Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 67 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dvojice vstupních stavů p0, t0, při nichž končí expanze stejné vlhkosti páry, nazývají vázané parametry vstupní páry. Z předchozího rozboru vyplývá, nelze volit nezávisle vstupní tlak vstupní teplotu. Při návrhu vstupních stavů dále velký význam normalizace. Proto se poslední době projevuje všech zemích stagnace zvyšování vstupní te­ ploty páry.apod. stav obr. Význam regenerace tepla záleží tom, že v kotli neohříváme vodu stavu nýbrž napájecí vodu předehřejeme párou odebranou turbíny (např. Pro blok výkonu 500 byla zvolena vstupní teplota 545 °C. Nahradíme-li skutečné teploty, při nichž přiváděno pracovní látce teplo, střed­ ními teplotami, dostaneme tři dílčí Carnotovy oběhy, které mají stejnou teplotu, při níž teplo odváděno Tk, které vzájemně stýkají izoentropách. Termická účinnost jednotlivých částí oběhu Z obrázku 2-29 zřejmé, platí »?« ??tii »?tiii (2-97) Z uvedené nerovnosti vyplývá, účinnost celého oběhu možno zvýšit, jestliže pokud možno potlačíme dílčí oběh zvýšíme vliv dílčího oběhu III, nebo tento dílčí oběh zopakujeme. 2-28). Jednotlivé termické účinnosti těchto oběhů jsou m m l J-2 0 m ----- ^-------; Yjtu ------ =-------; rjmi ------ jp------- (2-96) J- 33 Obr. těchto otázkách je podrobněji pojednáno kap. Kromě toho jsou tyto materiály obtížně zpracovatelné svařitelné. 2-30) okolí (spálením paliva) přivádíme teplo bodu Střední teplota, při níž přivádíme teplo dílčího oběhu potom zvýší účinnost tohoto oběhu vzroste.1. špatných pro­ vozních zkušenostech došlo snížení teploty 535 545 °C. 3. Odlišně třeba volit vázané vstupní stavy páry elektráren přihříváním, neboť zde závisí koncová vlhkost páry dále na úrovni přihřívacího tlaku. První opatření lze uskutečnit regenerací tepla, druhé opako­ vaným ohřevem páry při přihřívání. Nejěastěji se používá velkých bloků teplota vstupní páry 530 550 °C.3 Regenerace tepla parních oběhů Na obrázku 2-29 Rankinův—Clausiův oběh rozdělen tři dílčí oběhy.4. Poněkud jiný přístup vyžaduje volba vstupních stavů jaderných elektráren. Jen některé země používají vstupní teploty 565 °C. 2-29. 68 . Příslušný vztah mezi vstupní teplotou závisí přípustné vlhkosti x^, tlaku kondenzátoru vnitřní termody­ namické účinnosti turbíny (viz obr. ČSSR byla pro bloky řady 110 200 původně zvolena teplota 565 °C. 2