Teorie rádiové komunikace

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Roman Maršálek

Strana 18 z 144

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2. (2. (2.1 Vyjádření pásmového náhodného stacionárního procesu Uvažujme nyní stacionární náhodný proces n(t) nulovou střední hodnotou literatuře označovaný zkratkou WSS Wide sense stationary) spektrální hustotou výkonu Φn(f) Obdobně jako případě deterministických signálů proces n(t) pásmový (úzkopásmový), pokud jeho spektrální hustota výkonu splňuje podmínku [4]: Φn(f) pro |f| |f| (2.26) přičemž ni(t) nq(t) jsou opět stacionární náhodné procesy nulovou střední hodnotou. (2. Také autokorelační funkci Rnn(τ) pásmového procesu n(t): Rnn(τ) [n(t)n(t τ)] (2.27) lze zapsat ([1]) obdobné formě jako náhodný proces: Rnn(τ) Rii(τ) cos(2πfct) Rqi(τ) sin(2πfct).24) 2.32) .Teorie rádiové komunikace 18 přičemž platí h(t) ℜ{ho(t) expj2πfct }, kde hot komplexní obálka impulsové charakte- ristiky lineárního systému.31) Připomeňme závěr, spektrální hustota výkonu náhodného procesu n(t) defi- nována jako Fourierova transformace jeho autokorelační funkce tedy platí: Φn(f) = ∞ −∞ ℜ{Rnno (τ) expj2πfcτ } exp−j2πfcτ dτ.28) Obdobně autokorelační funkce komplexní obálky no(t) ni(t) jnq(t) definována: Rnno (τ) [n∗ o(t)no(t τ)] (2.2 Vyjádření náhodných procesů 2.25) Také náhodný proces lze zapsat pomocí složek komplexní obálky: n(t) ni(t) cos(2πfct) nq(t) sin(2πfct), (2.29) Po dosazení no(t) lze odvodit [1] vztah mezi autokorelační funkcí komplexní obálky a autokorelační korelační funkcí kvadraturních složek procesu tvaru: Rnno (τ) Rii(τ) jRqi(τ). (2. Obdobný vztah lze získat pro frekvenční oblast: Ro(f) = 1 2 So(f)Ho(f).30) Logicky pak lze autokorelační funkci pásmového procesu n(t) jednoznačně vyjádřit na základě znalosti autokorelační funkce její komplexní obálky nosného kmitočtu fc: Rnn(τ) ℜ{Rnno (τ) expj2πfct }. (2