Tyristorové měniče kmitočtu pro regulaci motorů s velkou otáčivou rychlostí

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Sandler, Avvakumová, Kudrjajcev, Nikolskij

Strana 10 z 114

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Do první skupiny jsou zahrnuty požadavky všechny typy nezávislých střídačů napájející střídavé motory, bez zřetele jejich kmitočet. 1. Mezi ně patří: 1.E Při návrhu měniče kmitočtu pro řízení motorů velkou otáčivou rychlostí je důležitý výběr vhodného zapojení střídače. Tyto požadavky, týkající zejména gtřídaěů určených napájení motorů velkou otáčivou rychlostí, jsou dány 11 . Zachování tvrdé vnější charakteristiky při regulaci kmitočtu potřeb­ ném rozsahu při změně účiníku zátěže rozsahu minimální maxi­ mální možné hodnoty. Velká účinnost.1 EZÁVISLÉ STŘÍDAČE Základní požadavky nezávislé střídače lze rozdělit dvou skupin. Strmost nárůstu propustného proudu při zapínání tyristorů strmost nárůstu blokovacího napětí při vypínání nesmějí překročit hodnotu do­ volenou pro zvolený typ tyristorů. Jednoduchost spolehlivost. 2. 3. Takový způsob vypínání uskutečňuje pomocnými aktivními nebo pasiv­ ními komutačními součástkami. Elektromagnetické jevy nezávislých střídačích vyvolané přítomností pomocných komutačních součástek na­ zývají komutační děje. Zvláštností tyristorových nezávislých střídačů neúplná řiditelnost ty- ristorů. Je známo několik zapojení nezávislých střídačů, která vzájemně liší hlavně použitých komutačních součástkách nebo jinak řečeno způsobu vypínání tyristorů střídače. 4. K vypnutí tyristoru dojde tak zvané vypínací době, během níž pro­ pustný proud klesne nulu tyristor zatěžován závěrným napětím. Tyristor lze zapnout řídicím signálem době, kdy anoda tyristoru je kladná, ale nelze jej řídicím signálem znovu přivést blokovacího stavu. Druhá skupina zahrnuje požadavky, které mají velký význam při zvýše­ ném pracovním kmitočtu střídače