Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 32 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Funkce tepláren elektrizační soustavě záleží na a) velikosti časovém průběhu tepelného výkonu, b) velikosti vybavení teplárny, c) způsobu řízení provozu. Mnohé elektrárenské spo­ lečnosti vyvinuly značné úsilí zmenšení nočního propadu zatížení propagací tepelných elektrických zařízení noční odběr, popř. Největší strmost růstu zatížení zpravidla pondělí ráno hodině.*) Kromě velikosti špiček spotřebě elektrické energie velmi důležitým fakto­ rem, který určuje požadavky rychle nasazované výkony, strmost růstu zatížení. Pro pásmo pološpičkového zatížení možno využívat těchto elektráren: — parní bloky bez přihřívání nebo přihříváním, speciálně konstruované pro pološpičkové zatížení, — starší parní elektrárny, původně určené pro základní zatížení, později upravené modernizované, — pološpičkové paroplynové elektrárny. době vznikají elektrizační soustavě největší obtíže při uvádění tepelných parních bloků do provozu odstávce asi hodin sobotu neděli. Základní charakteristiky diagramu zatížení během let příliš nemění. — starší parní bloky upravené pro denní najíždění odstavování; b) akumulačních elektráren: — vodní akumulační elektrárny, — přečerpávací vodní elektrárny, — vzduchové akumulační elektrárny, — elektrárny akumulací tepla. Pro nejvyšší využití výhod kombinované výroby tepla elektrické energie je třeba elektrický výkon protitlakové výroby dodávat elektrizační soustavy zá- *) Propojení států RVHP vedeními napětí 750 však umožní určitou výpomoc době špi­ ček době havárií důsledku toho lze snížit rozsah výstavby špičkových rezervních elektrá­ renských výkonů. Pro krytí základního zatížení používá těchto typů elektráren: — průtočné vodní elektrárny, — jaderné elektrárny, — moderní parní elektrárny bloky velkých výkonů, — paroplynové elektrárny vysokou účinností. Pro ekonomické spolehlivé pokrývání diagramu zatížení musí být elektrizační soustavě dispozici různé typy elektráren. Ke krytí špičkového výkonu možno použít: a) neakumulačních způsobů: — elektrárny dieselovými motory, — spalovací turbíny stacionární nebo leteckými proudovými motory, — přetěžování základních parních elektráren, — využití volného výkonu provozovaných tepelných elektráren jejich skuteč­ ného zatížení jmenovitého zatížení, — zjednodušené parní bloky nízkými vstupními stavy páry bez přihřívání. způsob rytmus pracovní činnosti obyvatelstva, zvyšování produktivity práce, délka rozdelení pracovní doby jiné. Poměr mezi minimem maximem zatížení zůstává téměř stálý. 33 . zvýhodněním průmyslového odběru noční směně, ale podstatnější změny tvaru diagramu nebylo dosaženo.ticko-ekonomických činitelů, jako např. Stejně tak propojením států nelze dosud podstatněji ovlivňovat velikost špiček, neboť 11a území, kde lze přiměřenými náklady transportovat špičkovou energii, dochází špičce zhruba stejné době