V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
při dobách využití
tepláren 000 r_1 otevřených pracovních cyklech, dosahuje horní mez
teplárenského součinitele a0pt 0,85. zkoumat jeho optimální hodnotu. Větší poměr elektrického tepelného výkonu spa
lovacích turbín než parních příčinou toho, optimální teplárenský součinitel
je něco vyšší tepláren spalovacími turbínami než parních tepláren proti
tlakovými turbínami.
Tab. určité míry příznivé, neboť době nej-
vyšších nároků teplárnu dosahují účinnost výkon maximální hodnoty.
213
. Porovnání parní teplárny protitlakovými turbínami
a teplárny spalovacími turbínami
Ukazatel Parní teplárna
Teplárna
se spalovacími
turbínami
Tepelná účinnost
vztažená výrobu
elektrické energie
^tep,B, 0,75 0,80 0,40 0,70
Modul teplárenské
výroby elektrické
energie
P sv
e —-----
Vdod
0,18 0,24
pro menší teplárny
0,25 0,35
pro velké teplárny
(s přihříváním páry)
0,50 0,70
I teplárny spalovacími turbínami nutno zvažovat velikost teplárenského
součinitele, resp. zde širší rozmezí, němž může
hospodárná velikost teplárenského součinitele pohybovat, než parních tepláren.
Orientační porovnání základních ukazatelů parní teplárny protitlakovými tur-
bínarri teplárny spalovacími turbínami provedeno tab. 4-4.vacích turbín větší. Používá přitom stejných
metod jako parních tepláren.
Provozní charakteristiky tepláren spalovacími turbínami závisí podstatně
na teplotě nasávaného vzduchu. tím, objem spalin vycházejících spalovací turbíny podstatně
větší následkem několikanásobného přebytku vzduchu, než tomu zařízení
parního, stejného tepelného příkonu, proto tepla obsaženého výfukových
plynech nelze plně využít. turbín otevřeným pracovním oběhem hlavní položkou
těchto ztrát ztráta fyzickým (citelným) teplem spalin odváděných teplárenského
výměníku ovzduší, turbín uzavřeným pracovním oběhem ztráta teplem
odváděným dochlazovači vzduchu před vstupem kompresoru. Proto použití
spalovacích turbín teplárnách musí být velmi pečlivě důsledně zvažováno po
rovnáváno parními teplárnami, neboť oba typy tepláren mají své specifické před
nosti nevýhody, které pak dané soustavě mohou převládnout rozhodnout
o správné volbě.
Zmíněný větší poměr mezi elektrickým tepelným výkonem spalovacích
turbín proti parním způsoben značnou ztrátou nevyužitého tepla spalin odvá
děných zařízení spalovací turbína—spalinový kotel otevřeném pracovním
oběhu.
Ve většině případů, nichž používají spalovací turbíny, tj. 4-4. Vzhledem větší nezávislosti mezi tepelným elektrickým
výkonem plynových turbín velikost teplárenského součinitele též značně
ovlivněna konstrukčním řešením turbín
