Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 192 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
vnitřní teplota mění, mění tepelný příkon. II <0 Obr. Poněvadž venkovní, resp. Tepelný příkon pro vyšší vybavenost obytného okrsku musí být uvažován zvlášť. Přitom třeba vycházet alespoň tři­ cetiletého průběhu tenlot. 193 . noc) třeba počítat tím, spotřebované teplo musí dodat době provozu topného systému; kromě toho nutno zapo­ čítat přirážku zvýšenou potřebu tepla vlivem vychladlých stěn při zatápění. uvedených způsobech stanovení potřeby tepla nutno, při stanovení topného příkonu, přihlédnout způsobu vytápění.*) Takto stanovené tepelné bilance však třeba dalším stupni plánování nebo projektové přípravy zpřesňovat uvedenými způsoby. téměř 150% spotřeby tepla pro byty. konec topného období dán třemi sobě následujícími dny, nichž průměrná vnější denní teplota klesne pod +12 °C, resp. stoupne nad +12 °C. Pro hrubou orientaci stačí zobecněná celostátní křivka teplot ČSSR (viz obr. Průměrná denní teplota určuje přibližně vztahu . Roční spotřeba tepla pro nepřetržité vytápění dá určit vztahu *) některých případech však může být spotřeba tepla pro vybavenost mnohem vyšší. tl* 2^21 „ tzs -------------£ ------------ (4-3) kde indexy značí hodinu, níž venkovní teplota měří. Při přerušovaném nebo omezovaném vytápění (např. Pro ustálený stav můžeme psát Qv Qov (4-2) fy tZ kde tvx vnitřní a tzx venkovní teplota. Zobecněná celostátní křivka venkovních teplot ovzduší tz nejnižší (výpočtová) teplota ovzduší; čzx teplota ovzduší tZK tz0 teplota ovzduší, při níž začíná, resp. Začátek konec topného období závisí tepelné technických parametrech vytápěného objektu. 4—2. 4-2). Na­ příklad roce 1976 byla teplárenské soustavě Českých Budějovic průměrná spotřeba tepla pro jeden byt 61,6 pro vybavenost vztaženou jeden byt 91,3 GJ, tj.pro základní občanskou vybavenost výši 30% příkonu pro byty. končí otopné období (obvykle +12 °C); délka trvání teplot nižších než tzx topném období; délka trvání topného období podle padesátiletého průměru Roční spotřeba tet>la pro vytápění závisí průběhu křivky ročního trvání teplot pro dané místo nebo danou oblast. Pro běžné obytné veřejné budovy, nichž obvodová sta­ vební konstrukce hmotnost 350 530 in'-3, začátek, resp