Tyristorové měniče kmitočtu pro regulaci motorů s velkou otáčivou rychlostí

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Sandler, Avvakumová, Kudrjajcev, Nikolskij

Strana 39 z 114

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nutnost použít vyhlazovací filtry jejich potlačení rovněž značné zmenšení účiníku měniče kmitočtu při velkém rozsahu regulace hlavní nevýhodou těchto obvodů. praxi kmitočet spínání volí rozsahu 400 800 Hz.(např. To výhodné pro komutaci tyristorů střídači, neboť jejich komutační kondenzátory nezávisle výstupním napětí nabíjejí napětí napájecího zdroje. tomto případě musí být kmitočet spínání pulsního měniče alespoň pětkrát vyšší / 40 o------- J — # Co = |-------------- h Obr. Pro malé výkony lze použít jednofázový můstek. Nedostatkem impulsní regulace zkreslení průběhu výstupního napětí, které vyžaduje zapojení filtrů obvodu. 25. Je-li transformátor nezbytný, můstkové zapojení usměrňovače zajišťuje jeho dobré využití. Kromě toho v můstkových zapojeních řízených usměrňovačů jsou tyristory zatěžovány nižším závěrným napětím výstupní napětí menší zvlnění než jiných zapojení. Základní zapojení pulsního měniče . Kromě toho značně zmenšuje váha rozměry střídače. Velikost střední hodno­ ty napětí výstupu pulsního měniče závisí na poměru doby vypnutí zapnutí spínače a lze širokém rozsahu měnit. U nízkofrekvenčních střídaěů možné použít pulsní regulaci bez tlumivky. Aby rozměry tlumivky byly nejmenší, musí být kmitočet spínání poměrně vysoký. Přirozená komutace proudu tyristorech usměrňovače nevyžaduje přídavná zhášecí zařízení, tím zjednodušuje řídicí obvod zvyšuje celková spolehlivost měniče. Jak bylo již poznamenáno, používá také pulsní regulace napětí. vstup střídače je zařazen pulsní měnič (obr. 25), spínající s daným kmitočtem. Popíše­ me nyní její princip. Průběh výstupního napětí můstkových usměrňovačů obsahuje vyšší harmonické, jejichž podíl zvětšuje zvětšováním regulačního rozsahu. Velkou předností fázové regulace přirozená komutace proudu v tyristorech, která nastává vždy při průchodu proudu nulou. Při napájení měniče kmitočtu střídavé sítě používá tak zvané fázové regulace, která uskutečňuje změnou úhlu zapnutí tyristorů řízeném usměrňovači. Tlumivka L a nulová dioda udržují proud zátěže době, kdy měnič vypnut. porovnání ampli­ tudovou regulací přináší tento způsob zmenšení váhy rozměrů měniče, umožňuje dosáhnout velké účinnosti, velké rychlosti působení, tedy podstatně výhodnější. U měničů kmitočtu stejnosměrným meziobvodem jsou řízené usměrňova­ če můstkovém zapojení, proto možné vypustit transformátor, který značně zvětšuje váhu rozměry celého zařízení. Avšak rostoucím kmitočtem zvyšují komutační ztráty v měniči. můstkových zapojení zpravidla používá trojfázové zapojení, a dvou variantách: celořízené půlřízené (osazení třemi diodami a třemi tyristory). tyristoru) mění střední hodnota napětí zátěži