Text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti a volně navazuje na předcházející publikaci Teorie rádiové komunikace. V celkem devíti kapitolách umožňuje čtenáři ověřit si základní principy rádiové komunikace, bez kterých by soudobé komunikační systémy nemohly pracovat. Po úvodních jednoduchých příkladech následují návody pro ověření principu převodu mezi komplexní obálkou a pásmovým signálem, principu přenosu PSK signálů, konceptu optimálního přijímače, principu synchronizace pomocí Costasovy smyčky, principu ...
33
binární posloupnosti, definici kodéru formě trellisu. Zvolené bity (dle Vašeho uvážení) vstupu kodéru vhodně změňte, čímž budete
simulovat vznik chyb rádiovém kanálu.
2. Spočítejte počet chybných bitů, měl být nulový. tomto případě dekodér před-
pokládá, začátku konci kódování byl kodér uveden nulového stavu. Správnost funkce kodéru ověřte srovnámím
s Vaším výpočtem výstupu kodéru. Vstupními parametry jsou délka kódového
omezení generující polynomy kodéru.
.: souvislost délkou kódového omezení).
3. Jaký jeho vliv počet opravitelných chyb? Pozn. Analyzujte vlastnosti kódu kolik sobě
jdoucích/odlehlých chyb umožňuje daný kód opravit?
4. Spusťte
dekódování. Za
tímto účelem doplňte vektor bitů vstupu kodéru odpovídajícím počtem nul před
a zprávě zakódování (pozn. Vaši simulaci doplňte bloky jednoduchého maticového prokladače ověřte jeho vliv
na činnost dekodéru. Prostudujte parametry funkce vitdec, realizující Viterbiho dekodér. Můžete použít funkci reshape transpozici matice. Odovídající trellis proto nej-
prve získejte voláním funkce poly2trellis. Zvolte tvrdé roz-
hodování (’hard’) mód činnosti dekodéru ’term’. Mati-
cový prokladač možno realizovat zápisem dat matice řádcích následném
vyčítání dat sloupcích
