V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.
První začíná
bezprostředně zapnutí tyristoru T2, kdy uzavře komutační obvod
T j—T2— Proud jím procházející začátku komutace ¿c(O) 0.
Následuje rezonanční přebití komutačního kondenzátoru. časovém okam
žiku
ti arcsin )
V co
je proud tyristoru (Ilo ic) tyristor vypíná.První období komutace končí okamžiku, němž bude Ilo 0.
Platí pro ni
*vM (10)
Je tedy dvojnásobně delší než obvodu podle obr. Začíná druhé
období komutace, přičemž obvod rezonančního přebíjení kondenzátoru se
místo přes vypnutý tyristor uzavírá přes diody D3. Doba pro vypnutí
j e
tv arcsin )
\ Uco I
(9)
Nejdelší tato doba opět při chodu měniče naprázdno, při Ilo 0.
V tomto okamžiku přestane vést proud dioda začne druhé období. Při chodu naprázdno druhé ob
dobí komutace chybí. 3.
14
.
Tento nedostatek můžeme odstranit tak, tlumivku zapojíme přímo do
obvodu kondenzátoru (obr. 4).
Zbytek energie nahromaděné tlumivce vybíjí obvodem -|- pól zdroje
Uss—L —D4 pól zdroje Uss. Při zanedbání
(i dalších úvahách) úbytků napětí tyristorech diodách propustném
směru můžeme pro proud kondenzátorem tlumivkou obou obdobích
komutace napsat:
Íc= UCo]/t <7)
Změna napětí kondenzátoru
AUc Ucojl cos^ W
Doba pro vypnutí tyristorů tohoto zapojení dána délkou druhého obdo
bí komutace, neboť vypínajícímu tyristoru připojeno závěrné napětí
rovnající součtu úbytků napětí diodách D3.
Komutační tlumivka předmagnetovává proudem zátěže, který —
v obou půlperiodách výstupního napětí prochází stejném směru.
V tomto případě lze komutační děj rozdělit tři části
