Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 67 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
68 .1. Příslušný vztah mezi vstupní teplotou závisí přípustné vlhkosti x^, tlaku kondenzátoru vnitřní termody­ namické účinnosti turbíny (viz obr. Nejěastěji se používá velkých bloků teplota vstupní páry 530 550 °C. Pro blok výkonu 500 byla zvolena vstupní teplota 545 °C. Jednotlivé termické účinnosti těchto oběhů jsou m m l J-2 0 m ----- ^-------; Yjtu ------ =-------; rjmi ------ jp------- (2-96) J- 33 Obr. Dvojice vstupních stavů p0, t0, při nichž končí expanze stejné vlhkosti páry, nazývají vázané parametry vstupní páry. 3. Z předchozího rozboru vyplývá, nelze volit nezávisle vstupní tlak vstupní teplotu. Kromě toho jsou tyto materiály obtížně zpracovatelné svařitelné. 2. Význam regenerace tepla záleží tom, že v kotli neohříváme vodu stavu nýbrž napájecí vodu předehřejeme párou odebranou turbíny (např. Jen některé země používají vstupní teploty 565 °C. Odlišně třeba volit vázané vstupní stavy páry elektráren přihříváním, neboť zde závisí koncová vlhkost páry dále na úrovni přihřívacího tlaku. Proto se poslední době projevuje všech zemích stagnace zvyšování vstupní te­ ploty páry. 2-30) okolí (spálením paliva) přivádíme teplo bodu Střední teplota, při níž přivádíme teplo dílčího oběhu potom zvýší účinnost tohoto oběhu vzroste. stav obr.4. Termická účinnost jednotlivých částí oběhu Z obrázku 2-29 zřejmé, platí »?« ??tii »?tiii (2-97) Z uvedené nerovnosti vyplývá, účinnost celého oběhu možno zvýšit, jestliže pokud možno potlačíme dílčí oběh zvýšíme vliv dílčího oběhu III, nebo tento dílčí oběh zopakujeme. První opatření lze uskutečnit regenerací tepla, druhé opako­ vaným ohřevem páry při přihřívání. 2-29. ČSSR byla pro bloky řady 110 200 původně zvolena teplota 565 °C.3 Regenerace tepla parních oběhů Na obrázku 2-29 Rankinův—Clausiův oběh rozdělen tři dílčí oběhy. špatných pro­ vozních zkušenostech došlo snížení teploty 535 545 °C. těchto otázkách je podrobněji pojednáno kap. 2-28). Nahradíme-li skutečné teploty, při nichž přiváděno pracovní látce teplo, střed­ ními teplotami, dostaneme tři dílčí Carnotovy oběhy, které mají stejnou teplotu, při níž teplo odváděno Tk, které vzájemně stýkají izoentropách. Při návrhu vstupních stavů dále velký význam normalizace. Poněkud jiný přístup vyžaduje volba vstupních stavů jaderných elektráren.apod