Text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti a volně navazuje na předcházející publikaci Teorie rádiové komunikace. V celkem devíti kapitolách umožňuje čtenáři ověřit si základní principy rádiové komunikace, bez kterých by soudobé komunikační systémy nemohly pracovat. Po úvodních jednoduchých příkladech následují návody pro ověření principu převodu mezi komplexní obálkou a pásmovým signálem, principu přenosu PSK signálů, konceptu optimálního přijímače, principu synchronizace pomocí Costasovy smyčky, principu ...
délka kódového omezení.
Obrázek 10. Pomocí této funkce, realizující Viterbiho de-
kodér získejte původní data. Kodér, používaný systému HIPERLAN generující polynomy
G1 133OCT (generuje prvek 171OCT (generuje prvek Y). Jako kodér využijte
konvoluční kodér definovaný standardu HIPERLAN II.
3.1. Prostudujte parametry funkce vitdec. udává počet sym-
bolů výstupu kodéru, ovlivňovaných jedním bitem vstupu.1: HIPERLAN konvoluční kodér kódovým poměrem 1/2
Řešení
1. Pro
zakódování použijte funkci convenc. Tato funkce vyžaduje, mimo zadání vstupní
. Pro dekódování
konvolučních kódů nejčastěji používán tzv. gene-
rujícími polynomy, definujícími vlastní zapojení kodéru. Zakódujte náhodně generovanou posloupnost nul jedniček.Teorie rádiové komunikace simulace Matlab 32
10 Kódování
Zadání
1. Libovolný konvoluční
kodér je, vedle délky kódového omezení kódového poměru, charakterizován tzv.
2. Viterbiho dekodér. Analyzujte vlastnosti kódu kolik chyb umožňuje opravit?
4. Výstup kodéru pak tvaru atd. Dalším důležitým
parametrem konvolučního kódu tzv. Vaši simulaci doplňte bloky jednoduchého maticového prokladače ověřte jeho vliv
na počet opravitelných chyb
Teoretický úvod
Konvoluční kodér používaný systému HIPERLAN II, [23] zobrazený obrázku 10. Náhodnou posloupnost nul jedniček získejte například pomocí funkce randsrc. bývají vyjádřeny nejčastěji v
osmičkové soustavě.
Jeho kódový poměr 1/2, což znamená, jednomu vstupnímu bitu odpovídají dva
výstupní bity X,Y