Transformátory pro obloukové svařování

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V publikaci je nejdříve stručně vysvětlen význam obloukového svařováni a základní pojmy z teorie svařovacího oblouku včetně otázek stability svařovacího oblouku a zdrojů proudu. Těžiště knihy leží v části, ve které jsou probrány všechny druhy ovládání výstupního proudu svařovacích transformátorů, způsoby výpočtu a příklady návrhu a konstrukce svařovacích transformátorů. Závěr knihy je věnován praktickým radám, bezpečnosti a ukázkám některých transformátorů starší a nové koncepce.Kniha je určena technikům, konstruktérům, elektromontérům, údržbářům a širokému okruhu zájemců o konstrukci a návrh svařovacích transformátorů a jejich použití v praxi.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Vincenc Kruml, Milan Štefl

Strana 26 z 236

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
VZNIK ELEKTRICKÉHO OBLOUKU Pro svařovací oblouk význam elektrický výboj plynu při atmosférickém tlaku. V běžných podmínkách platí mezi přiloženým napětím TJ, procházejícím proudem odporem vodiče Ohmův zákon TJ (V; A) Ztráty vodiči odporem při průchodu proudu jsou P (W; (9) (8) 32 .1. Vodič skládá pevné mřížky kladných iontů kovu nim příslušejících volných elektronů záporným nábojem. Obtíže působí při rozpojování elektrických obvodů, kdy oblouk napadá kontakty spínacích přístrojů. Elektrony se mohou stát nosiči proudu: začnou pohybovat záporného pólu ke kladnému pólu, jestliže kovový vodič přiloží elektrické napětí. Dosud však nepodařilo všechny děje v elektrickém oblouku dokonale vysvětlit. 2.Nástin fyzikální teorie svařovacího oblouku Využití elektrického oblouku jako samostatného výboje bylo známo už dříve, např. při měření vysokých teplot značné rychlosti dějů apod. pro světlo nebo rtuťových usměrňovačích, nyní se využívá např. Zvláště užitečný elektrický oblouk svařovací, kterého uplatňuje především jeho tepelná energie. Plynná prostředí mají stejné elektrické vlastnosti jako izolanty, zatímco kovy chovají jako vodiče, tj. obloukových pecích. Ionty při tom zůstávají svém místě. dobře vedou elektrický proud. Nárazy mezi ionty elektrony při průchodu proudu vodičem vzniká teplo, jehož velikost dána vztahem Q I2t (J; (7) kde činný odpor vodiče, I elektrický proud, t čas. Obtíže ale vyskytly např. posledních letech mnohé děje postupně vyjasňují pomocí moderních měřicích přístrojů metod