V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
V teplárnách menšími kondenzačními turbínami regulovaným odběrem nemá
být kondenzační výroba elektrické energie zpravidla větší než protitlalcové
výroby téže teplárně.vislosti teplárenském tepelném výkonu nikoli závislosti potřebě elektri
zační soustavy, stejně jako průtočných vodních elektráren (závislý, vynucený
výkon). pro vyrovnání zatížení kotlů tak, aby bylo možno udržet chodu případě,
že odběr tepla příliš malý [147],
1.1 Kondenzační elektrárna
Principiální tepelné schéma kondenzační elektrárny uvedeno obr. tohoto
hlediska tedy možno protitlakový výkon tepláren zahrnout základního pásma
zatížení. chybějící výkon nutno dublovat (zdvojovat). Výjimkou jsou špičkové pološpičkové kondenzační elektrárny,
které jsou určeny pro roční využití 500 500 hodin, proto musí být investičně
levné. Zde palivo přiváděno parního kotle spálením paliva uvolněno
teplo, jehož využívá výrobě páry. kondenzaci páry kondenzátoru
Ko prostřednictvím chladicí vody ochlazované chladicí věži GHV kondenzát
dopravován přes nízkotlaké regenerační ohříváky NTO, napájecí nádrž NN
a vysokotlaké regenerační ohříváky VTO znovu kotle. jako špičkový nebo pološpičkový výkon,
2. Jen výjimečně lze připustit vyšší hodnotu kondenzační
výroby, tj. technologických procesů třeba
obvykle obou forem energie, kdežto potřeba tepla pro vytápění potřebě elek
trického výkonu podstatě nezávislá. těchto elektráren volí poměrně nízký tlak teplota vstupní páry [p0 =
= MPa, 450 520 °C), nízká teplota napájecí vody, malý počet
regeneračních ohříváků vyšší tlak kondenzátoru kPa).
1-13.
Kondenzační výkon teplárnách velkými turbínami zařazuje základního
nebo pološpičkového pásma zatížení, stejně jako kondenzační elektrárny. asi Proto kondenzační výkon menších teplárnách může
uplatnit podstatě jen dvou případech:
1. Použitím
přirozené nebo umělé akumulace tepla možno krátkodobě zvýšit kondenzační
výkon, takže teplárny mohou uplatnit špičkovém pásmu zatížení.5.
Pro dosažení nejvyšší účinnosti kondenzační elektrárny volí pokud možno
vysoký tlak vysoká teplota vstupní páry (p0 MPa, 450 565 °C),
provádí stupňový regenerační ohřev napájecí vody, často používá přihřívání
páry (na obr. 1-13 není zakresleno) tlak kondenzátoru volí nejnižší
(2,5 kPa). Tato pára expanduje parní turbíně až
na velmi nízký výstupní tlak (2,5 kPa).Podle doby využití maximálního výkonu tento výkon může započítávat
do základního nebo pološpičkového pásma zatížení. Akumulací tepla nebo vhodnou
úpravou průběhu tepelného zatížení může být protitlaková výroba elektřiny čá
stečně přesunuta špičkového pásma zatížení.
V elektrizační soustavě nutno výkon, který době největší potřeby elektřiny
nemohou protitlaková turbíny plné míře dodávat, nahradit výstavbou jiných
zařízení, tzn. že
mohou rychle najíždět měnit výkon značnou strmostí. možné proto, podíl protitlakových turbín celostátní výkonové
bilanci obvykle nepřekročí zpravidla podstatně menší [147]. Nej nepříznivější
případ dublování protitlakového výkonu tepláren může nastat tam, kde spotřeba
tepla elektrické energie jsou sobě nezávislé.5 L
1.
34
. Velmi důležitou
vlastností takových elektráren jsou však příznivé dynamické ukazatele, tzn
