Napětí, proud, odpor. Podstata elektřiny je dosud velmi málo známa, dobře známe jen jejíúčinky. Elektrické „vlnění" se šíří prostorem úžasnou rychlostí300.000 km za vteřinu. Obvod zeměkoule* na rovníku je 40.000 km,oběhne tedy radiová vlna zeměkouli za vteřinu více než sedmkrát.Zvuk se šíří vzduchem jen rychlostí 330 m za vteřinu, tedy pomaleji,než střela vojenské pušky, která za prvou vteřinu uletí 800 m. Kdybypo vás někdo vystřelil a uslyšíte ránu, znamená to již, že vás netrefil,protože kulka přilétla dříve, než zvuková vlna. Blesk však uvidímemnohem dříve, než uslyšíme zahřmění, protože světlo se šíří stejněrychle jako elektřina, miliónkrát rychleji, než zvuk.Vědecký výklad této úžasné rychlosti světla a elektřiny je velmisložitý a je založen na pouhých hypotésách (domněnkách, předpokladech). Pro praksi stačí, když si elektřinu představujeme jako nějakouúžasně tekutou a pohyblivou látku, která teče měděným drátem stejně, jako voda teče trubkou. Vzniká tím elektrický ...
vypnutí proudu ztratí železné jádro magnetismus kotva
působením pera odskočí. Zvyšujeme-li AZ,
tu při malém počtu stoupá magnetická indukce rychle, při větších
AZ pomaleji.
stejnosměrném stroji.500 gaussů.
Obr. Magnetický
obvod dlouhý (na čárkovaném středním rozměru) cm. 88. Tak pracují: zvonek, telegraf, magnetické
upínací desky strojů pod. 87. obvod
Obr.
sela síla magnetu vyrůstat obrovských hodnot. tedy zapo
třebí 140 AZ, které vytvoříme př. 86. Tím přitáhne
k jádru kotva, ležící proti němu. proudem protékají
cím závity (nebo 140 závitů, atd. průřezu 2
cm cm2 celkový magnetický tok 50.
Podle křivky pro železné plechy ampěrzávitů cm. tok čtyřpoj. 84.
Zmagnetisování železa vykládáme jakožto urovnání jeho částic
(molekul) tak, aby vždy všechny stejné póly (konce) molekul uka
zovaly týmž směrem.
Příklad 34.Obr. Třením, které mezi nimi při tom vzniká,
se železo zahřívá. Je-li kotvě palička zvonku, zvonek
zazvoní.000 gaussů. železném jádře transformátoru obr. 87. Molekuly brání proti srovnání, mají snahu zůstat
ve staré poloze,.
Magn. fot
Obr. udávají kolik ampěrzávitů zapotřebí na
í délky jádra různého materiálu, aby dosáhlo žádané měrné
magnetické indukce B.
Nasycení různých želez udáno tabulkách tak zv. magnetisační-
mi křivkami, obr.000 12. Při určitém počtu ampěrzávitů nastane nasycení železa,
asi 22.
C/i/Ao
Obr.
— amperzávity dráhy si/. 85. Kolik zá
vitů bude třeba? Magnetická indukce 50.)
Použije-li jádra měkkého železa, stane toto magnetem jen na
tak dlouho, dokud cívky přiváděn proud. Při přemagnetování (změně pólů) tedy vše
chny molekuly musí obrátit.000 maxwellů. Pak můžeme počet závitů nebo proud zvětšovat,
ale hustota pole nestoupá.
thavř. Při odmagnetování zůstávají některé pozadu, ne
29
