Text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti a volně navazuje na předcházející publikaci Teorie rádiové komunikace. V celkem devíti kapitolách umožňuje čtenáři ověřit si základní principy rádiové komunikace, bez kterých by soudobé komunikační systémy nemohly pracovat. Po úvodních jednoduchých příkladech následují návody pro ověření principu převodu mezi komplexní obálkou a pásmovým signálem, principu přenosu PSK signálů, konceptu optimálního přijímače, principu synchronizace pomocí Costasovy smyčky, principu ...
Mati-
cový prokladač možno realizovat zápisem dat matice řádcích následném
vyčítání dat sloupcích.
2. Spusťte
dekódování. Za
tímto účelem doplňte vektor bitů vstupu kodéru odpovídajícím počtem nul před
a zprávě zakódování (pozn.
. Spočítejte počet chybných bitů, měl být nulový. Jaký jeho vliv počet opravitelných chyb? Pozn. Můžete použít funkci reshape transpozici matice.: souvislost délkou kódového omezení). tomto případě dekodér před-
pokládá, začátku konci kódování byl kodér uveden nulového stavu. Odovídající trellis proto nej-
prve získejte voláním funkce poly2trellis. Vaši simulaci doplňte bloky jednoduchého maticového prokladače ověřte jeho vliv
na činnost dekodéru. Zvolte tvrdé roz-
hodování (’hard’) mód činnosti dekodéru ’term’. Analyzujte vlastnosti kódu kolik sobě
jdoucích/odlehlých chyb umožňuje daný kód opravit?
4.
3. Vstupními parametry jsou délka kódového
omezení generující polynomy kodéru. Správnost funkce kodéru ověřte srovnámím
s Vaším výpočtem výstupu kodéru.33
binární posloupnosti, definici kodéru formě trellisu. Prostudujte parametry funkce vitdec, realizující Viterbiho dekodér. Zvolené bity (dle Vašeho uvážení) vstupu kodéru vhodně změňte, čímž budete
simulovat vznik chyb rádiovém kanálu
