Text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti a volně navazuje na předcházející publikaci Teorie rádiové komunikace. V celkem devíti kapitolách umožňuje čtenáři ověřit si základní principy rádiové komunikace, bez kterých by soudobé komunikační systémy nemohly pracovat. Po úvodních jednoduchých příkladech následují návody pro ověření principu převodu mezi komplexní obálkou a pásmovým signálem, principu přenosu PSK signálů, konceptu optimálního přijímače, principu synchronizace pomocí Costasovy smyčky, principu ...
Zvolte tvrdé roz-
hodování (’hard’) mód činnosti dekodéru ’term’. Správnost funkce kodéru ověřte srovnámím
s Vaším výpočtem výstupu kodéru. Prostudujte parametry funkce vitdec, realizující Viterbiho dekodér. tomto případě dekodér před-
pokládá, začátku konci kódování byl kodér uveden nulového stavu. Odovídající trellis proto nej-
prve získejte voláním funkce poly2trellis. Spočítejte počet chybných bitů, měl být nulový. Zvolené bity (dle Vašeho uvážení) vstupu kodéru vhodně změňte, čímž budete
simulovat vznik chyb rádiovém kanálu. Vstupními parametry jsou délka kódového
omezení generující polynomy kodéru.
3. Analyzujte vlastnosti kódu kolik sobě
jdoucích/odlehlých chyb umožňuje daný kód opravit?
4.
.33
binární posloupnosti, definici kodéru formě trellisu. Za
tímto účelem doplňte vektor bitů vstupu kodéru odpovídajícím počtem nul před
a zprávě zakódování (pozn.
2. Spusťte
dekódování. Můžete použít funkci reshape transpozici matice. Jaký jeho vliv počet opravitelných chyb? Pozn. Vaši simulaci doplňte bloky jednoduchého maticového prokladače ověřte jeho vliv
na činnost dekodéru.: souvislost délkou kódového omezení). Mati-
cový prokladač možno realizovat zápisem dat matice řádcích následném
vyčítání dat sloupcích
