Napětí, proud, odpor. Podstata elektřiny je dosud velmi málo známa, dobře známe jen jejíúčinky. Elektrické „vlnění" se šíří prostorem úžasnou rychlostí300.000 km za vteřinu. Obvod zeměkoule* na rovníku je 40.000 km,oběhne tedy radiová vlna zeměkouli za vteřinu více než sedmkrát.Zvuk se šíří vzduchem jen rychlostí 330 m za vteřinu, tedy pomaleji,než střela vojenské pušky, která za prvou vteřinu uletí 800 m. Kdybypo vás někdo vystřelil a uslyšíte ránu, znamená to již, že vás netrefil,protože kulka přilétla dříve, než zvuková vlna. Blesk však uvidímemnohem dříve, než uslyšíme zahřmění, protože světlo se šíří stejněrychle jako elektřina, miliónkrát rychleji, než zvuk.Vědecký výklad této úžasné rychlosti světla a elektřiny je velmisložitý a je založen na pouhých hypotésách (domněnkách, předpokladech). Pro praksi stačí, když si elektřinu představujeme jako nějakouúžasně tekutou a pohyblivou látku, která teče měděným drátem stejně, jako voda teče trubkou. Vzniká tím elektrický ...
Obejmeme prsty cívku,
prsty ukazují směr proudu závitech palec ukáže severní pól. 82.
Elektromagnetů používá hutích přenášení železa jeřábů), při
elektromagnetických spojkách, upínacích deskách obráběcích strojů (bru-
sech) atd. Ještě příznivěji působí železné jádro, vložené cívky, obr. motorů, kde vzduchová mezera bývá 0'25— 1‘5 mm). transformá-
rů) nebo otevřený, obr. 78. 102= 100,
103= 1000, 10s 100,000. 80-81). (t. Silové čáry probíhají téměř jen železem, obr. 84.
Nosnost elektromagnetu přibližně určí vzorečku
T 10-8 kg.
B magnetická měrná indukce železného jádra, styčná plocha já
dra cm2, jíž přitahuje předmět (kotvu). Jádro
v cívce může být ohnuté, obr.
Elektromagnety: Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický úči
nek větší.
Magnetický obvod buď železa nebo železných plechů, slo
žených sebe (častěji). Navineme-li vodič
v cívku (solenoid), obr. Bývá buď uzavřený, obr.
Příklad 33.
Amperzávity: Síla elektromagnetu (solenoidu) značně zvýší:
a) Vložením železného jádra,
b) zvětšením počtu závitů,
c) zvětšením procházejícího proudu (tak zvaného magneitisujícího
proudu).
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampěrzá-
vity, značka AZ.
Póly cívky určíme pravou rukou, obr. Vložením jádra zesílí magnetické pole
až lO.
Proud ani počet závitů nelze libovolně zvyšovat, neboť pak mu-
.
83, čímž vzniká elektromagnet. Síla magnetu obou případech
stejná.
Součin ampěry počet závitů se, nazývá „magnetomotorická síla“ . Velikost síly magnetu závisí velikosti čísla, udá
vajícího ampěrzávity. Závity nemusí být celé délce
jádra, stačí, navinou-li cívku, která jádro nasadí, obr. Jeho nosnost (nese na
dvou plochách, ramena podkovy) tedy plocha Q/2):
1 18. 77. Podkovový elektromagnet jednoduchou styčnou plochu
Q/2 100 cm2, indukce 18.OOOkrát.
(Hodnota 10-8 znamená l/10s, jedna dělena deseti osmou.
Závit vytvoří magnetické pole podle obr. Cívka sebe vtahuje želozné jádro (viz obr. Stejně můžeme jako proudu mluviti magnetickém odpo
ru (nazván reluktance), (železo malý magnetický odpor, má
dobrou magnetickou vodivost, čili permeabilitu), nebo magnetickém
toku (proudu) nazývá flux. přerušen vzduchovými mezerami, na
př. 83.0001 100 10-8 asi 2600 kg.000 silokřivek. Tyto hodnoty spolu souvisí asi stejně,
jako Ohmův zákon elektrického proudu. 79, chová tato celá při průchodu proudu
jako magnet.000. Amperzávity můžeme přirovnati napětí prou
du. Píše takto, aby
se ušetřilo psaní dlouhých čísel nulami). 68.
Elektromagnet buď malý počet závitů, ale protéká jimi silný
proud (silné dráty), nebo slabší dráty, jimiž protéká slabý proud,
ale cívka velký počet závitů.000, 10-8 100,000.určí pravou rukou: obejmu vodič, palec ukazuje směr proudu, prsty
směr silových čar, obr
