Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 192 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Průměrná denní teplota určuje přibližně vztahu . končí otopné období (obvykle +12 °C); délka trvání teplot nižších než tzx topném období; délka trvání topného období podle padesátiletého průměru Roční spotřeba tet>la pro vytápění závisí průběhu křivky ročního trvání teplot pro dané místo nebo danou oblast. Poněvadž venkovní, resp. tl* 2^21 „ tzs -------------£ ------------ (4-3) kde indexy značí hodinu, níž venkovní teplota měří. vnitřní teplota mění, mění tepelný příkon. Pro hrubou orientaci stačí zobecněná celostátní křivka teplot ČSSR (viz obr. Začátek konec topného období závisí tepelné technických parametrech vytápěného objektu. stoupne nad +12 °C. II <0 Obr. Při přerušovaném nebo omezovaném vytápění (např. konec topného období dán třemi sobě následujícími dny, nichž průměrná vnější denní teplota klesne pod +12 °C, resp. noc) třeba počítat tím, spotřebované teplo musí dodat době provozu topného systému; kromě toho nutno zapo­ čítat přirážku zvýšenou potřebu tepla vlivem vychladlých stěn při zatápění. Pro běžné obytné veřejné budovy, nichž obvodová sta­ vební konstrukce hmotnost 350 530 in'-3, začátek, resp. Na­ příklad roce 1976 byla teplárenské soustavě Českých Budějovic průměrná spotřeba tepla pro jeden byt 61,6 pro vybavenost vztaženou jeden byt 91,3 GJ, tj.pro základní občanskou vybavenost výši 30% příkonu pro byty. 4-2). 4—2. Zobecněná celostátní křivka venkovních teplot ovzduší tz nejnižší (výpočtová) teplota ovzduší; čzx teplota ovzduší tZK tz0 teplota ovzduší, při níž začíná, resp. Přitom třeba vycházet alespoň tři­ cetiletého průběhu tenlot. Pro ustálený stav můžeme psát Qv Qov (4-2) fy tZ kde tvx vnitřní a tzx venkovní teplota. 193 . uvedených způsobech stanovení potřeby tepla nutno, při stanovení topného příkonu, přihlédnout způsobu vytápění. Tepelný příkon pro vyšší vybavenost obytného okrsku musí být uvažován zvlášť. téměř 150% spotřeby tepla pro byty. Roční spotřeba tepla pro nepřetržité vytápění dá určit vztahu *) některých případech však může být spotřeba tepla pro vybavenost mnohem vyšší.*) Takto stanovené tepelné bilance však třeba dalším stupni plánování nebo projektové přípravy zpřesňovat uvedenými způsoby