Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 211 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
umělé akumulace tepla horkovodních akumulátorech. 4. 21). pro zemědělské účely.4 Použití spalovacích turbín městských teplárnách Stále větší míře dobrými výsledky uplatňují stacionární spalo­ vací turbíny. Teplo obsažené výfukových plynech zčásti předává kotli odpadní teplo teplonosné pracovní látce zbytek odvádí okolí jako komínová ztráta. Tímto řešením stanou spalovací turbíny zcela nezávislé dodávce tepla, nebo naopak dodávka tepla nezávislá provozu spalovacích turbín. V elektrizačních soustavách začaly budovat špičkové zdroje rostoucí míře především vodních akumulačních přečerpacích elektrárnách. Proto instalují spalovacími turbínami kotle na odpadní teplo (spalinové kotle, výměníky), které mohou vyrábět horkou vodu nebo páru parametrech požadovaných tepelných sítích. Mají své specifické postavení elektrizačních soustavách jako špičko­ vé zdroje poskytují vhodné podmínky též pro využívání odpadního tepla.2. Účelné rovněž využití tepla výfukových plynů spalovacích turbín kom­ presních stanicích dálkových plynovodů pro dodávku tepla blízkým spotřebitelům, popř. nočním období jsou spalovací turbíny zpravidla vždy mimo provoz. Proto není vhodné příliš zvyšovat parní výkon kotelny, nýbrž využít pokud možno rezervního výkonu kotelně. Jelikož režim dodávky tepla nekryje provozním režimem špičkových plyno­ vých turbín, nutno, pro kontinuální dodávku tepla, instalovat ještě výtopenské kotle (horkovodní nebo parní), které musí převzít dodávku tepla době, kdy jsou spalovací turbíny mimo provoz. Celý využitelný tepelný výkon kotle možno předat tepelné sítě zimním, event, též přechodném období. těchto případech, při zájmu čistě špičkovou výrobu elekt­ řiny elektrizační soustavě, vypouštějí výfukové plyny spalovacích turbín do atmosféry.2. Aby mohl kondenzační výkon teplárně soutěžit speciálními špičkovými elektrárnami, třeba, aby investiční náklady na tento výkon byly nejnižší. Výhodným zdrojem špičkové energie jsou též spalovací turbíny zejména proto, mohou být rychle uvedeny provozu pohotově plnit příkazy energetického dispečinku k dodávce elektřiny. Tímto způsobem lze podstatně zlepšit celkovou tepelnou účinnost cyklu podobně jako parních elektrá­ ren (viz obr. Spalovací turbíny však mohou být instalovány městských teplárenských soustavách tak, aby mohlo využít tepla výfukových plynů z turbín účelům teplofikace.Zvláštní pozornost zaslouží zhodnocení kondenzačního výkonu hlediska pokrývání špiček elektrizační soustavě. Nedosahuje však takové úspory paliva, neboť množství tepla, které nutno odvést okolí, spalo­ 212 . letním období závisí využití tepla spalovacích turbín jejich jmenovitém výkonu velikosti letní spotřeby tepla. Dále třeba upravit schéma rozvodu páry tak, aby dalo využít krátkodobého omezení nebo odstavení dodávky tepla využitím akumulace rozvodu, popř. Velmi výhodné také řešení kombinaci akumulací tepla, pomocí instalo­ vaných akumulačních stanic, nebo akumulací tepla tepelných sítích. Tento problém lze také řešit tím, spalovací turbíny jsou V provozu pološpičkovém pásmu denního diagramu zatížení elektrizační soustavy. Spalovací tiirbíny jsou spouštěny obvykle dvakrát denne době špičky elektri­ zační soustavě zatěžovány jmenovitý výkon, při němž mají nejvyšší účinnost. Je-li odběr tepla menší než tepelný výkon odpovídající požadovanému elektrickému výkonu, část spalin vypouštěna atmosféry bez využití odpadního tepla. Zvýšení celkové energetické účinnosti spalovacích turbín teplárenským zapo­ jením značné, podobně jako zařízení parních