Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 480 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
místech, kde budou uloženy patky kondenzátoru, musí být povrch betonu začištěn. Základové desky nebo kozlíky se položí základ podkládají nejprve klínovými podložkami vyrovnávají vodováhou. Příklad kombinovaného základu pro turbosoustrojí 200 MW SKODA uveden obr. Jejich výhodou je, mohou být zhotoveny velmi rychle z prvků předem vyrobených závodě, který dodává vyrábí vlastní soustrojí. Tato koncepce však vyžaduje velmi pečlivé provedení styků jednotlivých prvků, neboť zdánlivě drobné nedostatky mohou vést deformacím nebo poklesnutí příčníků, nichž jsou uloženy ložiskové stoja­ ny, vážným obtížím provozu. V poslední době začínají používat kombinované základy železobetonové a ocelové. 13. Dále dochází určitou dobu dotvarování železobetonové konstrukce v závislosti zatížení. Použití spalovacích turbín energetice vedlo širšímu uplatnění ocelových svařovaných základů. Menší pracností stavbě možností využít mechanizace vyznačují též zá­ klady sestavené prefabrikovaných dílů.potřeba určitého času pro zatvrdnutí betonu. Tloušťka počet podložek pod patky kondenzátoru volí podle skutečné výšky základu podle jeho vzdále­ nosti výstupnímu hrdlu turbíny. Jednou potíží také nepřesnost ve výpočtu, vyplývající toho, modul pružnosti železobetonu kolísá dosti širokých mezích. Závisí jednak jakosti betonu, jednak rozdělení armovací oceli. 479 . železobetonové základové desky jsou pomocí kotevních šroubů vetknuty poměrně štíhlé duté ocelové sloupy, které podpírají železobetonovou horní rámovou konstrukci níž jsou rovněž vetknuty pomocí kotevních šroubů. Další výhodou podstatně určitější vlastní frekvence základu, která může být značně nízká. 13-12a. základem jsou spojeny kotevními šrouby, pro jejichž uložení ponechávají základu pří­ slušné otvory které usazení šroubů zalévají jemným betonem zároveň pod­ litím stroje. Kondenzátor ukládá patky tak, spočívá ose základů, ale něco níže, než jeho konečná poloha, aby se mohlo turbínovým tělesem při středění volné posouvat. Základové desky bývají svařované profilových želez plechů. Montáž místě proto spojena menší pracností projeví zkrácením sta­ vebních lhůt. Výhodou této koncepce zjednodušení výroby, neboť sloupy jsou vyrobeny zá­ vodě stavbě uchytí ocelové bednění horní části turbínového stolu. Ocelové sloupy musí být zajištěny dostatečnou ochra­ nou proti ohni. definitivním vyrovnání vyměňují klínové podložky ploché v takovém počtu, aby zatížení podložky bylo mezích 2,5 MPa. Montáž soustrojí začíná usazením kondenzátoru ostatního rozměrného příslu­ šenství, které pod turbínou, přibližně požadované polohy, neboť tyto prostory nebudou později dosažitelné montážním jeřábem. Před započetím vlastní montáže zá­ kladu odstraní všechny nepotřebné předměty základu vyznačí místa, kde mají být umístěny podložky pod rám nebo kozlíky. Základové rámy kondenzátoru zalévají beto­ nem připojení kondenzátoru tělesu turbíny.5 Í Před zahájením montážních prací provede kontrola, zda provedení základu souhlasí montážními výkresy. Definitivní připojení kon­ denzátoru tělesu turbíny provádí konečném ustavení turbínových těles před zalitím základových rámů. Malý půdorysný průřez sloupů unadňuje umístění technologického zařízení pod turbosoustrojím