V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
parního oběhu při přivádění při odvádění tepla oběhu vázán tlak
s teplotou. termodynamického hlediska být teplota, při níž přivádíme teplo
do oběhu, nejvyšší teplota, při níž odvádíme teplo oběhu, nejnižší. Objem vodní páry při expanzi parní turbíně zvětšuje OOOkrát až
2 OOOkrát, naproti tomu objem helia plynové turbíně jen dvakrát. Pracovní stupně vysokotlaké části zpracovávají malý spád,
takže parní turbína mnohem větší počet stupňů než turbína plynová, která se
vyznačuje stupni poměrně malou změnou délek lopatek středních průměrů,
a proto značně velkým tepelným spádem zpracovaným všech stupních. Příznivé účinnosti plynového oběhu jaderných elektrárnách
je možno dosáhnout jen při vysokých teplotách plynu 11a výstupu reaktoru. Chladicím médiem bude vhodný plyn, kterým možno odvádět teplo
z reaktoru dvojím způsobem:
a) teplo reaktoru přenášeno vhodný plyn (He, CO2),
který parogenerátoru vyrobí páru sekundárního okruhu teplotě tlaku na
stejné úrovni jako dnešních klasických elektráren,
b) plyn ohřátý reaktoru při vhodném tlaku velmi vysokou
teplotu použit přímo plynovém turbosoustrojí. rozdílné délky lopatek různých
roztečných průměrech.6. Vakuum kondenzátoru parní elek
trárny závisí teplotě vody odcházející kondenzátoru, která pro danou
vstupní teplotu vody daný koncový teplotní spád dána ohřátím vody kon
denzátoru Aťk což vede velkému průtočnému množství chladicí vody.
Heliové oběhy mají lepší účinnost než parní při vstupních teplotách vyšších než
800 °C.
2.
Základní vlastnosti plynových oběhů jsme probrali kap.2. Celkové rozměry plynového soustrojí, včetně kompresoru, jsou menší než
u parního soustrojí stejného výkonu.
5.
U plynového oběhu může být výstupní teplota vody podstatně vyšší, takže množ
123
. Zde vytkneme
specifické podmínky pro uskutečnění plynových oběhů jaderných elektrárnách. plynového oběhu jsou tlaky teploty plynu vzá
jemně nezávislé.
4. Termická účinnost plynového oběhu závisí mnohem více vstupní teplotě
než parního oběhu.
Výstupní objem páry parní turbíny asi 30krát 50krát větší než heliové
turbíny stejného výkonu.7. budoucnosti
dojde nepochybně zvýšení teploty chladiva, aby zvýšila účinnost pracovního
procesu. Poměr
tlaku, při němž přivádíme teplo, tlaku, při němž odvádíme teplo, parního
oběhu velmi velký (až 000).
3. Pevnostní důvody vedou turbín největších vý
konů přechodu poloviční otáčky soustrojí, čímž dále zvětšují rozměry
a hmotnost turbíny elektrického generátoru. Proto parní turbína, při rozdělení proudů ně
kolika výstupů, delší lopatky.4 Oběhy jaderných elektráren plynovými turbínami
Většina jaderných elektráren používá současné době tlakovodních nebo
varných reaktorů relativně nízkými parametry vstupní páry. parního oběhu teplo odvádí oběhu při konstantní teplotě, naproti tomu
u plynového oběhu při proměnné teplotě. Zvládnutí
tak rozdílných objemů páry vstupu lopatkování výstupu lopatkování
vyžaduje velmi rozdílné průtočné plochy, tj. Tlakový poměr plynových oběhů pod
statně nižší než parních oběhů (např. 2. Vyšší tlak (při němž přivádíme teplo) může být volen jen pev
nostních hledisek, nižší tlak (při němž odvádíme oběhu teplo) vzhledem vyššímu
z hlediska termodynamického optima. .
Porovnáme-li vlastnosti jaderných elektráren reaktorem chlazeným plynem
přímým nepřímým způsobem, třeba všimnout zejména těchto okolností:
1. nízkotlaké části třeba rozdělit proud páry několika
paralelních proudů
