V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Všechna dosud provozovaná geotermální zařízení využívají horké médium —
více nebo méně mineralizovanou vodu nebo páru porézních propustných
vrstev hloubce několika tisíc metrů pod povrchem Země.1 erg ie
Využití vodní energie vázáno morfologické, klimatické sezónni
podmínky.3.),
— postupné čerpání zásob podzemní vody může způsobit poklesy půdy,
— dosažení většího výkonu jsou nutné vrty hloubky pod 000 jejichž
uskutečňováním jsou značné technické problémy. Zatím tento zdroj využíván jen velmi málo, neboť vodní zdroje
jsou převážně hospodářsky méně vyvinutých zemích daleko míst spotřeby
energie.
Rozsáhlejší využívání geotermální energie rozšířením větší zemské oblasti
předpokládá, budou vyvinuty technologie, jejichž pomocí bude možno odnímat
velké množství tepla také suchých nepropustných komplexů hornin.
1. 300 GW, především Evropě Se
verní Americe. menší míře
se již též využívá geotermální teplo malé hloubky pomocí tepelných čerpadel
pro vytápění ohřívání vody. První takové zařízení tepelném výkonu několika
MW, které získává teplo suchých horkých hornin, již provozu.1.
Při vhodných geologicko-geotermálních podmínkách podzemí může být
zemské teplo průmyslově využíváno.3.
Z toho dnes využívá jen asi tj.
19
. výstavbě provozu několik desítek geotermálních elektráren
celkového výkonu asi 800 MW. Hydraulickým rozrušením hornin mohou být vytvořeny takové
umělé systémy výměny tepla. Vzhledem
k špatné tepelné vodivosti hornin vyžaduje odnímání technicky významnějšího
množství tepla suchého podkladu velmi rozsáhlé kontaktní plochy mezi horni
novým komplexem, který být ochlazován, mezi cirkulujícím médiem, jímž
se teplo přenáší. Potenciální výkon hydroelektráren světě odhaduje asi 000 GW. Vodní elektrárny současné době podílejí celkovém elektrá
renském výkonu asi Předpokládá se, roku 2000 podaří jejich výkon
zvýšit téměř 000 GW, přesto však klesne jejich podíl celkové výrobě elek
trické energie pouhých 14% Podíl vodní energie celkové spotřebě primár
ních energetických zdrojů mnohem menší, neboť výrobu elektřiny spotře
bovává pouze asi primárních zdrojů energie. Využívání geo
termální energie sice ekonomického hlediska výhodné, neboť odpadají pali
vové náklady, však třeba počítat nevýhodami, mezi něž patří zejména:
— výroba elektrické energie geotermální elektrárně závisí jediném nena
hraditelném zdroji energie, proto třeba důkladně prozkoumat podzemní
zásoby horké vody nebo páry,
— možno použít jen nízkotlakých turbín nízkou účinností,
— párou dostávají povrch agresívní plyny (H2S, C02, NH3 apod. Nej větší geo
termální zdroje jsou Itálii, Islandu, Kamčatce, Mexiku apod.2 oterm erg ie
Celkové množství tepla obsaženého Zemi velmi velké. Teoretický celosvětový energetický potenciál vodní energie asi
144 1018J/rok. Této energie lze využít nejen pro vytápění,
ale pro výrobu elektrické energie kondenzačních elektrárnách.1.1. Významnou
předností tohoto zdroje jeho stálá disponibilita, nezávislá ročním období
a denní době. Odhaduje
se, celkový tepelný výkon již využívaných geotermálních zdrojů asi až
100 GW
