Text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti a volně navazuje na předcházející publikaci Teorie rádiové komunikace. V celkem devíti kapitolách umožňuje čtenáři ověřit si základní principy rádiové komunikace, bez kterých by soudobé komunikační systémy nemohly pracovat. Po úvodních jednoduchých příkladech následují návody pro ověření principu převodu mezi komplexní obálkou a pásmovým signálem, principu přenosu PSK signálů, konceptu optimálního přijímače, principu synchronizace pomocí Costasovy smyčky, principu ...
Pro dekódování
konvolučních kódů nejčastěji používán tzv. Výstup kodéru pak tvaru atd. Libovolný konvoluční
kodér je, vedle délky kódového omezení kódového poměru, charakterizován tzv.1: HIPERLAN konvoluční kodér kódovým poměrem 1/2
Řešení
1. Tato funkce vyžaduje, mimo zadání vstupní
. Prostudujte parametry funkce vitdec.
3.Teorie rádiové komunikace simulace Matlab 32
10 Kódování
Zadání
1. gene-
rujícími polynomy, definujícími vlastní zapojení kodéru. Pomocí této funkce, realizující Viterbiho de-
kodér získejte původní data. Jako kodér využijte
konvoluční kodér definovaný standardu HIPERLAN II. bývají vyjádřeny nejčastěji v
osmičkové soustavě. Zakódujte náhodně generovanou posloupnost nul jedniček. Dalším důležitým
parametrem konvolučního kódu tzv. Viterbiho dekodér. Vaši simulaci doplňte bloky jednoduchého maticového prokladače ověřte jeho vliv
na počet opravitelných chyb
Teoretický úvod
Konvoluční kodér používaný systému HIPERLAN II, [23] zobrazený obrázku 10.
Jeho kódový poměr 1/2, což znamená, jednomu vstupnímu bitu odpovídají dva
výstupní bity X,Y. Náhodnou posloupnost nul jedniček získejte například pomocí funkce randsrc.1. Kodér, používaný systému HIPERLAN generující polynomy
G1 133OCT (generuje prvek 171OCT (generuje prvek Y). Analyzujte vlastnosti kódu kolik chyb umožňuje opravit?
4.
2. Pro
zakódování použijte funkci convenc. délka kódového omezení. udává počet sym-
bolů výstupu kodéru, ovlivňovaných jedním bitem vstupu.
Obrázek 10
