V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
stav obr. 3.
Poněkud jiný přístup vyžaduje volba vstupních stavů jaderných elektráren. Příslušný vztah mezi vstupní
teplotou závisí přípustné vlhkosti x^, tlaku kondenzátoru vnitřní termody
namické účinnosti turbíny (viz obr. Proto
se poslední době projevuje všech zemích stagnace zvyšování vstupní te
ploty páry. 2-28). Odlišně třeba volit vázané vstupní
stavy páry elektráren přihříváním, neboť zde závisí koncová vlhkost páry dále
na úrovni přihřívacího tlaku. Pro blok výkonu
500 byla zvolena vstupní teplota 545 °C. těchto otázkách
je podrobněji pojednáno kap. První opatření lze uskutečnit regenerací tepla, druhé opako
vaným ohřevem páry při přihřívání. 2-29. 2-30) okolí (spálením paliva)
přivádíme teplo bodu Střední teplota, při níž přivádíme teplo dílčího
oběhu potom zvýší účinnost tohoto oběhu vzroste. Termická účinnost jednotlivých
částí oběhu
Z obrázku 2-29 zřejmé, platí
»?« ??tii »?tiii (2-97)
Z uvedené nerovnosti vyplývá, účinnost celého oběhu možno zvýšit, jestliže
pokud možno potlačíme dílčí oběh zvýšíme vliv dílčího oběhu III, nebo tento
dílčí oběh zopakujeme. špatných pro
vozních zkušenostech došlo snížení teploty 535 545 °C.
2.4. Nejěastěji
se používá velkých bloků teplota vstupní páry 530 550 °C.
Nahradíme-li skutečné teploty, při nichž přiváděno pracovní látce teplo, střed
ními teplotami, dostaneme tři dílčí Carnotovy oběhy, které mají stejnou teplotu,
při níž teplo odváděno Tk, které vzájemně stýkají izoentropách. Jen některé země používají vstupní teploty 565 °C.
Z předchozího rozboru vyplývá, nelze volit nezávisle vstupní tlak vstupní
teplotu.
68
.apod. Význam regenerace tepla záleží tom, že
v kotli neohříváme vodu stavu nýbrž napájecí vodu předehřejeme párou
odebranou turbíny (např.1. Kromě toho jsou tyto materiály obtížně zpracovatelné svařitelné.
Jednotlivé termické účinnosti těchto oběhů jsou
m m
l J-2 0
m ----- ^-------; Yjtu ------ =-------; rjmi ------ jp------- (2-96)
J- 33
Obr.3 Regenerace tepla parních oběhů
Na obrázku 2-29 Rankinův—Clausiův oběh rozdělen tři dílčí oběhy. Dvojice vstupních stavů p0, t0, při nichž končí expanze stejné vlhkosti
páry, nazývají vázané parametry vstupní páry. ČSSR byla pro
bloky řady 110 200 původně zvolena teplota 565 °C.
Při návrhu vstupních stavů dále velký význam normalizace
