V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.
okamžiku zapnutí zátěží měniče podstatě jen
činný odpor vinutí statoru rl5 neboť kmitočet blízký nule, což způsobí
značné zvětšení kapacity komutačních kondenzátorů. Použití kmitočtového rozběhu soustavě
se zpětnou vazbou magnetického toku nebo proudu skluzu motoru umož
ní získat téměř konstantní moment motoru celou dobu rozběhu, což
skutečně znamená minimální dobu rozběhu.
1.
Probereme nyní různé možnosti řízení přechodných stavů motoru, je-li
napájen nezávislého měniče.
Obr. Tím
se zmenší komutační proudy zvětší účinnosti ustáleném stavu. Kmitočtový rozběh motoru aby mohl uskutečnit, musí být měnič
vybaven plynulou regulací kmitočtu rozsahu přibližně nulového kmi
točtu maximálního pracovního. Idealizované závislosti pro přechodné stavy při:
a) kmitočtovém rozběhu; itočtovém rozběhu omezeném rozsahu; přímém
připojení motoru napětí enovitým kmitočtem; uměle zmenšeném proudu
bezprostředně připojení motoru síť
32
. 22.velikosti komutačních součástek nutných pro spolehlivý chod střídače.
Na obr. 22a jsou idealizované závislosti pro přechodný stav při kmitočto
vém rozběhu. Kromě toho motoru vznikají
při kmitočtovém řízení nepatrné ztráty. Proto kmitočtového
rozběhu používá pouze omezeném kmitočtovém rozsahu, přitom minimální
rozběhový kmitočet volí rovný minimálnímu pracovnímu kmitočtu
/pmin nebo něco menší
