V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
2-9. Vnitřní termodynamická účinnost
bývá obvykle fjtdi 0,72 0,90 pro moderní turbíny velkého výkonu me
zích 0,85 0,90. spojkový výkon, vnitřního
výkonu liší mechanické ztráty Platí proto
sp (2-28)
Poměr spojkového výkonu vnitřního nazývá mechanická účinnost
—■
sp
Pi
= 1
P i
(2-29)
Mechanická účinnost dnešních turbín bývá 0,97 0,996. Bilanční hranice kondenzační elektrárně
Výkon, který možno odebrat turbíny, tzv.takže ytäi zahrnuje již tzv. účinnost volumickou. Jsou-li turbíny provedeny regulované nebo neregulované odběry páry,
je třeba počítat vnitřní práci ideální práci částech
49
.
Podobně vnitřní termická účinnost může být vyjádřena vztahem
h í
Obr.
Poměr spojkového výkonu ideálního nazývá spojková termodynamická účin
nost
*ítdsp —
P o
Spojková termická účinnost obdobně
í?tsp
2iíM Qn
sp
1^]m rjto TJtdi •
(2-30)
(2-31)
Vnitřní termodynamickou účinnost můžeme počítat přímo skutečného izo-
entropického spádu jen tehdy, jestliže celou turbínou protéká stejné množství
páry
