V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
5.
Je velmi stabilní vůči teplotě záření, velmi nízkou chemickou aktivitu dobré
jaderné vlastnosti, neboť zanedbatelný účinný průřez, pokud .1 Plynná chladiva
Plyny mají všeobecně horší tepelně technické vlastnosti než kapalná
chladiva. Berylium velmi dobré jaderné vlastnosti rovněž dobrým vodičem
tepla.6 Chladiva
Druh použitého chladiva jeho vlastnosti ovlivňují koncepci návrh
jaderné elektrárny, neboť tato pracovní látka zajišťuje transformaci tepelné
energie mechanickou, nebo aspoň přenos tepla pracovního okruhu. Často však helium obsahuje malé množství
kyslíku dusíku, které jsou příčinou korozí konstrukčních materiálů, zejména
296
.
5. Pevnost grafitu vzrůstá teplotou dosahuje
maxima při teplotě asi 500 °C. Berylium šedý kov teplotou tavení 284 °C, značně křehký silně
toxický. Naproti tomu jaderné reaktory chlazené plynem patří nejbezpečněj-
ším, protože jejich reaktivita téměř nezávisí přítomnosti chladiva aktivní
zóně (malý hmotnostní obsah chladiva nízké pohlcování neutronů).6. Zlepšení
těchto vlastností možno dosáhnoiit zvýšením tlaku pracovním okruhu, ale to
vede konstrukčním obtížím při návrhu velké reaktorové nádoby.
4. Jako moderátoru používá tohoto materiálu dosud pouze výjimečně.
Z plynných chladiv jaderných energetických reaktorů používá helium
a kysličník uhličitý. reaktorové technice možno použít kysličníku (BeO) karbidu
berylia Be2C. Proto grafit nejvhodnějším moderačním mate
riálem vysokoteplotních reaktorů.čisté, nemá
žádnou indukovanou radioaktivitu.
Požadavky tepelně technické:
— vysoká vodivost, velké měrné teplo měrná hmotnost, nízká viskozita,
— nízký tlak syté páry při vysoké teplotě, resp.hexagonální krystalické mřížky závisí jeho technologii, proto anizotropické
tepelné mechanické vlastnosti.
Malá měrná hmotnost, malé objemové měrné teplo nízká tepelná vodivost
vyžadují velký objemový průtok chladiva, tím značnou čerpací práci.4. nízká teplota tavení,
— nízká náchylnost korozi erozi různých materiálů, které vyskytují
v primárním okruhu,
— stálost při provozních teplotách tlacích,
— dostupnost nízká cena.
Přírodní grafit není vhodný pro jadernou techniku, protože jeho příměsi mají
vesměs vysoký účinný průřez pro pohlcení tepelných neutronů.4. Proto vyrábí
umele grafitací petrolejového koksu nebo organických látek. Další vý
hodou jejich stabilita vysokých teplot odolnost proti reaktorovému záření. Při použit/
plynných chladiv obtížněji udržuje těsnost pracovního okruhu.
Helium jako chladivo všech plynů nejlepší tepelně technické vlastnosti. Chladivo
musí mít tedy vhodné jaderné tepelně technické vlastnosti.
Uvedené požadavky jsou rozdílné míře splněny plyny, kapalinami, tekutými
kovy organickými chladivý.
Požadavky jaderné fyziky:
— malý účinný průřez pro absorpci tepelných neutronů,
— nízká zpomalovací schopnost rychlých reaktorů,
— vysoká radiační stabilita,
— nízká krátkodobá indukovaná radioaktivita
