Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 19 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Toto jsou procesy, při nichž zářivá energie mění teplo tím zvyšuje tepelný obsah některých látek těles.3.3. Přímé využívání sluneční energie ovšem dosud značně omezené. Vhodné využití sluneční energie při odsolování mořské vody. Rozdíl mezi nejvyšší hladinou při přílivu nejnižší hladinou při odlivu není během roku stálý. Například při stavbě elektrárny Mezenskaja, jejíž výkon mohl dosáhnout asi 600 MW, by bylo třeba vybudovat hráze délce km. Ve světě málo míst rozdílem hladin mezi přílivem odlivem přes která jsou výstavbě slapových elektráren nejvýhodnější. 1. Avšak pro surovinově chudé roz­ vojové země, které leží vulkanických oblastech, představuje geotermální energie vítaný žádoucí druh vlastních energetických zdrojů. Zde lze využívat teplo methan-, obsažené směsi plyn—voda, uložené velké hloubce a pod vysokým tlakem. Francii ústí řeky Rance, kde rozdíl hladiny při přílivu odlivu kolísá 3,3 13,5 byla postavena elektrárna 20 . Aby Japonsko mohlo zabezpečit svou dnešní spotřebu energie sluneční energie, muselo sluneční záření zachyco­ vat ploše 500 km2, což asi jeho celkové rozlohy. Přitom slunce dodává Zemi obrovské množství energie. dyby měla být vybudována Sahaře elektrárna průměrném výkonu 1 000 MW, bylo nutno zachycovat sluneční záření plochy km2, Sicílii by potřebná plocha zvýšila km2.1. Zařízení využívající teplotních gradientů mořích uskutečnění termodynamic­ kých oběhů prozatím neosvědčila. Další nevýhodou sluneční energie je, není dispozici nepřetržitě střídání dne noci závislá na počasí. Sluneční energie ode­ dávna využívá ohřívání, vytápění, sušení, odpařování atd. Prakticky využitelný potenciál však podstatně menší, asi 60 GW, což jen asi 0,7 dnešního celkového světového výkonu elektráren. Rozsáhlejšímu budování slapových elektráren prozatím brání zejména ekonomické důvody.Velký energetický potenciál, který pravděpodobné bude dostupný příštích desetiletích, nachází nitru Země termálních oblastech pod tlakem. Také horké magmatické systémy, vzhledem svému enormnímu obsahu tepla při extrémně vysokých teplotách, skýtají možnost vývoje technologií pro získávání tohoto tepla. Například v tropických oblastech dopadá každý čtvereční metr povrchu země asi kW, se zeměpisnou šířkou však tato hustota značně klesá. Větší úspěchy byly dosaženy při přímé přemě­ ně sluneční energie slunečních bateriích.3 ečn erg ie Sluneční záření téměř jediným původcem všech energetických jevů na naší planetě. Slapová energie znamená teoretický výkon asi 600 až 000 GW. Velkou nevýhodou sluneční energie její malá výkonová hustota. Tomuto výkonu odpovídá roční výroba elektrické energie asi 10la což odpo­ vídá úspoře tepla palivu 100 let asi 0,33 1021 J. Mnohem větší obtíže stavějí cestu přeměně sluneční energie energii me­ chanickou. Přesto připravuje společným úsilím Itálie, Francie NSR Sicílii výstavba sluneční elektrárny EURELIOS výkonu MW.1. Nedá očekávat, geotermální energie bude dohledné době znamenat vý­ znamnější přínos pro zásobování světa energií. 1.4 erg říliv u Zajímavé jsou projekty přílivových elektráren, které využívají pohybu mořské hladiny