V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Při použití feriticko-perlitických ocelí možno dosáhnout
teploty páry asi 535 °C. 2-28.Vliv zvýšení teploty vstupní páry parní oběh schematicky znázorněn na
obr.
Obr. Závislost vstupních
stavů
a znázornění diagramu i-s?
b závislost mezi tQ
pro a?k 0,87; kPa
—^ p0( MPa)
67
.
To způsobuje vznik velkých teplotních pnutí při nerovnoměrném ohřívání ochla
zování materiálu, němuž vždy dochází při najíždění, změně výkonu, odstavování
Obr. Tyto
materiály však mají řadu nevýhodných vlastností. Zvýšení teploty vstupní páry zvyšuje nejen termickou účinnost oběhu,
ale termodynamickou účinnost turbíny, neboť zmenšuje vlhkost páry konci
expanze. 2—27. Závislost r)ti vstupním
tlaku při jednostupňovém přihřívání
páry 537/537 šestistupňovém
regeneračním ohřívání napájecí vody
pro kPa
A bez uvažování příkonu napáječky,
B uvažováním příkonu napáječky
Horní hranice teploty vstupní páry dána především materiálovými možnostmi.
Závislost rjto f{to) nemá extrém iicinnost oběhu rostoucí vstupní teplotou
monotónně vzrůstá.
Při zvyšování vstupní teploty vzrůstá vnitřní termodynamická účinnost
turbíny, při zvyšování vstupního tlaku naopak klesá. Vstupní"
tlak vstupní teplota mají vetší vliv fjtdx při menším průtoku páry turbí
nou, proto při stejných ostatních podmínkách optimální vstupní tlak větších,
zařízení vyšší (viz obr. 2-25. 2-26. 2-27). Kromě poměrně vysoké ceny
(jsou asi 5krát dražší než oceli feriticko-perlitické asi 20krát dražší než uhlíkové
oceli) vyznačují malým součinitelem tepelné vodivosti velkým součinitelem
délkové rozťažnosti (asi 1,4 l,5krát větší než ocelí feriticko-perlitických). Proto extrém účinnosti
rjti rjto ■^tdi bude dosažen při nižším tlaku, než vyplývá obr. Pro vyšší teploty třeba přehříváky kotle, parovody
i vstupní části turbíny použít vysoce legovaných austenitických materiálů
