Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 349 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
je výhodné oblastech, kde zimě promrzají vodní toky, takže tuto dobu není k dispozici chladicí voda. Jsou především pro­ blémy korozí čištěním teplosměnných ploch otázky provozu, zejména spouštění a odstavování při teplotách pod bodem mrazu. 6-21a), sériově (obr. Návrhu těchto věží třeba věnovat mimořádnou pozornost, aby požadovaného efektu skutečně dosáhlo.straně vody mohou být obě části zapojeny paralelně (obr. Výběr typu konstrukce kombinované věže proto vždy vyžaduje podrobné meteorologické sledování technicko-ekono- mické zhodnocení. Stavba kombinovaných chladicích věží přináší sebou ovšem také některé obtíže problémy, které nejsou zcela uspokojivě vyřešeny. USA projektováno jejich použití pro elektrár­ nu dvěma bloky jednotkového výkonu 600 MW, stojící blízko velkého letiště. straně vzduchu obvyklé paralelní zapojení, přičemž na vstupu jsou umístěny otočné žaluzie, umožňující měnit podíl jednotlivých částí na celkovém chladicím výkonu. Využívat tepla ohřáté vody povrchových vytápěcích zařízeních není možné, neboť výhřevné plochy musely být neúnosně velké. 2-21b je již provozu nebo stavbě. 6. Chladicí věže podle obr. Přitom využití tohoto tepla značně obtížné, protože teplota chladicí vody nízká (25 °C). Teplejší vzduch těchto věží snadněji vystupuje do větších atmosférických výšek, kde nižší teplota okolního vzduchu vytváří vhodné podmínky pro tvorbu mlhového oblaku. Přehřátí vzduchu kombinované věže sice nutnou, ale nikoli postačující podmínkou pro omezení mlhového oblaku. Zajímavé jsou pokusy využití tepla odvedeného kondenzátoru vytápění skleníků. 6- 21b) nebo tak, chladicí elementy mohou sloužit jak pro suché, tak pro mokré chlazení (obr. 6-21a mohou pracovat v létě provozem mokré části, zimě pak pouze provozem suché části. 6-22. Několik chladicích věží podle schématu obr. 6-21c).6 U Teplo odváděné kondenzátoru tvoří největší ztrátu tepla elektrárně. Tyto snahy nabývají aktuálnosti zejména poslední době, kdy se tvoří velké zemědělské výrobní podniky kdy připravuje rozvíjí výstavba i//// 7 A/ H 777z / Obr. Využití tepla odvedeného kondenzátoru k vytápění skleníků a) skleník omývaný teplou vodou, b) skleník omývaný teplým vzduchem 350