V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Potřebné údaje pro dosazení vzorce (4-4) lze nalézt pro jednotlivá místa
v ČSSR ČSN 3350.
194
.
Pro určení roční spotřeby tepla používá též gradenové (denostupňové) metody
3,6 eQov •24 t
Qvr i------ . Například pro Brno platí +3,6 °G, 222 dnů
(pro —12 °G), obdobně pro Prahu +4,0 °C, 216 dnů, pro Košice
tz +3,0 °C, 218 dnů. Tepelný příkon pro vytápění pak počítáme ze
vztahu
<2pv V(tx tz) (kW) (4-10)
kde —VJTr teplota vzduchu vytápěném objektu, při níž jsou
(fr>V
tepelné ztráty rovnováze tepelnými zisky vnitřních
zdrojů Qvyb,
*) Spotřeba tepla často vyjadřuje též kWh, přičemž kWh 3,6 MJ.
Počet denostupůů (gradenů) je
D (fv (4-6)
Hodnota _Dr závisí klimatických podmínkách našich oblastech pohybuje
v mezích: 800 100.
**) Spotřeba tepla pro vytápění nově stanovena ČSN 0540 (tepelně technické vlastnosti
stavebních konstrukcí budov) klimatické oblasti 9,3 MWh měrnou by
tovou jednotku rok. Měrná bytová jednotka obestavěný objem 200 m3.<gvr 3,6 qV{h 24d*) (MJ) (4-4)
kde střední roční vnitřní teplota (pro obytné objekty obvykle +18 °C),
tz střední venkovní teplota topném období,
d počet dnů topném období. vztahu (4-4) předpokládá 1.**) Roční doba využití maxima potřeby
tepla podle vztahu (4-5)
' (i| <4‘7)
Protože našich klimatických podmínkách číselně
tv 24fi (4-8)
je zřejmé, pro vytápění vždy
h (4-9)
U obytných některých veřejných budov obvykle příkon vnitřních zdrojů
tepla zanedbává.---------• (MJ) (4-5)
tv
kde součinitel vyjadřující nesoučasnost použitých přirážek při výpočtu
Qo-v hodnotu přibližně:
e 0,6 pro těžké stavby občas vytápěné,
e 0,9 pro lehké stavby,
e 1,0 pro nepřetržité vytápění. průmyslových budov některých veřejných budov mohou
být vnitřní zdroje tepla vydatné. Vzorce (4-4) (4-5) jsou zřejmě ekvivalen
tní. Při použití této
jednotky součinitel 3,6 této dalších rovnicích pro spotřebu tepla odpadne. Pro platí pro Brno 200, pro
Prahu Z>r 020 Košice 270. Počet měrných
bytových jednotek daném objektu vypočte vztahu
S h
” 200
kde (m2) zastavěná půdorysná plocha (m) výška obytných podlaží
