V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Svorková termodynamická účinnost tedy
í?tdsv í?tdi ■1]m ■í?g (2-35)
-í o
a svorková tepelná účinnost
P sv
Vtsv ^to •íjtdl •f]s Vto •í?tds.Mihi
vtäi -------- (2-32)
° X
1=1
Velmi často však tomto případě definuje termodynamická účinnost počá
tečního koncového bodu expanzní linii. svorkový výkon sv,
menší než spojkový výkon ztráty elektrickém generátoru
Psv Psp (2-33)
Elektrickou účinnost generátoru pak vyjadřujeme vztahem
(2-34)
r sp
Pro generátor chlazený vzduchem r]g 0,97 0,98 pro generátor chlazený
vodíkem rjg 0,98 0,99.
V elektrárně spalující fosilní palivo můžeme vyjádřit vztah mezi teplem přivede
ným pracovní látce teplem přivedeným palivu <2pai pomocí účinnosti po
trubí r]pot účinnosti kotle t/k resp. (2-36)
Uvedené účinnosti zahrnují ztráty, které týkají celého oběhu, vlastní turbíny
a elektrického generátoru.
50
. účinnosti definované vztahem
(2-32) jsou již započítány ztráty vnější netěsností, proto vztazích (2-30),
(2-31) dalších již volumická účinnost nevyskytuje. Vztahy
vyjadřující závislost celkové účinnosti rjto jednotlivých energetických ztrá
tách závisí typu elektrárny jaderné elektrárny též celkovém schématu
(počtu okruhů). energetické centrále vznikají dále ztráty tepla paro-
generátorech, jaderném reaktoru, výměnících tepla, spojovacím potrubí
atd. elektrárnách fosilní paliva obvykle rjpot 0,97 0,98. Tyto ztráty musíme uvážit, jestliže chceme určit celkovou účinnost elektrárny,
tj. souhrnně účinností výroby tepla rjVQ-
Q Qkot ,n
1JVQ mvpot Ti------7)— (2‘ 37)
Vpal ^jpal Vkot
Přitom účinnost kotle je
(2-38»
a účinnost potrubí (parovodů)
( )
Účinnost kotle bývá rjk 0,74 0,95 závislosti provedení kotle druhu
paliva. poměr vyrobené elektrické energie spotřebovaného tepla palivu.
Pokud slouží parní turbína pohonu elektrického generátoru, elektrický vý
kon, který možno odebrat svorkách generátoru, tzv
