Napětí, proud, odpor. Podstata elektřiny je dosud velmi málo známa, dobře známe jen jejíúčinky. Elektrické „vlnění" se šíří prostorem úžasnou rychlostí300.000 km za vteřinu. Obvod zeměkoule* na rovníku je 40.000 km,oběhne tedy radiová vlna zeměkouli za vteřinu více než sedmkrát.Zvuk se šíří vzduchem jen rychlostí 330 m za vteřinu, tedy pomaleji,než střela vojenské pušky, která za prvou vteřinu uletí 800 m. Kdybypo vás někdo vystřelil a uslyšíte ránu, znamená to již, že vás netrefil,protože kulka přilétla dříve, než zvuková vlna. Blesk však uvidímemnohem dříve, než uslyšíme zahřmění, protože světlo se šíří stejněrychle jako elektřina, miliónkrát rychleji, než zvuk.Vědecký výklad této úžasné rychlosti světla a elektřiny je velmisložitý a je založen na pouhých hypotésách (domněnkách, předpokladech). Pro praksi stačí, když si elektřinu představujeme jako nějakouúžasně tekutou a pohyblivou látku, která teče měděným drátem stejně, jako voda teče trubkou. Vzniká tím elektrický ...
fot
Obr. Zvyšujeme-li AZ,
tu při malém počtu stoupá magnetická indukce rychle, při větších
AZ pomaleji. tedy zapo
třebí 140 AZ, které vytvoříme př.
Magn. Kolik zá
vitů bude třeba? Magnetická indukce 50. Je-li kotvě palička zvonku, zvonek
zazvoní. Při určitém počtu ampěrzávitů nastane nasycení železa,
asi 22. proudem protékají
cím závity (nebo 140 závitů, atd.500 gaussů.
— amperzávity dráhy si/. 86. 85. Při odmagnetování zůstávají některé pozadu, ne
29
.000 gaussů.
Obr.
thavř. 84. udávají kolik ampěrzávitů zapotřebí na
í délky jádra různého materiálu, aby dosáhlo žádané měrné
magnetické indukce B. Tím přitáhne
k jádru kotva, ležící proti němu. tok čtyřpoj. Molekuly brání proti srovnání, mají snahu zůstat
ve staré poloze,.Obr. 87. vypnutí proudu ztratí železné jádro magnetismus kotva
působením pera odskočí. průřezu 2
cm cm2 celkový magnetický tok 50. Tak pracují: zvonek, telegraf, magnetické
upínací desky strojů pod.000 12. Pak můžeme počet závitů nebo proud zvětšovat,
ale hustota pole nestoupá.
stejnosměrném stroji.
C/i/Ao
Obr. 87. 88. Třením, které mezi nimi při tom vzniká,
se železo zahřívá.
Podle křivky pro železné plechy ampěrzávitů cm.)
Použije-li jádra měkkého železa, stane toto magnetem jen na
tak dlouho, dokud cívky přiváděn proud. železném jádře transformátoru obr.
Nasycení různých želez udáno tabulkách tak zv.000 maxwellů. obvod
Obr. magnetisační-
mi křivkami, obr.
Příklad 34. Při přemagnetování (změně pólů) tedy vše
chny molekuly musí obrátit.
Zmagnetisování železa vykládáme jakožto urovnání jeho částic
(molekul) tak, aby vždy všechny stejné póly (konce) molekul uka
zovaly týmž směrem. Magnetický
obvod dlouhý (na čárkovaném středním rozměru) cm.
sela síla magnetu vyrůstat obrovských hodnot
