V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Přitom třeba vycházet alespoň tři
cetiletého průběhu tenlot.
Poněvadž venkovní, resp. noc) třeba počítat tím, spotřebované
teplo musí dodat době provozu topného systému; kromě toho nutno zapo
čítat přirážku zvýšenou potřebu tepla vlivem vychladlých stěn při zatápění. Zobecněná celostátní křivka venkovních
teplot ovzduší
tz nejnižší (výpočtová) teplota ovzduší;
čzx teplota ovzduší tZK tz0 teplota
ovzduší, při níž začíná, resp. Při přerušovaném nebo
omezovaném vytápění (např.
Začátek konec topného období závisí tepelné technických parametrech
vytápěného objektu. Na
příklad roce 1976 byla teplárenské soustavě Českých Budějovic průměrná spotřeba tepla pro
jeden byt 61,6 pro vybavenost vztaženou jeden byt 91,3 GJ, tj.*)
Takto stanovené tepelné bilance však třeba dalším stupni plánování nebo
projektové přípravy zpřesňovat uvedenými způsoby. 4—2. vnitřní teplota mění, mění tepelný příkon. Pro běžné obytné veřejné budovy, nichž obvodová sta
vební konstrukce hmotnost 350 530 in'-3, začátek, resp. tl* 2^21 „
tzs -------------£ ------------ (4-3)
kde indexy značí hodinu, níž venkovní teplota měří. Pro
ustálený stav můžeme psát
Qv Qov (4-2)
fy tZ
kde tvx vnitřní a
tzx venkovní teplota. stoupne nad +12 °C.pro základní občanskou vybavenost výši 30% příkonu pro byty. 4-2). uvedených způsobech stanovení potřeby tepla nutno, při stanovení
topného příkonu, přihlédnout způsobu vytápění. Pro hrubou orientaci stačí zobecněná celostátní křivka
teplot ČSSR (viz obr. končí otopné období
(obvykle +12 °C); délka trvání teplot nižších
než tzx topném období; délka trvání topného
období podle padesátiletého průměru
Roční spotřeba tet>la pro vytápění závisí průběhu křivky ročního trvání
teplot pro dané místo nebo danou oblast. konec topného
období dán třemi sobě následujícími dny, nichž průměrná vnější denní teplota
klesne pod +12 °C, resp.
193
.
Tepelný příkon pro vyšší vybavenost obytného okrsku musí být uvažován
zvlášť.
Průměrná denní teplota určuje přibližně vztahu
.
II
<0
Obr. Roční spotřeba tepla pro nepřetržité vytápění dá
určit vztahu
*) některých případech však může být spotřeba tepla pro vybavenost mnohem vyšší. téměř 150% spotřeby
tepla pro byty
