V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Velký energetický potenciál, který pravděpodobné bude dostupný příštích
desetiletích, nachází nitru Země termálních oblastech pod tlakem. Aby Japonsko mohlo zabezpečit svou
dnešní spotřebu energie sluneční energie, muselo sluneční záření zachyco
vat ploše 500 km2, což asi jeho celkové rozlohy.3 ečn erg ie
Sluneční záření téměř jediným původcem všech energetických jevů na
naší planetě. Rozsáhlejšímu budování
slapových elektráren prozatím brání zejména ekonomické důvody.
Nedá očekávat, geotermální energie bude dohledné době znamenat vý
znamnější přínos pro zásobování světa energií. Francii ústí řeky Rance, kde rozdíl
hladiny při přílivu odlivu kolísá 3,3 13,5 byla postavena elektrárna
20
.
Ve světě málo míst rozdílem hladin mezi přílivem odlivem přes která
jsou výstavbě slapových elektráren nejvýhodnější. dyby měla být vybudována Sahaře elektrárna průměrném výkonu
1 000 MW, bylo nutno zachycovat sluneční záření plochy km2, Sicílii
by potřebná plocha zvýšila km2.
1.
Tomuto výkonu odpovídá roční výroba elektrické energie asi 10la což odpo
vídá úspoře tepla palivu 100 let asi 0,33 1021 J.4 erg říliv u
Zajímavé jsou projekty přílivových elektráren, které využívají pohybu
mořské hladiny.
Také horké magmatické systémy, vzhledem svému enormnímu obsahu tepla
při extrémně vysokých teplotách, skýtají možnost vývoje technologií pro získávání
tohoto tepla. Vhodné využití sluneční energie při
odsolování mořské vody.
Zařízení využívající teplotních gradientů mořích uskutečnění termodynamic
kých oběhů prozatím neosvědčila. Například při
stavbě elektrárny Mezenskaja, jejíž výkon mohl dosáhnout asi 600 MW, by
bylo třeba vybudovat hráze délce km. Zde lze
využívat teplo methan-, obsažené směsi plyn—voda, uložené velké hloubce
a pod vysokým tlakem. Větší úspěchy byly dosaženy při přímé přemě
ně sluneční energie slunečních bateriích.3.1.
1.
Velkou nevýhodou sluneční energie její malá výkonová hustota.1. Další nevýhodou sluneční
energie je, není dispozici nepřetržitě střídání dne noci závislá na
počasí. Rozdíl mezi nejvyšší hladinou při přílivu nejnižší hladinou při
odlivu není během roku stálý.
Mnohem větší obtíže stavějí cestu přeměně sluneční energie energii me
chanickou. Sluneční energie ode
dávna využívá ohřívání, vytápění, sušení, odpařování atd. Přímé využívání sluneční energie ovšem dosud značně omezené. Prakticky využitelný potenciál však podstatně menší, asi
60 GW, což jen asi 0,7 dnešního celkového světového výkonu elektráren. Například
v tropických oblastech dopadá každý čtvereční metr povrchu země asi kW,
se zeměpisnou šířkou však tato hustota značně klesá. Přesto připravuje společným úsilím Itálie, Francie NSR Sicílii
výstavba sluneční elektrárny EURELIOS výkonu MW.3. Toto jsou procesy,
při nichž zářivá energie mění teplo tím zvyšuje tepelný obsah některých
látek těles. Avšak pro surovinově chudé roz
vojové země, které leží vulkanických oblastech, představuje geotermální energie
vítaný žádoucí druh vlastních energetických zdrojů. Slapová energie znamená teoretický výkon asi 600
až 000 GW.
Přitom slunce dodává Zemi obrovské množství energie
