V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.
Řídicí obvod jednofázovébo řízeného usm ěrňovače klíčovacími tranzistory)
Výstupní napětí magnetického zesilovače zatěžovacího odporu Ri,
přivádí tvarovacímu obvodu složenému tří tranzistorů, T1; T3.
Tvarovací funkci plní jen tranzistor Tj, zatímco zbývající dva tranzistory
rozdělují řídicí impulsy pro jednotlivé tyristory.
Uvedený nedostatek nemá zapojení uvedené obr. Uzavírací
kladné bázové napětí dostává přes odpor i?! zdroje Ui. Liší před
chozího tvarovacím obvodem řídicích signálů. 39.
Klíčovací tranzistory T2, rozdělují řídicí signál mezi příslušné tyristory
T4, usměrňovače. Tím uzavře obvod pro prů
chod řídicího proudu pro jeden tyristorů usměrňovače —kladný pól zdroje
Ui, dioda Dj, tranzistor Tl5 odpor R2, tranzistor T2, nebo svorky řídicí
elektroda-katoda jednoho tyristorů záporný pól napájecího zdroje.
Obr. 39.Impuls dodáván současně oběma tyristorům, ale zapíná pouze ten, který je
polarizován blokovacím směru. Aby zabránilo zničení tyristorů, jsou sérii
s nimi zapojeny diody D2, které přebírají závěrné napětí tyristorů době,
kdy jejich řídicími elektrodami prochází kladný proud. Tím vyloučena možnost, řídicí signál bude přiveden
62
.
Nedostatkem popsaného obvodu je, tyristoru, který polarizován
napájecím napětím závěrném směru, úměrně přiváděným řídicím prou
dem zvětšuje závěrný proud. Objeví-li zatě
žovacím odporu Rjj magnetického zesilovače napětí, jehož amplituda vyšší
než průrazné napětí Zenerovy diody, báze tranzistoru dostane záporné
napětí tranzistor přejde vodivého stavu.
Není-li zatěžovacím odporu magnetického zesilovače napětí, Zenerovou
diodou neprochází proud tranzistor nevodivém stavu
