UČEBNÉ TEXTY: Elektrotechnika (1939)

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Napětí, proud, odpor. Podstata elektřiny je dosud velmi málo známa, dobře známe jen jejíúčinky. Elektrické „vlnění" se šíří prostorem úžasnou rychlostí300.000 km za vteřinu. Obvod zeměkoule* na rovníku je 40.000 km,oběhne tedy radiová vlna zeměkouli za vteřinu více než sedmkrát.Zvuk se šíří vzduchem jen rychlostí 330 m za vteřinu, tedy pomaleji,než střela vojenské pušky, která za prvou vteřinu uletí 800 m. Kdybypo vás někdo vystřelil a uslyšíte ránu, znamená to již, že vás netrefil,protože kulka přilétla dříve, než zvuková vlna. Blesk však uvidímemnohem dříve, než uslyšíme zahřmění, protože světlo se šíří stejněrychle jako elektřina, miliónkrát rychleji, než zvuk.Vědecký výklad této úžasné rychlosti světla a elektřiny je velmisložitý a je založen na pouhých hypotésách (domněnkách, předpokla­dech). Pro praksi stačí, když si elektřinu představujeme jako nějakouúžasně tekutou a pohyblivou látku, která teče měděným drátem stej­ně, jako voda teče trubkou. Vzniká tím elektrický ...

Vydal: Bohumil Dobrovolný vlastním nákladem Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 30 z 66

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
železném jádře transformátoru obr. Podle křivky pro železné plechy ampěrzávitů cm. 85. Zvyšujeme-li AZ, tu při malém počtu stoupá magnetická indukce rychle, při větších AZ pomaleji. Tím přitáhne k jádru kotva, ležící proti němu.000 maxwellů. vypnutí proudu ztratí železné jádro magnetismus kotva působením pera odskočí. tedy zapo­ třebí 140 AZ, které vytvoříme př. stejnosměrném stroji.000 gaussů. tok čtyřpoj. obvod Obr. 87. 86. thavř. Při určitém počtu ampěrzávitů nastane nasycení železa, asi 22. Kolik zá­ vitů bude třeba? Magnetická indukce 50. Při odmagnetování zůstávají některé pozadu, ne­ 29 . Třením, které mezi nimi při tom vzniká, se železo zahřívá. Tak pracují: zvonek, telegraf, magnetické upínací desky strojů pod. 88. C/i/Ao Obr. Zmagnetisování železa vykládáme jakožto urovnání jeho částic (molekul) tak, aby vždy všechny stejné póly (konce) molekul uka­ zovaly týmž směrem. Pak můžeme počet závitů nebo proud zvětšovat, ale hustota pole nestoupá. Příklad 34. — amperzávity dráhy si/. udávají kolik ampěrzávitů zapotřebí na í délky jádra různého materiálu, aby dosáhlo žádané měrné magnetické indukce B. 84. Magnetický obvod dlouhý (na čárkovaném středním rozměru) cm. 87. sela síla magnetu vyrůstat obrovských hodnot. proudem protékají­ cím závity (nebo 140 závitů, atd. Magn.500 gaussů. Molekuly brání proti srovnání, mají snahu zůstat ve staré poloze,. Obr. Při přemagnetování (změně pólů) tedy vše­ chny molekuly musí obrátit.000 12. Je-li kotvě palička zvonku, zvonek zazvoní. Nasycení různých želez udáno tabulkách tak zv. fot Obr. průřezu 2 cm cm2 celkový magnetický tok 50.) Použije-li jádra měkkého železa, stane toto magnetem jen na tak dlouho, dokud cívky přiváděn proud. magnetisační- mi křivkami, obr.Obr