V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Tyto snahy nabývají aktuálnosti zejména poslední době, kdy se
tvoří velké zemědělské výrobní podniky kdy připravuje rozvíjí výstavba
i////
7 A/
H
777z
/
Obr. 6-21a), sériově (obr.
Stavba kombinovaných chladicích věží přináší sebou ovšem také některé
obtíže problémy, které nejsou zcela uspokojivě vyřešeny.6 U
Teplo odváděné kondenzátoru tvoří největší ztrátu tepla elektrárně. USA projektováno jejich použití pro elektrár
nu dvěma bloky jednotkového výkonu 600 MW, stojící blízko velkého letiště. Několik chladicích věží podle schématu obr. 6-21a mohou pracovat
v létě provozem mokré části, zimě pak pouze provozem suché části. straně vzduchu obvyklé paralelní zapojení, přičemž na
vstupu jsou umístěny otočné žaluzie, umožňující měnit podíl jednotlivých částí
na celkovém chladicím výkonu. Návrhu těchto věží třeba věnovat
mimořádnou pozornost, aby požadovaného efektu skutečně dosáhlo. Jsou především pro
blémy korozí čištěním teplosměnných ploch otázky provozu, zejména spouštění
a odstavování při teplotách pod bodem mrazu.
6. Výběr typu konstrukce kombinované
věže proto vždy vyžaduje podrobné meteorologické sledování technicko-ekono-
mické zhodnocení.
Zajímavé jsou pokusy využití tepla odvedeného kondenzátoru vytápění
skleníků.straně vody mohou být obě části zapojeny paralelně (obr. 2-21b
je již provozu nebo stavbě.
Přitom využití tohoto tepla značně obtížné, protože teplota chladicí vody nízká
(25 °C).
6- 21b) nebo tak, chladicí elementy mohou sloužit jak pro suché, tak pro mokré
chlazení (obr. Teplejší vzduch těchto věží snadněji vystupuje do
větších atmosférických výšek, kde nižší teplota okolního vzduchu vytváří vhodné
podmínky pro tvorbu mlhového oblaku. 6-21c). Využívat tepla ohřáté vody povrchových vytápěcích zařízeních
není možné, neboť výhřevné plochy musely být neúnosně velké. Chladicí věže podle obr. 6-22. Využití tepla
odvedeného kondenzátoru
k vytápění skleníků
a) skleník omývaný teplou
vodou,
b) skleník omývaný
teplým vzduchem
350
. Přehřátí
vzduchu kombinované věže sice nutnou, ale nikoli postačující podmínkou pro
omezení mlhového oblaku. je
výhodné oblastech, kde zimě promrzají vodní toky, takže tuto dobu není
k dispozici chladicí voda
