V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.
Tranzistor stává vodivým konci každé půlperiody
síťového napětí. nasycení přesytky začne diodou Di3a odporem Rj
procházet proud úbytek napětí propustném směru diodě Di3 uzavře
tranzistor Tx. nové souřadnicové
soustavě magnetický tok počátku pracovní půlperiody při rozpojeném
řídicím obvodu roven řízení fázového zpoždění možné nuly. Tvarování řídicích impulsů popiso
vaném zapojení obstarává dvoustupňový impulsní tranzistorový zesilovač
(Ti, T2).
Řízení fáze rozsahu 180° takovéhoto obvodu možné pouze tom
případě, použijeme-li jádro činitelem pravoúhlosti rovným klm r/&H=
= reálných jader /cpn znamená, pracovní půlperioda začíná
při velikosti toku +<řr takže minimální fázový posuv nebude rovný
nule.
Při uzavírání tranzistoru dostane báze tranzistoru přes kondenzátor
C odpor krátký napěťový impuls, který jej otevře. Doba, kterou tranzistor nevodivý, závisí délce vý
stupních napěťových impulsů magnetického zesilovače. Zavedením polarizačního vinutí připojeného napájecímu zdroji
přes odpor dostaneme stejný výchozí magnetizační stav přesytky, jako
kdybychom posunuli svislou osu bodu (obr.
61
. bod obr.
První stupeň vytváří výseků sinusovky (napětí výstupu magnetického
zesilovače) napětí pravoúhlého průběhu. Použitím dvoupulsního
zapojení magnetického zesilovače dostaneme výstupní řídicí impuls každou
půlperiodu napájecího napětí. bázovém vinutí
N které vinutím kladné zpětné vazby, objeví rovněž napětí, udržující
tranzistor otevřeném stavu. 38c. tomto případě pracovní půl-
perioda začíná při magnetickém toku jádra přesytky rovném <P\ jádro se
přesytí kratší dobu, než odpovídá pracovní půlperiodě, napětí zátěži
má průběh vyznačený obr. 38a). Napětí vinutí udržuje zapnutý stav tranzistoru T2až oka
mžiku, kdy transformátor Tr2 nasytí.
Tvar, amplituda výkon výstupního signálu magnetického zesilovače nejsou
vhodné přímému zapínání tyristorů. kolektorovém vi
nutí JVk tranzistoru objeví napětí napájecího zdroje. jeho nasycení klesne napětí na
bázovém vinutí tranzistor rychle přechází nevodivého stavu.
Takovým způsobem lze změnou odporu dosáhnout plynulého fázového
posuvu napětí zatěžovacím odporu magnetického zesilovače. 38a). Délka
impulsu výstupu blokovacího oscilátoru závisí parametrech jeho trans
formátoru amplituda napětí počtu závitů výstupního vinutí. Není-li výstupu magnetického
zesilovače signál, tranzistor vodivý napětí jeho svorkách kolektor-
-emitor zanedbatelné.+í>r (např.
Výstupní napětí blokovacího oscilátoru přes ochrannou diodu D16 ome
zovači odpory R-j přivádí řídicím elektrodám tyristorů usměřňovače. Současně objeví napětí výstupním vi
nutí iVyýst.
Magnetický zesilovač popsaným zapojením umožňuje řídit okamžik
zapnutí tyristorů usměrňovače rozsahu 160°
