V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
době špič
kové spotřeby elektrické energie odebírá teplo akumulátoru, nabitého mimo-
špičkovém období, celý tepelný výkon primární části jaderné centrály nebo
kotelny využije výrobě elektrické energie. prvním
případě dochází energetickým přeměnám ztrátám nevratnými změnami
(škrcení, sdílení tepla), proto účinnost akumulace energie nižší dosahuje
■jja 0,68 0,87. 4-54). Pro jaderné elektrárny
typu VVER dochází při úplném odstavení odběrů zvýšení výkonu %
a snížení výkonu při nabíjení akumulátorů závislosti délce vybí
jení délce nabíjení.
Na obrázku 4-55 schéma jaderné elektrárny akumulací tepla napájecí vodě.
589
.
Velmi jednoduchým zapojením vyznačuje paralelní připojení rovnotlakového
akumulátoru výměníkové stanici při dodávce tepla tepelné centrály pomocí
horké vody (viz obr. Měrná potřeba akumulačního prostoru,
vztažená dodanou špičkovou energii, m3MWh-1.tím zvýšení výkonu účinnosti bloku době, kdy elektrizační soustavě nej-
vyšší potřeba' špičkového výkonu. akumulátorů napájecí vody, připojených paralelně nízko
tlakovému regeneračnímu systému.
Potřeba akumulačního prostoru závisí požadovaném množství akumulované
energie, teplotě horké vody nabitém akumulátoru způsobu zapojení
akumulátoru schématu tepelné centrály. horní polovině
uvedeného rozmezí potřeba akumulačního prostoru akumulátorů připojených
k tepelné síti, popř.
Akumulátory tepla možno připojit paralelně celému regeneračnímu systému
základní turbíny, nebo jen části regeneračních ohříváků. době
špičky elektrizační soustavě dodávka napájecí vody pro parogenerátor buď
zcela, nebo částečně hrazena akumulátorů.
U některých akumulačních systémů špičková energie vyrábí využitím částečně
odlehčeného turbosoustrojí. dolní polovině tohoto pásma účinnost akumulace energie
při jednostupňovém vybíjení spádového akumulátoru.
Uvedené zapojení vyznačuje velmi vysokou účinností akumulace, neboť zde
nedochází žádným energetickým přeměnám.
Účinnost akumulace energie, která definována vztahem
i?2
kde zmenšení výroby elektrické energie při nabíjení akumulátoru,
E2 špičková energie dodaná při vybíjení akumulátoru,
závisí tom, zda akumulovaného tepla vyrábí elektrická energie usku
tečněním tepelného oběhu, nebo akumulací tepla pouze přesouvá ohřívání pří
slušné látky (napájecí vody, topné vody) vhodného časového období. Zvýšení výkonu proto může být velmi rychlé špič
kový výkon charakter točivé rezervy elektrizační soustavě. Přitom možno využít, kromě umělé akumulace,
též přirozené akumulace tepla tepelném napáječi tepelné síti. Pokud nemůže
protéci zvýšené množství páry posledním stupněm parní turbíny, možno para
lelně nízkotlakému dílu základní turbíny přistavit nízkotlakou špičkovou turbínu,
která zpracuje přebytek páry. Tím zmenší nebo zcela odstaví
parní odběry pro ohřev napájecí vody výkon turbíny zvýší. Tím zvýší odběr páry pro ohříváky napájecí vody výkon tur
bíny zmenší při konstantním výkonu reaktoru. Část ohřáté napájecí vody
se zavádí horní části rovnotlakového akumulátoru, který tím nabíjí.
Během poklesu zatížení regeneračním systému ohřívá zvýšené množství
napájecí vody. druhém případe ener
getickým přeměnám nedochází, proto účinnost akumulace energie vysoká
(»?a 0,95 0,98)
