Teorie rádiové komunikace

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Roman Maršálek

Strana 38 z 144

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
65) .60) Substitucí = √ 2 r− √ Eb√ N0 převedeme výše uvedené normální rozdělění pravděpodob- nosti normované normální rozdělění pravděpodobnost chyby předpokladu vyslání signálu pak bude: P(e|s1) = 1 √ 2π − √ 2Eb/N0 −∞ e− x2 2 dx. (4. .6.Teorie rádiové komunikace 38 Optimální detektor bude tomto případě porovnávat výstup korelátoru hodno- tou předpokladu vyslání signálu tedy dojde chybě, pokud bude výstup korelátoru pravděpodobnost chyby tedy bude dána integrálem funkce hustoty pravděpodobnosti p(r|s1) pro 0: p(e|s1) = 0 −∞ p(r|s1)dr = 1 √ πN0 0 −∞ e − (r− √ Eb)2 N0 dr.64) Tuto pravděpodobnost chyby můžeme také vyjádřit jako funkci vzdálenosti mezi oběma možnými signály (body reálné ose). Tato vzdálenost rovna 2 √ Eb dosazení do předchozího vztahu obdržíme: P(e) Q d2 2N0 . (4.63) lze odvodit pro pravděpodobnost chyby předpokladu vyslání signálu s2. Předpokládáme- li nyní, pravděpodobnost vyslání obou signálů jsou stejné (P(s1) P(s2)), průměrná pravděpodobnost chyby: P(e) P(s1)P(e|s1) P(s2)P(e|s2) = 1 2 P(e|s1) + 1 2 P(e|s2) = = Q 2Eb N0 = 1 2 erfc Eb N0 . (4.62) Obdobný vztah: P(e|s2) Q 2Eb N0 , (4. (4. (4.61) Vzhledem symetrii funkce hustoty pravděpodobnosti normálního rozdělění ohledem na definici Q-funkce příloze pak můžeme psát: P(e|s1) = 1 √ 2π ∞ √ 2Eb/N0 e− x2 2 Q 2Eb N0 . Závislost pravděpodobnosti chyby poměru Eb/N0 pro binární antipodální signály je na obrázku 4