Napětí, proud, odpor. Podstata elektřiny je dosud velmi málo známa, dobře známe jen jejíúčinky. Elektrické „vlnění" se šíří prostorem úžasnou rychlostí300.000 km za vteřinu. Obvod zeměkoule* na rovníku je 40.000 km,oběhne tedy radiová vlna zeměkouli za vteřinu více než sedmkrát.Zvuk se šíří vzduchem jen rychlostí 330 m za vteřinu, tedy pomaleji,než střela vojenské pušky, která za prvou vteřinu uletí 800 m. Kdybypo vás někdo vystřelil a uslyšíte ránu, znamená to již, že vás netrefil,protože kulka přilétla dříve, než zvuková vlna. Blesk však uvidímemnohem dříve, než uslyšíme zahřmění, protože světlo se šíří stejněrychle jako elektřina, miliónkrát rychleji, než zvuk.Vědecký výklad této úžasné rychlosti světla a elektřiny je velmisložitý a je založen na pouhých hypotésách (domněnkách, předpokladech). Pro praksi stačí, když si elektřinu představujeme jako nějakouúžasně tekutou a pohyblivou látku, která teče měděným drátem stejně, jako voda teče trubkou. Vzniká tím elektrický ...
Jádro spojeno tělem cívky, jádro spojeno otočným hří
delem němž upravena ručička Prochází-li cívkou proud,
jsou jádra společně zmagnetována jakožto stejnojmenné magnety
se odpuzují. Před póly elektro-
magnetu točí železný kotouč, upevněný nápravě vozu. tím cívky vtaho
váno železné jádro, zadržované perkem. 80— 81.000 silokřivek. Vznik vířivých proudů omezí
tím, kotva složena plechů (místo aby byla kusu), isolova
ných sebe polepy hedvábného papíru.
Vířivými proudy brzdí elektrických drah. Hysterese se
jeví při rychlém přemagnetování následkem tření molekul jakožto
zahřátí železa, značí tedy určitou ztrátu energie, zvanou ztráta hyste-
retická. 89— 90. Ručička, spojená jádrem, ukáže stupnici velikost
proudu. Při zapojení ampermetru
jako voltmetru ampermetr spálil (neboť velmi malý odpor,
aby jím měřený proud snadno protékal). Přídavek křemíku rovněž
tyto ztráty snižuje, stejně jako snižuje hysteresi. 91— 93. Podstatu přístroje měření proudu a
napětí ukazuje obr. Proto hledíme dělat hmoty, pohybující se
v magnetickém poli nejmenší. Tím jádro osou ručičkou pootočí. cívce jsou dvě železná jádra ki, k>. Chceme-li
brzdit, zapojí elektromagnet. Ampermetr měření proudu se
zapojuje jednoho vodiče (říkáme, sérii čili sebou spotřebi
čem), aby jím protékal celý měřený proud.
Vířivé proudy, zvané též Foucaultovy (či Fukólovy) vznikají ma
sivních vodičích nebo masivním železe, pohybují-li magnetic
kém poli vyrovnávají drahách nejmenšího odporu (které přes
ně neznáme). Navenek jeví tím,
že zahřívají vodič, němž povstávají.
Proud přístroji protéká cívkou, obr., kotouči vyvozují vířivé proudy,
bránící silně pohybu, vůz brzděn (jeho pohybová energie mění
v Joulovo teplo kotouči). střídavého proudu povstávají ještě jiné ztráty železe tak
zv. proudy Foucaultovými (viz další odstavec), proto tam zavádí
úhrnná číslice ztrát železe ve, wattech, pro železa, při perio
dách maximální indukci 10.
Při měření napětí mezi dvěma vodiči musí být před přístroj zapojeji
velký odpor, opět odečteme stupnici napětí (volty). Při tom brzdí pohyb, jímž vznikají. Voltmetr pro měření napětí zapojen
paralelně čili derivaci spotřebiči.obrátí se. Tento zjev jmenuje hysterese (opoždění). ztráta, zvaná ztráta
Foulcaultovými proudy.
m přístroje
Většina přístrojů měření proudu, napětí, práce výkonu za
ložena elektromagnetech.
Přístroje, používané dnes praksi, jsou většinou konstruktivně
upraveny podle obr. zadržováno
spirálním perkem Ručička ukáže zkusmo zhotovené stupnici na-
30
. Čím silnější proud, tím více
táhne jádro. Při měření přístroj zapne svorkami
do vedení podle obr. obyčejného železného
plechu 0'5 tato ztráta železe plechů přísadou
křemíku (modernější) 1'5 W
