Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 467 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
a součinitel znečištění, který volí přibližně takto: 0,80 0,85 pro průtočné chlazení velmi čistou vodu, 0,75 0,80 pro oběhové chlazení, 0,65 0,75 pro znečištěnou vodu při možném vytváření organických nebo minerálních nánosů, ws(m s_1) střední rychlost vody trubkách. Kondenzátor turbíny 200 ŠKODA 466 . Proto běžný požadavek na maximální obsah kyslíku kondenzátu výstupu kondenzátoru jxg l-1. Tvar rozměry kondenzátoru musí vyhovovat dispozičnímu uspořádání trans­ portním možnostem. Při návrhu nového kondenzátoru počítáme obvykle jmenovitou hodnotou parního zatížení, tedy [ia I.fíd opravný součinitel zahrnující vliv parního zatížení kondenzátoru. Rozdělení trubek kondenzátoru musí zajistit dobrý rovnoměrný přístup páry do všech jeho částí při minimálním odporu, dobrou regenerační schopnost konden­ zátoru (nesmí docházet podchlazení kondenzátu) nesmějí vytvářet podmínky pro vznik vzdušných pytlů, kde mohly shromaždovat nezkondenzované plyny. Podchlazení kondenzátu totiž neznamená jen ztrátu tepla, ale podchlazený konden­ zát značně pohlcuje kyslík vzduchu vnikajícího netěsnostmi kondenzátoru a ten pak vyvolává koroze regeneračním systému. turbín menšího výkonu bývá kondenzátor obvykle válco- Obr. Regenerační schopnost kondenzátoru zajišťuje přísupem vyfukované páry tur­ bíny spodních částí kondenzátoru jejím přímým stykem kondenzátem. Pro jme­ novité parní zatížení pro nižší měrné parní zatížení hodnoty dm, tedy pro rozsah dm, /?<? Velikost zatížení lze vypočítat ze vztahu dm (0,9 0,012<vi) (13-6) Pro měrné parní zatížení platí pd 0(2 Ô), kde (13-7) Opravný součinitel j3a možno použít pro výpočet charakteristiky kondenzátoru. 13-3