V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Výhodou CO2je nižší cena, snazší transport usklad
nění, snáze dosažitelná těsnost okruhu hlavně podstatně menší rozměry turbo-
soustrojí proti soustrojí heliovému parnímu. Jejich cílem převážně nahradit
vodní páru nízkotlaké části parního oběhu, kde při velkých výkonech turbín
obrovské průtokové objemy, vyžadující průtočné části velkých rozměrů, takovým
médiem, které vysokou měrnou hmotnost, tj.
6.
7.
Použití CO2 vyžaduje, vzhledem dobré účinnosti, proti heliu velmi vysoké
tlaky výstupu reaktoru.
Byla publikována řada návrhů energetická turbínová zařízení jinými pra
covními látkami, např. Nevýhodou použití jsou větší
rozměry výměníků, nemožnost připuštění vyšších teplot výstupu reaktoru,
pevnostní problémy při vysokých tlacích teplotách méně vhodné fyzikálně
jaderné vlastnosti. Přímý oběh plynovými turbínami proti nepřímému tyto další výhody:
a) odpadá spojovací článek parogenerátor,
b) odpadá samostatné oběhové čerpadlo (kompresor) primárního okruhu pří
slušnými potrubími armaturami,
c) odpadají tepelné tlakové ztráty těchto zařízeních,
d) oběh určité výstupní teploty chladiva vyšší účinnost,
e) zařízení jednodušší předpoklady pro nižší investiční provozní
náklady.
Pro přímé plynové oběhy jaderných elektrárnách počítá jako pracovní
látkou především heliem.,
c) obtížnější splnění bezpečnostních požadavků provoz centrály, vyplývající
z toho, větším počtem zařízení protéká horká pracovní látka, opravy zařízení
při silné kontaminaci trvají déle, snižuje provozní využitelnost zařízení, je
nezbytné paralelní jištění celků vyšší poruchovostí, jejich zdvojování, obtoky
apod. Zvýšení výstupní teploty chladicí vody velmi příznivě projeví
při nepřímém suchém chlazení., obtížné nákladné dosáhnout potřebné přístupnosti zařízení jeho dál
kové obsluhy,
d) projekční provozní obtíže vyplývající nutnosti umístit turbíny tlakové
bezpečnostní obálce, níž nemůže dojít úniku radioaktivní pracovní látky. Hlavním důvodem to, dosud dostatečně nepokročil vývoj
vysokoteplotních, plynem chlazených reaktorů, nejsou blíže prozkoumány zá
važné technické problémy, které přináší použití plynových turbín přímém
plynovém okruhu. Vývoj vysokoteplotních reaktorů však motivován jinými
124
.ství chladicí vody výrazně nižší jen množství vody potřebného
u parní centrály. Uvažovaná zařízení přinášejí sice zmenšení nízkotlaké části turbíny,
avšak zpravidla cenu velmi nákladných výměníků provozních komplikací. freon, NH3, SO2 apod.
Rovněž žádná jaderná centrála velkého výkonu plynovými turbínami není
dosud provozu. Tato látka přes svou vysokou cenu nejlépe odpovídá
všem podmínkám hlediska nukleární reaktorové techniky hlediska tepelně
technických vlastností vhodná pro lopatkové stroje.
Tyto návrhy nerozvinuly stadia základních termodynamických výpočtů
a úvah. další nevýhody přímého oběhu porovnání nepřímým lze považovat:
a) obtížnější volba pracovní látky, která vyplývá toho, chladivo musí vy
hovovat jak specifickým podmínkám jaderného procesu reaktoru jeho kon
strukci, tak termodynamickým podmínkám obou lopatkových strojů,
b) konstrukční technologické potíže při návrhu výrobě hlavních komponent
pracovního oběhu vyvolané extrémními parametry pracovní látky, rozměry částí,
jejich dilatacemi, materiálovou náročností atd. podstatně menší objemy než
vodní pára
