Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 122 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
5. U plynového oběhu může být výstupní teplota vody podstatně vyšší, takže množ­ 123 . nízkotlaké části třeba rozdělit proud páry několika paralelních proudů.7. 4.4 Oběhy jaderných elektráren plynovými turbínami Většina jaderných elektráren používá současné době tlakovodních nebo varných reaktorů relativně nízkými parametry vstupní páry. parního oběhu teplo odvádí oběhu při konstantní teplotě, naproti tomu u plynového oběhu při proměnné teplotě. Pevnostní důvody vedou turbín největších vý­ konů přechodu poloviční otáčky soustrojí, čímž dále zvětšují rozměry a hmotnost turbíny elektrického generátoru.2. Výstupní objem páry parní turbíny asi 30krát 50krát větší než heliové turbíny stejného výkonu. Celkové rozměry plynového soustrojí, včetně kompresoru, jsou menší než u parního soustrojí stejného výkonu. rozdílné délky lopatek různých roztečných průměrech. 2. . 2. Zde vytkneme specifické podmínky pro uskutečnění plynových oběhů jaderných elektrárnách. termodynamického hlediska být teplota, při níž přivádíme teplo do oběhu, nejvyšší teplota, při níž odvádíme teplo oběhu, nejnižší. Základní vlastnosti plynových oběhů jsme probrali kap. Zvládnutí tak rozdílných objemů páry vstupu lopatkování výstupu lopatkování vyžaduje velmi rozdílné průtočné plochy, tj. Termická účinnost plynového oběhu závisí mnohem více vstupní teplotě než parního oběhu. Poměr tlaku, při němž přivádíme teplo, tlaku, při němž odvádíme teplo, parního oběhu velmi velký (až 000). Chladicím médiem bude vhodný plyn, kterým možno odvádět teplo z reaktoru dvojím způsobem: a) teplo reaktoru přenášeno vhodný plyn (He, CO2), který parogenerátoru vyrobí páru sekundárního okruhu teplotě tlaku na stejné úrovni jako dnešních klasických elektráren, b) plyn ohřátý reaktoru při vhodném tlaku velmi vysokou teplotu použit přímo plynovém turbosoustrojí. Porovnáme-li vlastnosti jaderných elektráren reaktorem chlazeným plynem přímým nepřímým způsobem, třeba všimnout zejména těchto okolností: 1. Objem vodní páry při expanzi parní turbíně zvětšuje OOOkrát až 2 OOOkrát, naproti tomu objem helia plynové turbíně jen dvakrát. parního oběhu při přivádění při odvádění tepla oběhu vázán tlak s teplotou. Vakuum kondenzátoru parní elek­ trárny závisí teplotě vody odcházející kondenzátoru, která pro danou vstupní teplotu vody daný koncový teplotní spád dána ohřátím vody kon­ denzátoru Aťk což vede velkému průtočnému množství chladicí vody. Tlakový poměr plynových oběhů pod­ statně nižší než parních oběhů (např. Proto parní turbína, při rozdělení proudů ně­ kolika výstupů, delší lopatky. Heliové oběhy mají lepší účinnost než parní při vstupních teplotách vyšších než 800 °C. Vyšší tlak (při němž přivádíme teplo) může být volen jen pev­ nostních hledisek, nižší tlak (při němž odvádíme oběhu teplo) vzhledem vyššímu z hlediska termodynamického optima. plynového oběhu jsou tlaky teploty plynu vzá­ jemně nezávislé. 3. Příznivé účinnosti plynového oběhu jaderných elektrárnách je možno dosáhnout jen při vysokých teplotách plynu 11a výstupu reaktoru. budoucnosti dojde nepochybně zvýšení teploty chladiva, aby zvýšila účinnost pracovního procesu. Pracovní stupně vysokotlaké části zpracovávají malý spád, takže parní turbína mnohem větší počet stupňů než turbína plynová, která se vyznačuje stupni poměrně malou změnou délek lopatek středních průměrů, a proto značně velkým tepelným spádem zpracovaným všech stupních.6