V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.
V tomto okamžiku přestane vést proud dioda začne druhé období.
Tento nedostatek můžeme odstranit tak, tlumivku zapojíme přímo do
obvodu kondenzátoru (obr.
Následuje rezonanční přebití komutačního kondenzátoru.
14
. První začíná
bezprostředně zapnutí tyristoru T2, kdy uzavře komutační obvod
T j—T2— Proud jím procházející začátku komutace ¿c(O) 0.
Komutační tlumivka předmagnetovává proudem zátěže, který —
v obou půlperiodách výstupního napětí prochází stejném směru.
Zbytek energie nahromaděné tlumivce vybíjí obvodem -|- pól zdroje
Uss—L —D4 pól zdroje Uss.
Platí pro ni
*vM (10)
Je tedy dvojnásobně delší než obvodu podle obr. Začíná druhé
období komutace, přičemž obvod rezonančního přebíjení kondenzátoru se
místo přes vypnutý tyristor uzavírá přes diody D3. Doba pro vypnutí
j e
tv arcsin )
\ Uco I
(9)
Nejdelší tato doba opět při chodu měniče naprázdno, při Ilo 0. časovém okam
žiku
ti arcsin )
V co
je proud tyristoru (Ilo ic) tyristor vypíná. Při zanedbání
(i dalších úvahách) úbytků napětí tyristorech diodách propustném
směru můžeme pro proud kondenzátorem tlumivkou obou obdobích
komutace napsat:
Íc= UCo]/t <7)
Změna napětí kondenzátoru
AUc Ucojl cos^ W
Doba pro vypnutí tyristorů tohoto zapojení dána délkou druhého obdo
bí komutace, neboť vypínajícímu tyristoru připojeno závěrné napětí
rovnající součtu úbytků napětí diodách D3.První období komutace končí okamžiku, němž bude Ilo 0. Při chodu naprázdno druhé ob
dobí komutace chybí.
V tomto případě lze komutační děj rozdělit tři části. 4). 3
