V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Protože však spotřeba tepla výrobu páry mění zatížením
a závisí parametrech páry, není možno pouze podle spotřebních charakteristik
hodnotit ekonomii provozu při různých provozních režimech různých zařízeních. dosazení vztahů (15-la) (15-lb) dostaneme pro e
Qu niqP (15-9a)
resp.U b)
kde
Qm M^qa 1(}
qu. Protože odchylky lineárních
závislostí jsou poměrně malé, aproximujeme obvykle skutečný průběh lineárními
vztahy.
V posledním vztahu značí aPř poměr hmotnostního toku páry výstupu při
hříváku hmotnostního toku vstupu turbíny íPf zvýšení entalpie páry
v přihříváku.
Takové zhodnocení může být provedeno pouze podle energetických charakteristik
Qu Mqu, kde apř ipř (15-8)
pro jejichž sestavení však nutně potřebujeme spotřební charakteristiky. a2q <?E .náhlý zlom skutečnosti charakteristice nevyskytuje. Protože platí rnqn, dostaneme dosazení pro e
Q
a pro E
1 k
‘(Ť (15-lla)
.
Poměrný přírůstek spotřeby tepla je
q' aiq pro (15-I3a)
511
. Proto bývá vhodnější
vyjádření spotřební charakteristiky tvaru
M M'0 a\P a'2P* (15-5)
Měrná spotřeba páry pak
M '
m -f- a'2P (15-6)
a poměrný přírůstek spotřeby páry
m' 2a'2P (15-7)
Spotřební parní charakteristiky našly provoze elektráren tepláren široké
uplatnění. pro E
Qli dlqPE &2q(P Q>lqP (®2ff &1q) )
(15-9b)
kde
Q axqu, a2q a2qu (15-10)
Známe-li spotřebu tepla Qu, můžeme snadno určit měrnou spotřebu tepla
q Qu/P. msqu (15-12)
V uvedených vztazích součinitele dyq, a2a nejsou vlastně konstantami vztahy
(l5-9a), (15-9b) nejsou přesně lineární závislosti./, \
<*2S l&O-------- —----J aiq v----- (®2q !«)(! -
= (15
