Text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti a volně navazuje na předcházející publikaci Teorie rádiové komunikace. V celkem devíti kapitolách umožňuje čtenáři ověřit si základní principy rádiové komunikace, bez kterých by soudobé komunikační systémy nemohly pracovat. Po úvodních jednoduchých příkladech následují návody pro ověření principu převodu mezi komplexní obálkou a pásmovým signálem, principu přenosu PSK signálů, konceptu optimálního přijímače, principu synchronizace pomocí Costasovy smyčky, principu ...
3. Správnost funkce kodéru ověřte srovnámím
s Vaším výpočtem výstupu kodéru. Za
tímto účelem doplňte vektor bitů vstupu kodéru odpovídajícím počtem nul před
a zprávě zakódování (pozn.
2. Můžete použít funkci reshape transpozici matice.33
binární posloupnosti, definici kodéru formě trellisu.: souvislost délkou kódového omezení). Spusťte
dekódování. Odovídající trellis proto nej-
prve získejte voláním funkce poly2trellis. Vaši simulaci doplňte bloky jednoduchého maticového prokladače ověřte jeho vliv
na činnost dekodéru.
. Zvolte tvrdé roz-
hodování (’hard’) mód činnosti dekodéru ’term’. Vstupními parametry jsou délka kódového
omezení generující polynomy kodéru. Mati-
cový prokladač možno realizovat zápisem dat matice řádcích následném
vyčítání dat sloupcích. Jaký jeho vliv počet opravitelných chyb? Pozn. Prostudujte parametry funkce vitdec, realizující Viterbiho dekodér. Spočítejte počet chybných bitů, měl být nulový. tomto případě dekodér před-
pokládá, začátku konci kódování byl kodér uveden nulového stavu. Analyzujte vlastnosti kódu kolik sobě
jdoucích/odlehlých chyb umožňuje daný kód opravit?
4. Zvolené bity (dle Vašeho uvážení) vstupu kodéru vhodně změňte, čímž budete
simulovat vznik chyb rádiovém kanálu
