Napětí, proud, odpor. Podstata elektřiny je dosud velmi málo známa, dobře známe jen jejíúčinky. Elektrické „vlnění" se šíří prostorem úžasnou rychlostí300.000 km za vteřinu. Obvod zeměkoule* na rovníku je 40.000 km,oběhne tedy radiová vlna zeměkouli za vteřinu více než sedmkrát.Zvuk se šíří vzduchem jen rychlostí 330 m za vteřinu, tedy pomaleji,než střela vojenské pušky, která za prvou vteřinu uletí 800 m. Kdybypo vás někdo vystřelil a uslyšíte ránu, znamená to již, že vás netrefil,protože kulka přilétla dříve, než zvuková vlna. Blesk však uvidímemnohem dříve, než uslyšíme zahřmění, protože světlo se šíří stejněrychle jako elektřina, miliónkrát rychleji, než zvuk.Vědecký výklad této úžasné rychlosti světla a elektřiny je velmisložitý a je založen na pouhých hypotésách (domněnkách, předpokladech). Pro praksi stačí, když si elektřinu představujeme jako nějakouúžasně tekutou a pohyblivou látku, která teče měděným drátem stejně, jako voda teče trubkou. Vzniká tím elektrický ...
Navenek jeví tím,
že zahřívají vodič, němž povstávají. Při tom brzdí pohyb, jímž vznikají.
Proud přístroji protéká cívkou, obr., kotouči vyvozují vířivé proudy,
bránící silně pohybu, vůz brzděn (jeho pohybová energie mění
v Joulovo teplo kotouči).000 silokřivek. Při zapojení ampermetru
jako voltmetru ampermetr spálil (neboť velmi malý odpor,
aby jím měřený proud snadno protékal). Tím jádro osou ručičkou pootočí.
Vířivé proudy, zvané též Foucaultovy (či Fukólovy) vznikají ma
sivních vodičích nebo masivním železe, pohybují-li magnetic
kém poli vyrovnávají drahách nejmenšího odporu (které přes
ně neznáme). Tento zjev jmenuje hysterese (opoždění).obrátí se. Ručička, spojená jádrem, ukáže stupnici velikost
proudu. obyčejného železného
plechu 0'5 tato ztráta železe plechů přísadou
křemíku (modernější) 1'5 W. Hysterese se
jeví při rychlém přemagnetování následkem tření molekul jakožto
zahřátí železa, značí tedy určitou ztrátu energie, zvanou ztráta hyste-
retická. Vznik vířivých proudů omezí
tím, kotva složena plechů (místo aby byla kusu), isolova
ných sebe polepy hedvábného papíru. 89— 90. tím cívky vtaho
váno železné jádro, zadržované perkem. proudy Foucaultovými (viz další odstavec), proto tam zavádí
úhrnná číslice ztrát železe ve, wattech, pro železa, při perio
dách maximální indukci 10. Čím silnější proud, tím více
táhne jádro.
Jádro spojeno tělem cívky, jádro spojeno otočným hří
delem němž upravena ručička Prochází-li cívkou proud,
jsou jádra společně zmagnetována jakožto stejnojmenné magnety
se odpuzují. střídavého proudu povstávají ještě jiné ztráty železe tak
zv.
m přístroje
Většina přístrojů měření proudu, napětí, práce výkonu za
ložena elektromagnetech.
Při měření napětí mezi dvěma vodiči musí být před přístroj zapojeji
velký odpor, opět odečteme stupnici napětí (volty). Podstatu přístroje měření proudu a
napětí ukazuje obr. zadržováno
spirálním perkem Ručička ukáže zkusmo zhotovené stupnici na-
30
. 80— 81. Chceme-li
brzdit, zapojí elektromagnet. Ampermetr měření proudu se
zapojuje jednoho vodiče (říkáme, sérii čili sebou spotřebi
čem), aby jím protékal celý měřený proud. Při měření přístroj zapne svorkami
do vedení podle obr.
Přístroje, používané dnes praksi, jsou většinou konstruktivně
upraveny podle obr. 91— 93.
Vířivými proudy brzdí elektrických drah. ztráta, zvaná ztráta
Foulcaultovými proudy. Voltmetr pro měření napětí zapojen
paralelně čili derivaci spotřebiči. Proto hledíme dělat hmoty, pohybující se
v magnetickém poli nejmenší. cívce jsou dvě železná jádra ki, k>. Přídavek křemíku rovněž
tyto ztráty snižuje, stejně jako snižuje hysteresi. Před póly elektro-
magnetu točí železný kotouč, upevněný nápravě vozu
