V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
2 Lehká těžká voda
Lehká voda nejdostupnějším kapalným chladivém. Radiolýza vody probíhá mnohem rychleji přítomnosti jiných
látek, zejména Ce~, Br~, J~, Cu+, při jejich male koncentraci. Tyto složky buď znovu slučují vodu, nebo párech vodík peroxid
vodíku
H20 OH
H H2
OH H20 2
Peroxid vodíku není příliš stabilní opět jisté míry rozkládá
H20 H20 -f- 2
Uvedené vztahy platí pro všechny izotopické formy vody H20, HDO, D20
1pro jejich směsi. Při
teplotě nad 400 reaguje CO2 grafitem tak, vytváří CO. poměr
ně levný, tepelně technické jaderné vlastnosti něco horší než helium, rovněž
čerpací práce poněkud větší.
5.
Reaktorové záření způsobuje rozklad vody atomy vodíku volné radikály
OH. Vznikající radioaktivní izotopy 19
a mají velmi krátký poločas.
Kondenzát vzniklý ochlazením vrací okruhu chladiva nebo moderátoru.4. vzniká reakcí (n, rozpadá se
s poločasem současného vysílání y-záření energii kolem MeV.6. Helium vyrábí vzduchu některých druhů zemního
plynu velmi drahé.
Mají obvykle vysoký bod varu při nízkých tlacích, což umožňuje konstrukci bez-
297
. těžkou vodou CO2
snáší dobře.vysokých teplot. Nevýhodou nízký bod varu nezbytné
vysoké tlaky pro udržení vody kapalné fázi vyšších teplot. Například izotop poločas izotop polo
čas dní oba vyzařují tvrdé záření y. Rychlost reakce
rychle stoupá teplotou klesá stoupajícím tlakem.
Dále vznikající p-zářič, který nevyžaduje zvláštní opatření. Proto musí být
reaktory, nichž používá lehká nebo těžká voda jako chladivo nebo moderátor,
vybaveny rekombinačním zařízením, kde odvětraná rozředěná třaskavá směs
rekombinuje vodní páru buď spalováním, nebo katalytickým slučováním.3 Tekuté kovy
Tekuté kovy umožňují intenzívní odvod tepla aktivní zóny (nezbytný
zejména rychlých reaktorů), neboť mají velmi dobré tepelně technické vlastnosti.
Kysličník uhličitý nejčastěji používaným plynným chladivém. Objemové měrné teplo vody nejvyšší
ze všech používaných chladiv, tepelná vodivost dobrá čerpací práce asi
0 jeden řád nižší než plynných chladiv.4.
Produkty koroze nečistoty vodě mohou stát radioaktivními dosti
dlouhým poločasem.
Čistá voda nepatrně radioaktivní.
5. Proto ním počítá jen pro jednookruhové elektrárny
s vysokoteplotními reaktory. 3. Tepelně technické vlastnosti
lehké těžké vody jsou velmi podobné. Její nukleární
vlastnosti byly popsány kapitole moderátorech. Při teplotách nad 260 400 koroduje uhlíkové
oceli, tepelná disociace C02 kyslík začíná při teplotě asi 000 °C.
Protože nečistoty obsažené chladicí vodě působí velmi nepříznivě, musí být
čistota vody, kterou okruh plní, velmi vysoká část vody kontinuálně čistí
během provozu, jak bylo popsáno kap. Následkem
této indukované aktivity vody nutné stínění potrubí primárního okruhu.6.6
