Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 18 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
menší míře se již též využívá geotermální teplo malé hloubky pomocí tepelných čerpadel pro vytápění ohřívání vody.), — postupné čerpání zásob podzemní vody může způsobit poklesy půdy, — dosažení většího výkonu jsou nutné vrty hloubky pod 000 jejichž uskutečňováním jsou značné technické problémy. Rozsáhlejší využívání geotermální energie rozšířením větší zemské oblasti předpokládá, budou vyvinuty technologie, jejichž pomocí bude možno odnímat velké množství tepla také suchých nepropustných komplexů hornin.3. Všechna dosud provozovaná geotermální zařízení využívají horké médium — více nebo méně mineralizovanou vodu nebo páru porézních propustných vrstev hloubce několika tisíc metrů pod povrchem Země. Potenciální výkon hydroelektráren světě odhaduje asi 000 GW. výstavbě provozu několik desítek geotermálních elektráren celkového výkonu asi 800 MW. 19 . Hydraulickým rozrušením hornin mohou být vytvořeny takové umělé systémy výměny tepla. 1. První takové zařízení tepelném výkonu několika MW, které získává teplo suchých horkých hornin, již provozu. Využívání geo­ termální energie sice ekonomického hlediska výhodné, neboť odpadají pali­ vové náklady, však třeba počítat nevýhodami, mezi něž patří zejména: — výroba elektrické energie geotermální elektrárně závisí jediném nena­ hraditelném zdroji energie, proto třeba důkladně prozkoumat podzemní zásoby horké vody nebo páry, — možno použít jen nízkotlakých turbín nízkou účinností, — párou dostávají povrch agresívní plyny (H2S, C02, NH3 apod. Zatím tento zdroj využíván jen velmi málo, neboť vodní zdroje jsou převážně hospodářsky méně vyvinutých zemích daleko míst spotřeby energie. Z toho dnes využívá jen asi tj. Vodní elektrárny současné době podílejí celkovém elektrá­ renském výkonu asi Předpokládá se, roku 2000 podaří jejich výkon zvýšit téměř 000 GW, přesto však klesne jejich podíl celkové výrobě elek­ trické energie pouhých 14% Podíl vodní energie celkové spotřebě primár­ ních energetických zdrojů mnohem menší, neboť výrobu elektřiny spotře­ bovává pouze asi primárních zdrojů energie. Významnou předností tohoto zdroje jeho stálá disponibilita, nezávislá ročním období a denní době. 300 GW, především Evropě Se­ verní Americe. Nej větší geo­ termální zdroje jsou Itálii, Islandu, Kamčatce, Mexiku apod.1. Při vhodných geologicko-geotermálních podmínkách podzemí může být zemské teplo průmyslově využíváno.1. Této energie lze využít nejen pro vytápění, ale pro výrobu elektrické energie kondenzačních elektrárnách.3. Odhaduje se, celkový tepelný výkon již využívaných geotermálních zdrojů asi až 100 GW. Teoretický celosvětový energetický potenciál vodní energie asi 144 1018J/rok.1 erg ie Využití vodní energie vázáno morfologické, klimatické sezónni podmínky.1. Vzhledem k špatné tepelné vodivosti hornin vyžaduje odnímání technicky významnějšího množství tepla suchého podkladu velmi rozsáhlé kontaktní plochy mezi horni­ novým komplexem, který být ochlazován, mezi cirkulujícím médiem, jímž se teplo přenáší.2 oterm erg ie Celkové množství tepla obsaženého Zemi velmi velké