Text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti a volně navazuje na předcházející publikaci Teorie rádiové komunikace. V celkem devíti kapitolách umožňuje čtenáři ověřit si základní principy rádiové komunikace, bez kterých by soudobé komunikační systémy nemohly pracovat. Po úvodních jednoduchých příkladech následují návody pro ověření principu převodu mezi komplexní obálkou a pásmovým signálem, principu přenosu PSK signálů, konceptu optimálního přijímače, principu synchronizace pomocí Costasovy smyčky, principu ...
Analyzujte vlastnosti kódu kolik chyb umožňuje opravit?
4. Náhodnou posloupnost nul jedniček získejte například pomocí funkce randsrc.
Jeho kódový poměr 1/2, což znamená, jednomu vstupnímu bitu odpovídají dva
výstupní bity X,Y. Prostudujte parametry funkce vitdec. gene-
rujícími polynomy, definujícími vlastní zapojení kodéru. Viterbiho dekodér. Pro
zakódování použijte funkci convenc. udává počet sym-
bolů výstupu kodéru, ovlivňovaných jedním bitem vstupu. Kodér, používaný systému HIPERLAN generující polynomy
G1 133OCT (generuje prvek 171OCT (generuje prvek Y).1. Výstup kodéru pak tvaru atd.
3.Teorie rádiové komunikace simulace Matlab 32
10 Kódování
Zadání
1. Pomocí této funkce, realizující Viterbiho de-
kodér získejte původní data.1: HIPERLAN konvoluční kodér kódovým poměrem 1/2
Řešení
1. Libovolný konvoluční
kodér je, vedle délky kódového omezení kódového poměru, charakterizován tzv. Pro dekódování
konvolučních kódů nejčastěji používán tzv. Zakódujte náhodně generovanou posloupnost nul jedniček. délka kódového omezení. bývají vyjádřeny nejčastěji v
osmičkové soustavě. Dalším důležitým
parametrem konvolučního kódu tzv. Jako kodér využijte
konvoluční kodér definovaný standardu HIPERLAN II. Vaši simulaci doplňte bloky jednoduchého maticového prokladače ověřte jeho vliv
na počet opravitelných chyb
Teoretický úvod
Konvoluční kodér používaný systému HIPERLAN II, [23] zobrazený obrázku 10.
Obrázek 10.
2. Tato funkce vyžaduje, mimo zadání vstupní
