Napětí, proud, odpor. Podstata elektřiny je dosud velmi málo známa, dobře známe jen jejíúčinky. Elektrické „vlnění" se šíří prostorem úžasnou rychlostí300.000 km za vteřinu. Obvod zeměkoule* na rovníku je 40.000 km,oběhne tedy radiová vlna zeměkouli za vteřinu více než sedmkrát.Zvuk se šíří vzduchem jen rychlostí 330 m za vteřinu, tedy pomaleji,než střela vojenské pušky, která za prvou vteřinu uletí 800 m. Kdybypo vás někdo vystřelil a uslyšíte ránu, znamená to již, že vás netrefil,protože kulka přilétla dříve, než zvuková vlna. Blesk však uvidímemnohem dříve, než uslyšíme zahřmění, protože světlo se šíří stejněrychle jako elektřina, miliónkrát rychleji, než zvuk.Vědecký výklad této úžasné rychlosti světla a elektřiny je velmisložitý a je založen na pouhých hypotésách (domněnkách, předpokladech). Pro praksi stačí, když si elektřinu představujeme jako nějakouúžasně tekutou a pohyblivou látku, která teče měděným drátem stejně, jako voda teče trubkou. Vzniká tím elektrický ...
Zvyšujeme-li AZ,
tu při malém počtu stoupá magnetická indukce rychle, při větších
AZ pomaleji.
sela síla magnetu vyrůstat obrovských hodnot. Je-li kotvě palička zvonku, zvonek
zazvoní.
Obr. Kolik zá
vitů bude třeba? Magnetická indukce 50. 87. 86.)
Použije-li jádra měkkého železa, stane toto magnetem jen na
tak dlouho, dokud cívky přiváděn proud.000 maxwellů. Při odmagnetování zůstávají některé pozadu, ne
29
.
— amperzávity dráhy si/. 87.500 gaussů. Při určitém počtu ampěrzávitů nastane nasycení železa,
asi 22. proudem protékají
cím závity (nebo 140 závitů, atd. železném jádře transformátoru obr.
Příklad 34.000 12. Molekuly brání proti srovnání, mají snahu zůstat
ve staré poloze,.
C/i/Ao
Obr. udávají kolik ampěrzávitů zapotřebí na
í délky jádra různého materiálu, aby dosáhlo žádané měrné
magnetické indukce B.
Zmagnetisování železa vykládáme jakožto urovnání jeho částic
(molekul) tak, aby vždy všechny stejné póly (konce) molekul uka
zovaly týmž směrem. magnetisační-
mi křivkami, obr. 88. průřezu 2
cm cm2 celkový magnetický tok 50. Tak pracují: zvonek, telegraf, magnetické
upínací desky strojů pod. Třením, které mezi nimi při tom vzniká,
se železo zahřívá. tedy zapo
třebí 140 AZ, které vytvoříme př.Obr. vypnutí proudu ztratí železné jádro magnetismus kotva
působením pera odskočí. Při přemagnetování (změně pólů) tedy vše
chny molekuly musí obrátit. fot
Obr.000 gaussů. Pak můžeme počet závitů nebo proud zvětšovat,
ale hustota pole nestoupá. obvod
Obr.
Nasycení různých želez udáno tabulkách tak zv.
Podle křivky pro železné plechy ampěrzávitů cm. tok čtyřpoj. 84.
Magn.
thavř. 85.
stejnosměrném stroji. Tím přitáhne
k jádru kotva, ležící proti němu. Magnetický
obvod dlouhý (na čárkovaném středním rozměru) cm
