V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
přihříváním páry. Proto zde uvedeme jednoduchý výpočet tepelného
schématu, který hlediska přesnosti, potřebné pro bilanční výpočty, postačující. Tyto charakteristiky jsou však sestaveny výrobcem turbíny
pro určitý elektrický výkon určité hmotnostní průtoky odběrové páry pro roční
bilanční ekonomické výpočty příliš nehodí.
Kotle označují jmenovitým hmotnostním průtokem páry, jmenovitým tlakem
vyráběné páry, jmenovitou teplotou přehřáté, resp.)
je třeba provádět podrobné výpočty tepelných schémat pro důležité provozní
případy (zimní špičky, zimní průměr, letní průměr, přechodné období, pracovní
den den pracovního klidu).
Množství vstupní páry závislosti elektrickém výkonu množství odebírané
páry pro vnější spotřebitele můžeme ovšem zjistit také příslušných spotřebních
charakteristik turbín.Příklady typového označení parních turbín:
K 200—16,2—P značí kondenzační turbínu jmenovitém výkonu 200 MW,
s jmenovitým vstupním tlakem 16,2 MPa.
3.
Tento výpočet však pracný zdlouhavý.:
Parní kotel s-1, MPa, 540/540 °C, oleio-plynový, přirozenou cirku
lací, podle ČSN 0010. též přihřáté páry, typem spa
lovacího zařízení, druhem paliva, způsobem cirkulace vody kotli číslem normy,
např.
151
. Kromě toho bývají tyto diagramy
sestavovány pokročilém stadiu návrhu lopatkového systému turbín ob
dobí zpracování koncepce elektrárny nebo teplárny nebývají často ještě dispozici
(pokud není použito typového zařízení).
Zjednodušení popisované výpočtové metody tom, jednotlivé odbery páry
pro regeneraci jsou nahrazeny jedním nebo dvěma odběry středním tepelným
obsahem topné páry.
T 50/30—13—0,12 značí kondenzační turbínu teplárenským regulovaným
odběrem jmenovitém výkonu MW, nej větším výkonu při provozu bez regu
lovaného odběru MW, jmenovitým tlakem vstupní páry MPa jmenovitým
tlakem regulovaném odběru 0,12 MPa.
TP 25/25.
Pro dimenzování jednotlivých zařízení (výměníky tepla, hlavní potrubí apod.
PR 100/80 —13—1,8—0,12—P značí protitlakovou parní turbínu průmyslovým
regulovaným odběrem přihříváním jmenovitém výkonu 100 MW, výkonem
při provozu bez odběru MW, jmenovitým tlakem vstupní páry MPa,
s jmenovitým tlakem průmyslovém regulovaném odběru 1,8 MPa jmenovitým
protitlakem 0,12 MPa.-9—0,12 —1,8 značí kondenzační turbínu teplárenským průmyslo
vým odběrem jmenovitém výkonu MW, výkonu při provozu bez odběrů
25 MW, jmenovitým tlakem vstupní páry MPa, jmenovitým tlakem teplá
renském odběru 0,12 MPa jmenovitém tlaku průmyslovém odběru 1,8 MPa.3 U
Aby bylo možno zjistit potřebný parní výkon elektrárny nebo teplárny,
event, též spotřebu tepla, množství kondenzující páry množství páry pro rege
neraci, obvykle třeba provést podrobný tepelný výpočet tepelného schématu. Podle naznačené metody možno postu
povat též turbín sytou páru pro jaderné elektrárny, když zde výpočet
poněkud složitější. Pro jednoduchost pouze uveden zjednodušený výpočet
tepelného schématu konvenčních centrál.
R —3,5—0,5 značí protitlakovou turbínu jmenovitém výkonu jme
novitým tlakem vstupní páry 3,5 MPa jmenovitým protitlakem 0,5 MPa
