V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Zdroje stavebních hmot.
8. suché lokality považují
takové, kde úroveň podzemních vod nejméně hloubce Při menší hloubce
spodních vod třeba věnovat zvýšenou péči izolacím proti vodě, odčerpávání
podzemních vod apod.
6. Přitom složiště musí vy
hovovat zamýšlené dopravě tuhých zbytků. Úroveň spodních vod být nejnižší. Další
velkou plochu zabírají též objekty umělého chlazení vody.
V současnosti stavějí elektrárny vzdálenosti větších měst.
Kondenzační elektrárny stavějí blízkosti vodního zdroje. Seismická stabilita velmi závažným kritériem při výběru staveniště
pro jaderné centrály. Velmi vhodná hydraulická doprava
a tomuto způsobu dopravy mělo složiště vyhovovat. Například těchto důvodů byla zamít
nuta jinak vhodná lokalita jaderné elektrárny dodávkou tepla pro Bratislavu
v prostora Žitného ostrova. Pozemek elektrár
ny být nejméně nad maximální úrovní vody dosahovanou jednou sto let. První jaderné elektrárny stavěly nejméně center osídlení. Pro stavbu objektů elektrárny třeba velkého
množství stavebních materiálů (kámen, písek, štěrk atd. Pro malou elektrárnu
je zapotřebí plocha asi 0,03 0,06 km2, pro střední elektrárnu 0,15 0,30 km2. Propustnost spodních zemních vrstev mohla umožnit nekontrolo
vaný pohyb radioaktivních vod při jejich úniku.
5. Blízkost hlavní železniční trati umožňuje vybudování krátké želez
niční vlečky.Rozdíl výšek terénu jednotlivých místech pozemku nemá být větší než m.
9.
Pokud sklon terénu větší než srovnává obvykle terasovitě.
4. Sanitární zóna rozkládá okolí jaderných elektráren. Zejména jaderných elektráren musí být některé objekty
(chrániliště radioaktivních odpadů apod. přípustnou únosnost zemních vrstev po
važuje 200 250 kPa. Proto při výběru staveniště pro
jaderné centrály takové lokality vylučují.
Nejvýhodnější tvar pozemku obdélník poměrem stran nebo 4. Rovněž ná
klady vyvolané demolicí novým vybudováním objektů, které nacházejí na
místě zamýšlené stavby, mohou významně ovlivnit ekonomické ukazatele elek
trárny. Únosnost zemních vrstev rovněž velký význam, neboť při málo
únosném podloží třeba velkého množství stavebních prací navíc (pilotování,
železobetonové základové desky). Zavleckování elektrárny nutné již průběhu výstavby pro do
pravu stavebních materiálů technologického zařízeilí. teplárně TEC Kijevě, která byla postavena písčitých naplave
ninách řeky Dněpru, bylo nutno pod základy turbosoustrojí, pod nosnou kon
strukci kotlů pod hlavní sloupy výrobní budovy provádět pilotování hloubky
20 m. Toto
zmenšení sanitární zóny bylo umožněno postupně získanými zkušenostmi po
tvrzením spolehlivosti bezpečnosti jaderných elektráren.
3.
7. Náklad vyvlastnení pozemku. Vzhledem ochraně zemědělské půdy
je vhodné situovat elektrárnu mimo oblast kvalitní zamědělské půdy.
11. Vhodnost geologických podmínek třeba včas ověřit
podrobným geologickým průzkumem, jinak vzniknou značné obtíže zdržení
v průběhu vlastní stavby nebo době provozu.) nad horní úrovní spodních vod. Skládka popela musí umožnit skladování popela, škváry strusky, která
není jinak zpracovávána, nejméně dobu let.), které měly vysky
tovat potřebné kvalitě nepříliš velké vzdálenosti.
10. Její rozměry musí
být dostatečné pro zajištění jaderné bezpečnosti při maximální hypotetické havárii
reaktoru.
Při spalování nekvalitního uhlí vyžaduje značnou plochu skládka paliva. elektrárně Tisová, která byla
situována bývalém řečišti Ohře, docházelo sedání objektů několik let
provozu.
436
