Text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti a volně navazuje na předcházející publikaci Teorie rádiové komunikace. V celkem devíti kapitolách umožňuje čtenáři ověřit si základní principy rádiové komunikace, bez kterých by soudobé komunikační systémy nemohly pracovat. Po úvodních jednoduchých příkladech následují návody pro ověření principu převodu mezi komplexní obálkou a pásmovým signálem, principu přenosu PSK signálů, konceptu optimálního přijímače, principu synchronizace pomocí Costasovy smyčky, principu ...
. tomto případě dekodér před-
pokládá, začátku konci kódování byl kodér uveden nulového stavu. Zvolené bity (dle Vašeho uvážení) vstupu kodéru vhodně změňte, čímž budete
simulovat vznik chyb rádiovém kanálu.
2. Odovídající trellis proto nej-
prve získejte voláním funkce poly2trellis. Můžete použít funkci reshape transpozici matice. Prostudujte parametry funkce vitdec, realizující Viterbiho dekodér. Analyzujte vlastnosti kódu kolik sobě
jdoucích/odlehlých chyb umožňuje daný kód opravit?
4. Zvolte tvrdé roz-
hodování (’hard’) mód činnosti dekodéru ’term’. Spočítejte počet chybných bitů, měl být nulový. Správnost funkce kodéru ověřte srovnámím
s Vaším výpočtem výstupu kodéru. Mati-
cový prokladač možno realizovat zápisem dat matice řádcích následném
vyčítání dat sloupcích. Za
tímto účelem doplňte vektor bitů vstupu kodéru odpovídajícím počtem nul před
a zprávě zakódování (pozn.33
binární posloupnosti, definici kodéru formě trellisu.
3. Vaši simulaci doplňte bloky jednoduchého maticového prokladače ověřte jeho vliv
na činnost dekodéru. Jaký jeho vliv počet opravitelných chyb? Pozn. Vstupními parametry jsou délka kódového
omezení generující polynomy kodéru.: souvislost délkou kódového omezení). Spusťte
dekódování
