V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.
Jak bylo již poznamenáno, používá také pulsní regulace napětí.
Aby rozměry tlumivky byly nejmenší, musí být kmitočet spínání
poměrně vysoký. Je-li transformátor nezbytný,
můstkové zapojení usměrňovače zajišťuje jeho dobré využití. Tlumivka L
a nulová dioda udržují proud zátěže době,
kdy měnič vypnut.
Při napájení měniče kmitočtu střídavé sítě používá tak zvané fázové
regulace, která uskutečňuje změnou úhlu zapnutí tyristorů řízeném
usměrňovači. Přirozená
komutace proudu tyristorech usměrňovače nevyžaduje přídavná zhášecí
zařízení, tím zjednodušuje řídicí obvod zvyšuje celková spolehlivost
měniče. Kromě toho
v můstkových zapojeních řízených usměrňovačů jsou tyristory zatěžovány
nižším závěrným napětím výstupní napětí menší zvlnění než jiných
zapojení.
Průběh výstupního napětí můstkových usměrňovačů obsahuje vyšší
harmonické, jejichž podíl zvětšuje zvětšováním regulačního rozsahu. Pro malé výkony lze použít jednofázový můstek. Velkou předností fázové regulace přirozená komutace proudu
v tyristorech, která nastává vždy při průchodu proudu nulou.
U nízkofrekvenčních střídaěů možné použít pulsní regulaci bez tlumivky. Popíše
me nyní její princip. porovnání ampli
tudovou regulací přináší tento způsob zmenšení váhy rozměrů měniče,
umožňuje dosáhnout velké účinnosti, velké rychlosti působení, tedy
podstatně výhodnější. můstkových zapojení zpravidla používá trojfázové zapojení,
a dvou variantách: celořízené půlřízené (osazení třemi diodami
a třemi tyristory). Nedostatkem impulsní regulace zkreslení průběhu
výstupního napětí, které vyžaduje zapojení filtrů obvodu. Kromě toho značně zmenšuje váha rozměry střídače. Základní zapojení
pulsního měniče
. Avšak rostoucím kmitočtem zvyšují komutační ztráty
v měniči. tomto
případě musí být kmitočet spínání pulsního měniče alespoň pětkrát vyšší
/
40
o-------
J
— #
Co =
|-------------- h
Obr.(např. praxi kmitočet spínání volí rozsahu 400 800 Hz.
To výhodné pro komutaci tyristorů střídači, neboť jejich komutační
kondenzátory nezávisle výstupním napětí nabíjejí napětí napájecího
zdroje. 25. tyristoru) mění střední hodnota napětí zátěži. vstup střídače je
zařazen pulsní měnič (obr. 25), spínající
s daným kmitočtem. Velikost střední hodno
ty napětí výstupu pulsního měniče závisí
na poměru doby vypnutí zapnutí spínače
a lze širokém rozsahu měnit.
Nutnost použít vyhlazovací filtry jejich potlačení rovněž značné zmenšení
účiníku měniče kmitočtu při velkém rozsahu regulace hlavní nevýhodou
těchto obvodů.
U měničů kmitočtu stejnosměrným meziobvodem jsou řízené usměrňova
če můstkovém zapojení, proto možné vypustit transformátor, který
značně zvětšuje váhu rozměry celého zařízení
