V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
4-2). noc) třeba počítat tím, spotřebované
teplo musí dodat době provozu topného systému; kromě toho nutno zapo
čítat přirážku zvýšenou potřebu tepla vlivem vychladlých stěn při zatápění. Přitom třeba vycházet alespoň tři
cetiletého průběhu tenlot. stoupne nad +12 °C. Zobecněná celostátní křivka venkovních
teplot ovzduší
tz nejnižší (výpočtová) teplota ovzduší;
čzx teplota ovzduší tZK tz0 teplota
ovzduší, při níž začíná, resp.*)
Takto stanovené tepelné bilance však třeba dalším stupni plánování nebo
projektové přípravy zpřesňovat uvedenými způsoby. vnitřní teplota mění, mění tepelný příkon. konec topného
období dán třemi sobě následujícími dny, nichž průměrná vnější denní teplota
klesne pod +12 °C, resp. Pro běžné obytné veřejné budovy, nichž obvodová sta
vební konstrukce hmotnost 350 530 in'-3, začátek, resp.
Začátek konec topného období závisí tepelné technických parametrech
vytápěného objektu. tl* 2^21 „
tzs -------------£ ------------ (4-3)
kde indexy značí hodinu, níž venkovní teplota měří. Roční spotřeba tepla pro nepřetržité vytápění dá
určit vztahu
*) některých případech však může být spotřeba tepla pro vybavenost mnohem vyšší. téměř 150% spotřeby
tepla pro byty.
II
<0
Obr.
Poněvadž venkovní, resp. Při přerušovaném nebo
omezovaném vytápění (např.pro základní občanskou vybavenost výši 30% příkonu pro byty. uvedených způsobech stanovení potřeby tepla nutno, při stanovení
topného příkonu, přihlédnout způsobu vytápění. Na
příklad roce 1976 byla teplárenské soustavě Českých Budějovic průměrná spotřeba tepla pro
jeden byt 61,6 pro vybavenost vztaženou jeden byt 91,3 GJ, tj. 4—2. Pro hrubou orientaci stačí zobecněná celostátní křivka
teplot ČSSR (viz obr.
Tepelný příkon pro vyšší vybavenost obytného okrsku musí být uvažován
zvlášť.
193
.
Průměrná denní teplota určuje přibližně vztahu
. končí otopné období
(obvykle +12 °C); délka trvání teplot nižších
než tzx topném období; délka trvání topného
období podle padesátiletého průměru
Roční spotřeba tet>la pro vytápění závisí průběhu křivky ročního trvání
teplot pro dané místo nebo danou oblast. Pro
ustálený stav můžeme psát
Qv Qov (4-2)
fy tZ
kde tvx vnitřní a
tzx venkovní teplota
