V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
suché lokality považují
takové, kde úroveň podzemních vod nejméně hloubce Při menší hloubce
spodních vod třeba věnovat zvýšenou péči izolacím proti vodě, odčerpávání
podzemních vod apod.
7. přípustnou únosnost zemních vrstev po
važuje 200 250 kPa. Její rozměry musí
být dostatečné pro zajištění jaderné bezpečnosti při maximální hypotetické havárii
reaktoru. Zavleckování elektrárny nutné již průběhu výstavby pro do
pravu stavebních materiálů technologického zařízeilí. Vhodnost geologických podmínek třeba včas ověřit
podrobným geologickým průzkumem, jinak vzniknou značné obtíže zdržení
v průběhu vlastní stavby nebo době provozu.Rozdíl výšek terénu jednotlivých místech pozemku nemá být větší než m.), které měly vysky
tovat potřebné kvalitě nepříliš velké vzdálenosti.
4. Pozemek elektrár
ny být nejméně nad maximální úrovní vody dosahovanou jednou sto let. Vzhledem ochraně zemědělské půdy
je vhodné situovat elektrárnu mimo oblast kvalitní zamědělské půdy.
5. teplárně TEC Kijevě, která byla postavena písčitých naplave
ninách řeky Dněpru, bylo nutno pod základy turbosoustrojí, pod nosnou kon
strukci kotlů pod hlavní sloupy výrobní budovy provádět pilotování hloubky
20 m. Pro stavbu objektů elektrárny třeba velkého
množství stavebních materiálů (kámen, písek, štěrk atd. Propustnost spodních zemních vrstev mohla umožnit nekontrolo
vaný pohyb radioaktivních vod při jejich úniku.
Nejvýhodnější tvar pozemku obdélník poměrem stran nebo 4. Proto při výběru staveniště pro
jaderné centrály takové lokality vylučují. Sanitární zóna rozkládá okolí jaderných elektráren.
3. Pro malou elektrárnu
je zapotřebí plocha asi 0,03 0,06 km2, pro střední elektrárnu 0,15 0,30 km2. Přitom složiště musí vy
hovovat zamýšlené dopravě tuhých zbytků. Rovněž ná
klady vyvolané demolicí novým vybudováním objektů, které nacházejí na
místě zamýšlené stavby, mohou významně ovlivnit ekonomické ukazatele elek
trárny.
Kondenzační elektrárny stavějí blízkosti vodního zdroje.
6.
8. Úroveň spodních vod být nejnižší. Zdroje stavebních hmot. elektrárně Tisová, která byla
situována bývalém řečišti Ohře, docházelo sedání objektů několik let
provozu.) nad horní úrovní spodních vod.
Při spalování nekvalitního uhlí vyžaduje značnou plochu skládka paliva. Další
velkou plochu zabírají též objekty umělého chlazení vody. Blízkost hlavní železniční trati umožňuje vybudování krátké želez
niční vlečky. První jaderné elektrárny stavěly nejméně center osídlení. Například těchto důvodů byla zamít
nuta jinak vhodná lokalita jaderné elektrárny dodávkou tepla pro Bratislavu
v prostora Žitného ostrova.
436
. Náklad vyvlastnení pozemku. Toto
zmenšení sanitární zóny bylo umožněno postupně získanými zkušenostmi po
tvrzením spolehlivosti bezpečnosti jaderných elektráren.
10. Únosnost zemních vrstev rovněž velký význam, neboť při málo
únosném podloží třeba velkého množství stavebních prací navíc (pilotování,
železobetonové základové desky).
11. Seismická stabilita velmi závažným kritériem při výběru staveniště
pro jaderné centrály.
Pokud sklon terénu větší než srovnává obvykle terasovitě. Skládka popela musí umožnit skladování popela, škváry strusky, která
není jinak zpracovávána, nejméně dobu let.
9. Velmi vhodná hydraulická doprava
a tomuto způsobu dopravy mělo složiště vyhovovat. Zejména jaderných elektráren musí být některé objekty
(chrániliště radioaktivních odpadů apod.
V současnosti stavějí elektrárny vzdálenosti větších měst
