Tyristorové měniče kmitočtu pro regulaci motorů s velkou otáčivou rychlostí

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Sandler, Avvakumová, Kudrjajcev, Nikolskij

Strana 60 z 114

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nové souřadnicové soustavě magnetický tok počátku pracovní půlperiody při rozpojeném řídicím obvodu roven řízení fázového zpoždění možné nuly. Doba, kterou tranzistor nevodivý, závisí délce vý­ stupních napěťových impulsů magnetického zesilovače. Tvarování řídicích impulsů popiso­ vaném zapojení obstarává dvoustupňový impulsní tranzistorový zesilovač (Ti, T2). Délka impulsu výstupu blokovacího oscilátoru závisí parametrech jeho trans­ formátoru amplituda napětí počtu závitů výstupního vinutí. Není-li výstupu magnetického zesilovače signál, tranzistor vodivý napětí jeho svorkách kolektor- -emitor zanedbatelné. 38c. 38a). První stupeň vytváří výseků sinusovky (napětí výstupu magnetického zesilovače) napětí pravoúhlého průběhu. bod obr. nasycení přesytky začne diodou Di3a odporem Rj procházet proud úbytek napětí propustném směru diodě Di3 uzavře tranzistor Tx. Současně objeví napětí výstupním vi­ nutí iVyýst. bázovém vinutí N které vinutím kladné zpětné vazby, objeví rovněž napětí, udržující tranzistor otevřeném stavu. Výstupní napětí blokovacího oscilátoru přes ochrannou diodu D16 ome­ zovači odpory R-j přivádí řídicím elektrodám tyristorů usměřňovače. Při uzavírání tranzistoru dostane báze tranzistoru přes kondenzátor C odpor krátký napěťový impuls, který jej otevře.+í>r (např. Tvar, amplituda výkon výstupního signálu magnetického zesilovače nejsou vhodné přímému zapínání tyristorů. 61 . Zavedením polarizačního vinutí připojeného napájecímu zdroji přes odpor dostaneme stejný výchozí magnetizační stav přesytky, jako kdybychom posunuli svislou osu bodu (obr. Řízení fáze rozsahu 180° takovéhoto obvodu možné pouze tom případě, použijeme-li jádro činitelem pravoúhlosti rovným klm r/&H= = reálných jader /cpn znamená, pracovní půlperioda začíná při velikosti toku +<řr takže minimální fázový posuv nebude rovný nule. Takovým způsobem lze změnou odporu dosáhnout plynulého fázového posuvu napětí zatěžovacím odporu magnetického zesilovače. kolektorovém vi­ nutí JVk tranzistoru objeví napětí napájecího zdroje. tomto případě pracovní půl- perioda začíná při magnetickém toku jádra přesytky rovném <P\ jádro se přesytí kratší dobu, než odpovídá pracovní půlperiodě, napětí zátěži má průběh vyznačený obr. Použitím dvoupulsního zapojení magnetického zesilovače dostaneme výstupní řídicí impuls každou půlperiodu napájecího napětí. Napětí vinutí udržuje zapnutý stav tranzistoru T2až oka­ mžiku, kdy transformátor Tr2 nasytí. Tranzistor stává vodivým konci každé půlperiody síťového napětí. jeho nasycení klesne napětí na bázovém vinutí tranzistor rychle přechází nevodivého stavu. Magnetický zesilovač popsaným zapojením umožňuje řídit okamžik zapnutí tyristorů usměrňovače rozsahu 160°. 38a)