Napětí, proud, odpor. Podstata elektřiny je dosud velmi málo známa, dobře známe jen jejíúčinky. Elektrické „vlnění" se šíří prostorem úžasnou rychlostí300.000 km za vteřinu. Obvod zeměkoule* na rovníku je 40.000 km,oběhne tedy radiová vlna zeměkouli za vteřinu více než sedmkrát.Zvuk se šíří vzduchem jen rychlostí 330 m za vteřinu, tedy pomaleji,než střela vojenské pušky, která za prvou vteřinu uletí 800 m. Kdybypo vás někdo vystřelil a uslyšíte ránu, znamená to již, že vás netrefil,protože kulka přilétla dříve, než zvuková vlna. Blesk však uvidímemnohem dříve, než uslyšíme zahřmění, protože světlo se šíří stejněrychle jako elektřina, miliónkrát rychleji, než zvuk.Vědecký výklad této úžasné rychlosti světla a elektřiny je velmisložitý a je založen na pouhých hypotésách (domněnkách, předpokladech). Pro praksi stačí, když si elektřinu představujeme jako nějakouúžasně tekutou a pohyblivou látku, která teče měděným drátem stejně, jako voda teče trubkou. Vzniká tím elektrický ...
Elektromagnety: Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický úči
nek větší.určí pravou rukou: obejmu vodič, palec ukazuje směr proudu, prsty
směr silových čar, obr. přerušen vzduchovými mezerami, na
př. Síla magnetu obou případech
stejná. Jádro
v cívce může být ohnuté, obr.
Proud ani počet závitů nelze libovolně zvyšovat, neboť pak mu-
.000. motorů, kde vzduchová mezera bývá 0'25— 1‘5 mm).
Amperzávity: Síla elektromagnetu (solenoidu) značně zvýší:
a) Vložením železného jádra,
b) zvětšením počtu závitů,
c) zvětšením procházejícího proudu (tak zvaného magneitisujícího
proudu). 77. 102= 100,
103= 1000, 10s 100,000. Stejně můžeme jako proudu mluviti magnetickém odpo
ru (nazván reluktance), (železo malý magnetický odpor, má
dobrou magnetickou vodivost, čili permeabilitu), nebo magnetickém
toku (proudu) nazývá flux. Závity nemusí být celé délce
jádra, stačí, navinou-li cívku, která jádro nasadí, obr. (t.
83, čímž vzniká elektromagnet. transformá-
rů) nebo otevřený, obr. 78. Cívka sebe vtahuje želozné jádro (viz obr. Bývá buď uzavřený, obr. 79, chová tato celá při průchodu proudu
jako magnet.000 silokřivek.
Elektromagnet buď malý počet závitů, ale protéká jimi silný
proud (silné dráty), nebo slabší dráty, jimiž protéká slabý proud,
ale cívka velký počet závitů. Podkovový elektromagnet jednoduchou styčnou plochu
Q/2 100 cm2, indukce 18. 84. Tyto hodnoty spolu souvisí asi stejně,
jako Ohmův zákon elektrického proudu.
Nosnost elektromagnetu přibližně určí vzorečku
T 10-8 kg. Navineme-li vodič
v cívku (solenoid), obr.OOOkrát.
B magnetická měrná indukce železného jádra, styčná plocha já
dra cm2, jíž přitahuje předmět (kotvu).0001 100 10-8 asi 2600 kg.
Póly cívky určíme pravou rukou, obr. 82.
Elektromagnetů používá hutích přenášení železa jeřábů), při
elektromagnetických spojkách, upínacích deskách obráběcích strojů (bru-
sech) atd. 68.
(Hodnota 10-8 znamená l/10s, jedna dělena deseti osmou.
Magnetický obvod buď železa nebo železných plechů, slo
žených sebe (častěji). Píše takto, aby
se ušetřilo psaní dlouhých čísel nulami). 80-81).000, 10-8 100,000.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampěrzá-
vity, značka AZ. 83. Jeho nosnost (nese na
dvou plochách, ramena podkovy) tedy plocha Q/2):
1 18. Obejmeme prsty cívku,
prsty ukazují směr proudu závitech palec ukáže severní pól. Velikost síly magnetu závisí velikosti čísla, udá
vajícího ampěrzávity. Ještě příznivěji působí železné jádro, vložené cívky, obr. Silové čáry probíhají téměř jen železem, obr.
Závit vytvoří magnetické pole podle obr.
Příklad 33. Amperzávity můžeme přirovnati napětí prou
du. Vložením jádra zesílí magnetické pole
až lO.
Součin ampěry počet závitů se, nazývá „magnetomotorická síla“
