Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 437 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
e) Vstup objektů musí být snadný. 13. d) Poloha objektů musí dovolit příznivý postup stavby. 2.12. Stavba elektrárny musí být proto vždy projednána státní letec­ kou správou. Tento důležitý do­ klad nazývá generální plán nebo situační plán. provozní soubory: 1.2 U Pro vybranou lokalitu pro stavbu elektrárny třeba zpracovat celkový situační plán rozmístění všech potřebných objektů zařízení. též jaderné bezpečnosti. 12. Na celkový situační plán jsou kladeny zejména tyto požadavky: a) Pomocné objekty zařízení třeba rozmístit pozemku podle průběhu hlavního výrobního objektu, přičemž orientace pomocných objektů hlavnímu výrobnímu objektu řeší zřetelem technologické vazby. Komíny, oblak mlhy chladicích věží, linky velmi vysokého napětí apod. c) Dodržet minimální vzdálenosti mezi objekty podle požadavků požární bez­ pečnosti, popř. b) Dosáhnout nejkratších spojovacích cest — dopravy paliva, — parovodů, — potrubí pro zásobování vodou, — elektrických kabelů apod. Celkový situační plán významně ovlivňuje a) dobu trvání stavby, b) investiční náklady, c) provozní náklady podmínky provozu. nesmějí zasahovat letových koridorů civilních ani vo­ jenských letišť. Doprava paliva zahrnuje: — vykládací zařízení, — skládku paliva, — mosty pásových dopravníků, — přesýpací stanice, — rozmrazovací tunel, 437 . Vyvedení elektrického výkonu vyžaduje pásmo, které nesmí být stíněno vyššími budovami objekty. Minimální šíře pásma při napětí 110 kV, při napětí 220 1Í0 při napětí 400 kV. třeba počítat se skládkami stavebního materiálu, skládkou pro dodávané zařízení, předmontážními a montážními objekty atd. Hlavní výrobní budova, níž je: — kotelna, — strojovna, — mezistrojovna, — hlavní rozvodna vlastní spotřeby, — hlavní dozorna, — provozní kanceláře. g) Hlavní výrobní budova musí být místě nejvyšší únosnosti půdy. f) třeba přiměřené míře splnit též architektonická hlediska. Na území elektrárny jsou rozmístěny tyto objekty, resp. Objekty, které vyžadují, musí být možné napojit železniční vlečkou (strojovna, kotelna, prostor blokových trans­ formátorů, skládka paliva, rozmrazovací tunel, sklad chemikálií). Letecká doprava