Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 149 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
4. Tím vytvořily podmínky pro racionalizaci výroby energetického zařízení, provozu elektráren tepláren, oprav zařízení, projektování výstavby. Z Ů Normalizace pracovních stavů páry výkonu turbín kotlů umožnila provést rozsáhlou unifikaci hlavních zařízení elektráren jejich příslušenství. Při velmi nízkém protitlaku mohlo být výhodné při­ hřívání protitlakových turbín, avšak velké turbíny tohoto typu obvykle nepoužívají. Typové označení parních turbín skládá z: a) symbolu vyjadřujícího druh turbíny: K kondenzační turbína, T kondenzační turbína regulovaným odběrem teplárenským, P kondenzační turbína regulovaným odběrem průmyslovým, TP kondenzační turbína dvěma regulovanými odběry (teplárenským prů­ myslovým), PP kondenzační turbína dvěma průmyslovými regulovanými odběry, R protitlaková turbína, TR protitlaková turbína regulovaným odběrem teplárenským, PR protitlaková turbína regulovaným odběrem průmyslovým, b) jmenovitého výkonu, resp. Výtah těchto norem uveden tab. jmenovitého protitlaku, e) parních turbín přihříváním páry jako poslední znak typového označení uvedeno písmeno P. 3. Proto ČSN 0010 pro vstupní tlak MPa počítá jak přihří­ váním páry, tak možností výroby turbín bez přihřívání páry (hlavně protitla- kovýeh). Přihřívání páry provozně ekonomicky výhodné jen velkých energetických jednotek. Pro tlakové stupne 13/14 MPa dále uvedena teplota přihřáté páry. teplárnách účelné při­ hřívání páry kondenzačních odběrových turbín plnou kondenzací výkony rovněž přes 100 MW. 3-1 až 3-5. Pokud není další zvýšení vstupní teploty možné hlediska dosažitelných materiálů nad 550 až 560 °C, třeba použít přihřívání páry pro tlaky vyšší než MPa (viz obr. tabulce 3-5 rovněž uvedena normalizovaná teplota napájecí vody. V kapitole 2. To dává předpoklady použití značného počtu stejných částí pro turbíny kotle různých výkonů stejného druhu, ale druhů různých.2 jsme ukázali, vzhledem přípustné vlhkosti páry konci expanze třeba rostoucím tlakem zvyšovat teplotu vstupní páry.ČSN 0010 byl vypuštěn tlakový stupeň 6,0 MPa nízkých vstupních stavů byla ponechána pouze dvojice 3,5 MPa/435 °C. tabulce 3-4 dále uvedena řada normalizovaných tlaků páry regulo­ vaných odběrech, resp. 2-28). 150 . Řada výkonů parametrů páry ČSSR normalizována pro kotle ČSN 07 0010 pro turbíny ČSN 0010. též výkonu při provozu bez odběru (odběrů), c) jmenovitého vstupního tlaku páry, d) jmenovitého tlaku páry regulovaném odběru (regulovaných odběrech), resp. kondenzačních elektráren používá přihřívání páry jednotkového výkonu asi 100 MW, výjimečně výkonu MW.2 . protitlaku jejich dovolené úchylky (přestavitelnost). Tato dvojice vstupních parametrů se již neuvažuje pro kondenzační elektrárny ani veřejné teplárny, může být však vhodná pro malé protitlakové turbíny závodních teplárnách