Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 436 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
5. Zdroje stavebních hmot.), které měly vysky­ tovat potřebné kvalitě nepříliš velké vzdálenosti. První jaderné elektrárny stavěly nejméně center osídlení. Její rozměry musí být dostatečné pro zajištění jaderné bezpečnosti při maximální hypotetické havárii reaktoru. Vhodnost geologických podmínek třeba včas ověřit podrobným geologickým průzkumem, jinak vzniknou značné obtíže zdržení v průběhu vlastní stavby nebo době provozu. Pozemek elektrár­ ny být nejméně nad maximální úrovní vody dosahovanou jednou sto let. Zejména jaderných elektráren musí být některé objekty (chrániliště radioaktivních odpadů apod.Rozdíl výšek terénu jednotlivých místech pozemku nemá být větší než m. Při spalování nekvalitního uhlí vyžaduje značnou plochu skládka paliva. suché lokality považují takové, kde úroveň podzemních vod nejméně hloubce Při menší hloubce spodních vod třeba věnovat zvýšenou péči izolacím proti vodě, odčerpávání podzemních vod apod. Pokud sklon terénu větší než srovnává obvykle terasovitě. 7. Propustnost spodních zemních vrstev mohla umožnit nekontrolo­ vaný pohyb radioaktivních vod při jejich úniku. Kondenzační elektrárny stavějí blízkosti vodního zdroje. Rovněž ná­ klady vyvolané demolicí novým vybudováním objektů, které nacházejí na místě zamýšlené stavby, mohou významně ovlivnit ekonomické ukazatele elek­ trárny. přípustnou únosnost zemních vrstev po­ važuje 200 250 kPa. Pro malou elektrárnu je zapotřebí plocha asi 0,03 0,06 km2, pro střední elektrárnu 0,15 0,30 km2. Například těchto důvodů byla zamít­ nuta jinak vhodná lokalita jaderné elektrárny dodávkou tepla pro Bratislavu v prostora Žitného ostrova.) nad horní úrovní spodních vod. Velmi vhodná hydraulická doprava a tomuto způsobu dopravy mělo složiště vyhovovat. V současnosti stavějí elektrárny vzdálenosti větších měst. Seismická stabilita velmi závažným kritériem při výběru staveniště pro jaderné centrály. Únosnost zemních vrstev rovněž velký význam, neboť při málo únosném podloží třeba velkého množství stavebních prací navíc (pilotování, železobetonové základové desky). Nejvýhodnější tvar pozemku obdélník poměrem stran nebo 4. Proto při výběru staveniště pro jaderné centrály takové lokality vylučují. Skládka popela musí umožnit skladování popela, škváry strusky, která není jinak zpracovávána, nejméně dobu let. 3. 9. Další velkou plochu zabírají též objekty umělého chlazení vody. Pro stavbu objektů elektrárny třeba velkého množství stavebních materiálů (kámen, písek, štěrk atd. 8. Blízkost hlavní železniční trati umožňuje vybudování krátké želez­ niční vlečky. 10. 6. elektrárně Tisová, která byla situována bývalém řečišti Ohře, docházelo sedání objektů několik let provozu. 4. Náklad vyvlastnení pozemku. Přitom složiště musí vy­ hovovat zamýšlené dopravě tuhých zbytků. 436 . Sanitární zóna rozkládá okolí jaderných elektráren. Vzhledem ochraně zemědělské půdy je vhodné situovat elektrárnu mimo oblast kvalitní zamědělské půdy. Úroveň spodních vod být nejnižší. 11. Zavleckování elektrárny nutné již průběhu výstavby pro do­ pravu stavebních materiálů technologického zařízeilí. Toto zmenšení sanitární zóny bylo umožněno postupně získanými zkušenostmi po­ tvrzením spolehlivosti bezpečnosti jaderných elektráren. teplárně TEC Kijevě, která byla postavena písčitých naplave­ ninách řeky Dněpru, bylo nutno pod základy turbosoustrojí, pod nosnou kon­ strukci kotlů pod hlavní sloupy výrobní budovy provádět pilotování hloubky 20 m