty, aby tak byl lépe pochopen
náš přístup k EMC. Komise bude pokračovat v důkladném sledování vývoje a pokroku v této
oblasti.
Většina nich však ještě zcela
nerozumí některým „novým“ požadavkům EMC. jednoznačný, jasný závěr přijatý Radou, když byla přijata směrnice.
65
.5. Výrobce přitom
ovšem zůstává svůj výrobek plně odpovědný.1 jasně ukazuje, že
výkonné orgány nesmějí apriorně napadat jeho jednoduché prohlášení shodě; takže
výrobce považuje schopného posoudit svůj přístroj. toho pak možno usoudit, si
vybere, které posouzení požaduje „kompetentního subjektu“, který zvolí, aby
doplnil jeho soubor konstrukční dokumentace.1 například,
pokud výrobce uplatňuje příslušná ustanovení harmonizovaných norem, může požádat
zkušebnu, aby pro něj provedla některé zkoušky (viz kapitolu 3.2).
Je choulostivý článek směrnice, který vyžaduje pečlivou analýzu. Směrnice způsobilost výrobce uznává, protože článek 10.
Důvodem této legislativní volby zjednodušit postup, který výrobce sledovat,
a poznání, úplný komplexní zásah třetí strany typu notifikovaného subjektu není
pravděpodobně otázkách EMC oprávněn, pokud nejedná případ podle článku
10. osobou konečnou odpovědností analýzu
EMC rozhodnutí tom, které požadavky ochranu platí jak shodu nimi posoudit
a osvědčit. Kdyby tomu tak nebylo, tak směrnice
zainteresovala „notifikované subjekty“ namísto „kompetentních“ subjektů.
■ Výrobce proto plně odpovědný určení, které části posouzení shody schopen
provést „doma“ které vyžadují pomoc vnějšku.“
Důležitý komentář:
■ Směrnice pro tento postup nepožaduje zásah notifikovaného subjektu (článek 10.Příručka pro uplatňování směrnice Rady 89/336/EHS
dokumentace musí obsahovat veškeré technické údaje potřebné pro posouzení vlastností
přístroje hlediska EMC musí obsahovat certifikát nebo technickou zprávu získané od
„kompetentního subjektu“. Tento soubor musí
popisovat přístroj, stanovovat postupy používané zajištění shody přístroje požadavky na
ochranu uvedenými článku musí rovněž obsahovat buď protokol zkouškách, nebo
certifikát vystavený kompetentním subjektem.
■ Úkoly takovýchto „kompetentních subjektů“ nejsou směrnici stanoveny: jediným
požadavkem je, soubor konstrukční dokumentace vypracovaný výrobcem pod jeho
výhradní odpovědností musí obsahovat „technickou zprávu nebo certifikát“ obdržený
od „kompetentního subjektu“, ale neříká co, jaké formě, nebo jakým obsahem
nebo dokonce jakým účelem obsahovat, když jako účel možno vyvodit:
pomoci doplnit posouzení shody.
■ Elektrotechnický průmysl velké množství malých středně velkých podniků
schopných posoudit své výrobky, jako dělaly doposud.3).
■ Záměrem směrnice je, aby soubor konstrukční dokumentace dokladoval tyto kroky
provedené účelem osvědčení shody přístroje těch hledisek, pro něž výrobce
nepoužil harmonizované normy nebo jejich části, které vyžadují posouzení EMC.
Směrnice zavádí pojem „kompetentní subjekt“, jehož úkoly odpovědnosti nemají
zaměňovat úkoly odpovědnostmi „notifikovaných subjektů“ podle článku 10.2 uvádí:
„V případě přístroje, kterého výrobce neuplatnil anebo uplatnil pouze částečně normy
uvedené článku (1), nebo tam, kde tyto normy neexistují, musí mít výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce Společenství usazený EHP, chvíle, kdy byl přístroj uveden na
trh, dispozici pro příslušné orgány soubor konstrukční dokumentace. Článek 10.
■ Nicméně jsme však jasně konstatovali, výrobce jediná osoba odpovědná shodu
přístroje příslušnými ustanoveními. případě článku 10.5
