Napětí, proud, odpor. Podstata elektřiny je dosud velmi málo známa, dobře známe jen jejíúčinky. Elektrické „vlnění" se šíří prostorem úžasnou rychlostí300.000 km za vteřinu. Obvod zeměkoule* na rovníku je 40.000 km,oběhne tedy radiová vlna zeměkouli za vteřinu více než sedmkrát.Zvuk se šíří vzduchem jen rychlostí 330 m za vteřinu, tedy pomaleji,než střela vojenské pušky, která za prvou vteřinu uletí 800 m. Kdybypo vás někdo vystřelil a uslyšíte ránu, znamená to již, že vás netrefil,protože kulka přilétla dříve, než zvuková vlna. Blesk však uvidímemnohem dříve, než uslyšíme zahřmění, protože světlo se šíří stejněrychle jako elektřina, miliónkrát rychleji, než zvuk.Vědecký výklad této úžasné rychlosti světla a elektřiny je velmisložitý a je založen na pouhých hypotésách (domněnkách, předpokladech). Pro praksi stačí, když si elektřinu představujeme jako nějakouúžasně tekutou a pohyblivou látku, která teče měděným drátem stejně, jako voda teče trubkou. Vzniká tím elektrický ...
Cívka sebe vtahuje želozné jádro (viz obr.
Součin ampěry počet závitů se, nazývá „magnetomotorická síla“ . Amperzávity můžeme přirovnati napětí prou
du. 84.
Příklad 33. 78.000, 10-8 100,000. Píše takto, aby
se ušetřilo psaní dlouhých čísel nulami). přerušen vzduchovými mezerami, na
př. Stejně můžeme jako proudu mluviti magnetickém odpo
ru (nazván reluktance), (železo malý magnetický odpor, má
dobrou magnetickou vodivost, čili permeabilitu), nebo magnetickém
toku (proudu) nazývá flux. Ještě příznivěji působí železné jádro, vložené cívky, obr. Obejmeme prsty cívku,
prsty ukazují směr proudu závitech palec ukáže severní pól. Podkovový elektromagnet jednoduchou styčnou plochu
Q/2 100 cm2, indukce 18. 82. Velikost síly magnetu závisí velikosti čísla, udá
vajícího ampěrzávity.
Proud ani počet závitů nelze libovolně zvyšovat, neboť pak mu-
. Síla magnetu obou případech
stejná. Bývá buď uzavřený, obr. (t. 68.000 silokřivek. Navineme-li vodič
v cívku (solenoid), obr.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampěrzá-
vity, značka AZ.určí pravou rukou: obejmu vodič, palec ukazuje směr proudu, prsty
směr silových čar, obr.
Magnetický obvod buď železa nebo železných plechů, slo
žených sebe (častěji).
Elektromagnety: Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický úči
nek větší.OOOkrát.
Amperzávity: Síla elektromagnetu (solenoidu) značně zvýší:
a) Vložením železného jádra,
b) zvětšením počtu závitů,
c) zvětšením procházejícího proudu (tak zvaného magneitisujícího
proudu). 83. Jádro
v cívce může být ohnuté, obr. 102= 100,
103= 1000, 10s 100,000. Vložením jádra zesílí magnetické pole
až lO. 77.
83, čímž vzniká elektromagnet.0001 100 10-8 asi 2600 kg.
B magnetická měrná indukce železného jádra, styčná plocha já
dra cm2, jíž přitahuje předmět (kotvu). 80-81). Tyto hodnoty spolu souvisí asi stejně,
jako Ohmův zákon elektrického proudu.
Nosnost elektromagnetu přibližně určí vzorečku
T 10-8 kg.
Závit vytvoří magnetické pole podle obr.
Elektromagnet buď malý počet závitů, ale protéká jimi silný
proud (silné dráty), nebo slabší dráty, jimiž protéká slabý proud,
ale cívka velký počet závitů.
(Hodnota 10-8 znamená l/10s, jedna dělena deseti osmou. Jeho nosnost (nese na
dvou plochách, ramena podkovy) tedy plocha Q/2):
1 18. transformá-
rů) nebo otevřený, obr. Silové čáry probíhají téměř jen železem, obr. 79, chová tato celá při průchodu proudu
jako magnet.000.
Elektromagnetů používá hutích přenášení železa jeřábů), při
elektromagnetických spojkách, upínacích deskách obráběcích strojů (bru-
sech) atd.
Póly cívky určíme pravou rukou, obr. motorů, kde vzduchová mezera bývá 0'25— 1‘5 mm). Závity nemusí být celé délce
jádra, stačí, navinou-li cívku, která jádro nasadí, obr
