V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
5.
9. Vzhledem ochraně zemědělské půdy
je vhodné situovat elektrárnu mimo oblast kvalitní zamědělské půdy. Zejména jaderných elektráren musí být některé objekty
(chrániliště radioaktivních odpadů apod. Únosnost zemních vrstev rovněž velký význam, neboť při málo
únosném podloží třeba velkého množství stavebních prací navíc (pilotování,
železobetonové základové desky). Sanitární zóna rozkládá okolí jaderných elektráren. Skládka popela musí umožnit skladování popela, škváry strusky, která
není jinak zpracovávána, nejméně dobu let. Propustnost spodních zemních vrstev mohla umožnit nekontrolo
vaný pohyb radioaktivních vod při jejich úniku. Rovněž ná
klady vyvolané demolicí novým vybudováním objektů, které nacházejí na
místě zamýšlené stavby, mohou významně ovlivnit ekonomické ukazatele elek
trárny. Náklad vyvlastnení pozemku. Vhodnost geologických podmínek třeba včas ověřit
podrobným geologickým průzkumem, jinak vzniknou značné obtíže zdržení
v průběhu vlastní stavby nebo době provozu. Její rozměry musí
být dostatečné pro zajištění jaderné bezpečnosti při maximální hypotetické havárii
reaktoru.), které měly vysky
tovat potřebné kvalitě nepříliš velké vzdálenosti. Velmi vhodná hydraulická doprava
a tomuto způsobu dopravy mělo složiště vyhovovat.
Kondenzační elektrárny stavějí blízkosti vodního zdroje. Pro malou elektrárnu
je zapotřebí plocha asi 0,03 0,06 km2, pro střední elektrárnu 0,15 0,30 km2.
4. Zdroje stavebních hmot.
Při spalování nekvalitního uhlí vyžaduje značnou plochu skládka paliva. Přitom složiště musí vy
hovovat zamýšlené dopravě tuhých zbytků.
7.
Pokud sklon terénu větší než srovnává obvykle terasovitě.
V současnosti stavějí elektrárny vzdálenosti větších měst. přípustnou únosnost zemních vrstev po
važuje 200 250 kPa.
Nejvýhodnější tvar pozemku obdélník poměrem stran nebo 4. Blízkost hlavní železniční trati umožňuje vybudování krátké želez
niční vlečky. Například těchto důvodů byla zamít
nuta jinak vhodná lokalita jaderné elektrárny dodávkou tepla pro Bratislavu
v prostora Žitného ostrova.
6.
436
.
8. Seismická stabilita velmi závažným kritériem při výběru staveniště
pro jaderné centrály. elektrárně Tisová, která byla
situována bývalém řečišti Ohře, docházelo sedání objektů několik let
provozu. První jaderné elektrárny stavěly nejméně center osídlení.
3. Zavleckování elektrárny nutné již průběhu výstavby pro do
pravu stavebních materiálů technologického zařízeilí. Pro stavbu objektů elektrárny třeba velkého
množství stavebních materiálů (kámen, písek, štěrk atd. Toto
zmenšení sanitární zóny bylo umožněno postupně získanými zkušenostmi po
tvrzením spolehlivosti bezpečnosti jaderných elektráren.) nad horní úrovní spodních vod. Pozemek elektrár
ny být nejméně nad maximální úrovní vody dosahovanou jednou sto let.
11. Další
velkou plochu zabírají též objekty umělého chlazení vody.
10. suché lokality považují
takové, kde úroveň podzemních vod nejméně hloubce Při menší hloubce
spodních vod třeba věnovat zvýšenou péči izolacím proti vodě, odčerpávání
podzemních vod apod. teplárně TEC Kijevě, která byla postavena písčitých naplave
ninách řeky Dněpru, bylo nutno pod základy turbosoustrojí, pod nosnou kon
strukci kotlů pod hlavní sloupy výrobní budovy provádět pilotování hloubky
20 m. Úroveň spodních vod být nejnižší. Proto při výběru staveniště pro
jaderné centrály takové lokality vylučují.Rozdíl výšek terénu jednotlivých místech pozemku nemá být větší než m
