V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Vnitřní termodynamická účinnost
bývá obvykle fjtdi 0,72 0,90 pro moderní turbíny velkého výkonu me
zích 0,85 0,90. účinnost volumickou. spojkový výkon, vnitřního
výkonu liší mechanické ztráty Platí proto
sp (2-28)
Poměr spojkového výkonu vnitřního nazývá mechanická účinnost
—■
sp
Pi
= 1
P i
(2-29)
Mechanická účinnost dnešních turbín bývá 0,97 0,996.takže ytäi zahrnuje již tzv.
Podobně vnitřní termická účinnost může být vyjádřena vztahem
h í
Obr. 2-9. Jsou-li turbíny provedeny regulované nebo neregulované odběry páry,
je třeba počítat vnitřní práci ideální práci částech
49
. Bilanční hranice kondenzační elektrárně
Výkon, který možno odebrat turbíny, tzv.
Poměr spojkového výkonu ideálního nazývá spojková termodynamická účin
nost
*ítdsp —
P o
Spojková termická účinnost obdobně
í?tsp
2iíM Qn
sp
1^]m rjto TJtdi •
(2-30)
(2-31)
Vnitřní termodynamickou účinnost můžeme počítat přímo skutečného izo-
entropického spádu jen tehdy, jestliže celou turbínou protéká stejné množství
páry
