... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...
8)
Poznámka:
Z vlastnosti Fourierovy transformace
s∗
(t) S∗
(−f) (2.1.9)
vyplývá, reálný signál s(t) s∗
(t) pro nějž tedy platí:
S(f) S∗
(−f) (2.
(2.11)
kde násobení exponenciálou e−j2πfct
odpovídá vlastností Fourierovy transformace frek-
venčnímu posunutí fc:
So(f) Sa(f fc).13)
Komplexní obálka so(t) je, jak již názvu vyplývá, komplexní signál který můžeme zapsat
ve tvaru so(t) si(t) jsq(t). Většinou nás zajímá také
.14)
Tato rovnice nám poskytuje návod jak získat pásmový signál jeho komplexní obálky.
2.6)
je signál analytický, což lze lehce dokázat:
Sa(f) S(f) jSH (f) S(f) j2
sign(f)S(f) S(f)(1 sign(f)), (2.
Je možné graficky vyjádřit formě uvedené obrázku 2.10)
je kompletně charakterizován jeho Fourierovou transformací pro kladné kmitočty. (2.7)
přičemž:
1 sign(f) pro 0
2 pro 0. (2.2. Dosazením předcházejícího vztahu obdržíme úpravě
následující vyjádření pásmového signálu:
s(t) si(t) cos(2πfct) sq(t) sin(2πfct).15
Signál
sa(t) s(t) jsh(t) (2. (2.3 Komplexní obálka
Komplexní obálkou signál:
so(t) sa(t)e−j2πfct
, (2.12)
Původní signál obdržíme jako reálnou část komplexní obálky násobené ej2πfct
:
s(t) (s(t) jsH(t)) e−j2πfct
ej2πfct
}
