Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 436 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
7. 8. suché lokality považují takové, kde úroveň podzemních vod nejméně hloubce Při menší hloubce spodních vod třeba věnovat zvýšenou péči izolacím proti vodě, odčerpávání podzemních vod apod. Proto při výběru staveniště pro jaderné centrály takové lokality vylučují. 6. Náklad vyvlastnení pozemku. 11. Toto zmenšení sanitární zóny bylo umožněno postupně získanými zkušenostmi po­ tvrzením spolehlivosti bezpečnosti jaderných elektráren. Seismická stabilita velmi závažným kritériem při výběru staveniště pro jaderné centrály. Zdroje stavebních hmot. Blízkost hlavní železniční trati umožňuje vybudování krátké želez­ niční vlečky. Skládka popela musí umožnit skladování popela, škváry strusky, která není jinak zpracovávána, nejméně dobu let. Velmi vhodná hydraulická doprava a tomuto způsobu dopravy mělo složiště vyhovovat. Přitom složiště musí vy­ hovovat zamýšlené dopravě tuhých zbytků. Například těchto důvodů byla zamít­ nuta jinak vhodná lokalita jaderné elektrárny dodávkou tepla pro Bratislavu v prostora Žitného ostrova. 9. Propustnost spodních zemních vrstev mohla umožnit nekontrolo­ vaný pohyb radioaktivních vod při jejich úniku. Rovněž ná­ klady vyvolané demolicí novým vybudováním objektů, které nacházejí na místě zamýšlené stavby, mohou významně ovlivnit ekonomické ukazatele elek­ trárny. Zejména jaderných elektráren musí být některé objekty (chrániliště radioaktivních odpadů apod. 4. 10. Při spalování nekvalitního uhlí vyžaduje značnou plochu skládka paliva. přípustnou únosnost zemních vrstev po­ važuje 200 250 kPa.), které měly vysky­ tovat potřebné kvalitě nepříliš velké vzdálenosti. 5.) nad horní úrovní spodních vod. Kondenzační elektrárny stavějí blízkosti vodního zdroje. teplárně TEC Kijevě, která byla postavena písčitých naplave­ ninách řeky Dněpru, bylo nutno pod základy turbosoustrojí, pod nosnou kon­ strukci kotlů pod hlavní sloupy výrobní budovy provádět pilotování hloubky 20 m. 3. Nejvýhodnější tvar pozemku obdélník poměrem stran nebo 4. 436 . Vhodnost geologických podmínek třeba včas ověřit podrobným geologickým průzkumem, jinak vzniknou značné obtíže zdržení v průběhu vlastní stavby nebo době provozu. Zavleckování elektrárny nutné již průběhu výstavby pro do­ pravu stavebních materiálů technologického zařízeilí. První jaderné elektrárny stavěly nejméně center osídlení. Sanitární zóna rozkládá okolí jaderných elektráren. Pro malou elektrárnu je zapotřebí plocha asi 0,03 0,06 km2, pro střední elektrárnu 0,15 0,30 km2. Její rozměry musí být dostatečné pro zajištění jaderné bezpečnosti při maximální hypotetické havárii reaktoru. Pro stavbu objektů elektrárny třeba velkého množství stavebních materiálů (kámen, písek, štěrk atd. elektrárně Tisová, která byla situována bývalém řečišti Ohře, docházelo sedání objektů několik let provozu.Rozdíl výšek terénu jednotlivých místech pozemku nemá být větší než m. Pozemek elektrár­ ny být nejméně nad maximální úrovní vody dosahovanou jednou sto let. Pokud sklon terénu větší než srovnává obvykle terasovitě. Vzhledem ochraně zemědělské půdy je vhodné situovat elektrárnu mimo oblast kvalitní zamědělské půdy. Úroveň spodních vod být nejnižší. V současnosti stavějí elektrárny vzdálenosti větších měst. Další velkou plochu zabírají též objekty umělého chlazení vody. Únosnost zemních vrstev rovněž velký význam, neboť při málo únosném podloží třeba velkého množství stavebních prací navíc (pilotování, železobetonové základové desky)